ps2013-006-06-004-078.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-02-12 ps2013-006-06-004-078 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Nepředcházela jí žádná analýza, žádné vyhodnocení, žádné zvažování různých modelů, prostě byl narýsován model jeden a bez jakékoliv diskuse byl velmi rychle zrealizován. To znamená, centralizovaly se úřady práce. K čemu to vedlo v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, to přece vy všichni víte. Všichni jste s tím ve svých regionech, ve svých volebních obvodech byli konfrontováni. Kompetence se přesunuly z okresních měst do krajských měst, nebo dokonce se přesunuly z okresních měst do Prahy. To znamená, řada projektů, které v minulosti v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti mohly být s minimálními nároky na byrokracii a s minimálními nároky na časovou prodlevu dohodnuty a realizovány na úrovni jednotlivých okresů s vedeními příslušných úřadů práce, začaly být náhle schvalovány v krajských městech, nebo dokonce v rámci centrálních projektů v Praze. Čili ztratil se kontakt mezi obcemi a úřady práce, ztratil se kontakt mezi lokálními zaměstnavateli a úřady práce prostě proto, že ta reforma byla provedena bez ohledu na potřeby aktivní politiky zaměstnanosti. Za druhé. Na úřadech a na celém ministerstvu začal úřadovat pan Šiška. Pana Šišku si přivedl pan ministr Drábek, učinil z něj svého klíčového náměstka a pan Šiška se začal věnovat reorganizaci informačních systémů. Všichni víme, jak ten příběh pokračuje. Dnes je pan Šiška za své aktivity na Ministerstvu práce a sociálních věcí trestně stíhán. Co se stalo? Úřad práce dnes nemá pod kontrolou ani agendové informační systémy, ani systémy podporující běžný provoz, protože správcem jednotného informačního systému bylo za ministra Drábka ustanoveno Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nasadily se nové informační systémy na úřadech práce, ty byly ale nefunkční, nespolehlivé, vyžadovaly pracnou obsluhu. Zaměstnanci obsluhovali a hlídali informační systém, ačkoliv by to mělo být ve skutečnosti naopak, to znamená, lidé sloužili tomu, a sloužili o nedělích, sloužili večer tomu, aby vůbec informační systém udrželi v chodu, místo aby informační systém byl oporou pro jejich práci. Bylo to celé zfušované, bylo to amatérské a pravděpodobně to bylo také korupční. To já tady teď nebudu tvrdit, to musí potvrdit vyšetřování policie a musí to také potvrdit rozhodnutí soudu. Ale to podezření se tady vznáší ve vzduchu a já doufám, že jednoho dne bude jasné, co se vlastně všechno na Ministerstvu práce v době úřadování pana Drábka a pana Šišky stalo. Problémy s informačními systémy vygradovaly na začátku loňského roku. Jenom díky nezměrnému úsilí zaměstnanců úřadů práce se podařilo situaci řešit. Znovu se krize vrátila na začátku letošního roku. Opět stejná situace, to znamená přesčasy, problémy s tím, udržet informační systémy v chodu. To byla druhá věc, která podlomila schopnosti úřadů práce - nejprve ona centralizace, za druhé nezvládnutý přechod na nové informační systémy. Třetí věc, pod kterou se podepsal pan ministr Drábek na fungování úřadů práce, bylo nezvládnutí převodu agend, které se týkaly hmotné nouze, z obcí na úřady práce. Bylo to provedeno způsobem, kdy úřady práce byly poddimenzovány personálně, byly na ně převedeny nové agendy, nepřišel s nimi dostatečný počet pracovníků, protože se toho využilo k úspoře počtu lidí zaměstnaných na úřadech práce, ale v kombinaci s tím, že současně s převodem těchto agend zkolabovaly informační systémy, tak se úřady práce absolutně té agendě nemohly věnovat kvalitativně na stejné úrovni, jako se jí věnovaly obce. To mimo jiné mělo ty důsledky, o kterých jsme tady hovořili dneska ráno. To znamená rozvoj onoho divokého podnikání např. v oblasti čerpání sociálních dávek v rámci nejrůznějších podnikatelských projektů, ubytoven apod. Prostě rozjelo se to v okamžiku, kdy úřady práce přestaly fungovat a kdy ty agendy obce převedly na úřady práce - a neštěstí bylo hotovo. Čili poddimenzování počtu pracovníků na úřadech práce, navíc na ně nebyly poskytnuty příslušné - ani na pracovníky, kteří byli z obcí převedeni, nebyly poskytnuty dostatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu, takže se mzdy dokrývaly z provozních výdajů podle toho, co v daném roce v rámci provozních výdajů zbylo. To byly organizační chaotické změny, které doprovázely fungování úřadů práce. Řekl bych, že možná ještě horší byly některé návrhy na reformy, které měly nezaměstnanost snížit, a byly to projekty, u kterých se vesměs ukázalo, že stály pouze peníze a nevedly k žádným pozitivním výsledkům. Vznikl např. projekt docházky nezaměstnaných na kontaktní místa veřejné správy - takzvaný DONEZ. Nezaměstnaní se měli v určité hodiny hlásit na pobočkách České pošty, aby se zabránilo práci načerno. Tento projekt v tichosti samo Ministerstvo práce a sociálních věcí ukončilo prostě proto, že žádné efekty nepřinesl. Změnil se systém veřejné služby. Lidé, kteří do ní byli nově zapojováni, už neměli šanci jakkoliv si přilepšit tím, že pracovali v rámci systému veřejné služby. Navíc byla snaha do té veřejné služby zapojit kromě dlouhodobě nezaměstnaných i krátkodobě nezaměstnané, což samozřejmě znamenalo vážné problémy i z hlediska tady diskuse na politické scéně. Výsledkem potom byla stížnost a následné zrušení tohoto institutu ze strany Ústavního soudu. Dalším projektem, který zdržoval pracovníky úřadů práce od potřebnější agendy, včetně aktivní politiky zaměstnanosti, byly sKarty. To je téma, které už tady bylo zmiňováno tolikrát, že já už k němu žádné podrobnosti uvádět nebudu. Všichni víte, co to bylo za nesmyslné cvičení, a všichni také víte, jak to celé skončilo. A já doufám, že ten konec nebude znamenat dodatečné výdaje ze státního rozpočtu, aby snad ještě, proboha, ministerstvo platilo té bance, která to celé provozovala, nějaké finanční prostředky. Byla snaha zbavit úřady práce jedné z jejich hlavních agend a to je zprostředkování zaměstnání. Představa pana Drábka byla taková, že to budou dělat soukromé agentury. Ten systém byl nastaven tak, že nikdy ve skutečnosti nezačal fungovat. Čili toto byly nápady, které proběhly, vesměs dobře nedopadly a je evidentní, že přispěly k tomu, že se v problémových regionech postupně zvyšoval počet lidí bez práce. Tolik k tomu, co se odehrávalo. Nemůžeme bohužel za tím udělat tlustou čáru. Současná ministryně práce a sociálních věcí bude trávit bohužel ještě desítky a stovky hodin tím, že bude řešit kostlivce, kteří vypadávají ze skříní po panu Šiškovi, po panu Drábkovi zejména v oblasti funkčních informačních systémů. Právně ani ekonomicky to vůbec nebude jednoduchá situace. Nemůžeme za tím udělat černou čáru, nemůžeme říkat: to tady bylo, zapomeňme na to, věnujme se budoucnosti. Takto jednoduché to prostě z hlediska fungování služeb zaměstnanosti nebude. Přesto mi dovolte, abych se teď podíval dopředu, abych se soustředil na to, co je možné udělat a co by měla udělat vláda a co by měl udělat stát. První - a teď na chvíli odbočím od klasických agend, které se týkají Ministerstva práce a sociálních věcí, a rád bych se podíval na hospodářskou politiku vlády. Já jsem přesvědčen o tom, že bez změny hospodářské politiky vlády, jenom tím, že budeme dělat lepší politiku na úřadech práce nebo lepší aktivní politiku zaměstnanosti, trendy nezměníme. My jsme schopni na úřadech práce zlepšit práci s hendikepovanými skupinami a o něco zkrátit dobu mezi tím, kdy přijdou o práci, a znovu se budou moci zapojit na trh práce. Možná se nám podaří zapojit více dlouhodobě nezaměstnaných do aktivizačních programů, ale trend zvrátit nedokážeme. To, co dokáže zvrátit trend, je změna hospodářské politiky vlády, to znamená podoba státního rozpočtu, to znamená chování klíčových institucí státu, které mohou podpořit růst a které mohou podpořit zaměstnanost.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
