|

ps2013-006-05-009-019.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-02-11 ps2013-006-05-009-019 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

19. Návrh poslanců Miroslava Kalouska, Heleny Langšádlové, Jana Farského, Františka Laudáta a dalších na vydání ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti /sněmovní tisk 24/ - prvé čtení

Date2014-02-11
Meetingps2013/006
Agenda Itemps2013/006/019
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/006schuz/s006144.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   1 < Page 2 > 3

Ta druhá fáze finanční krize, kterou si prošla celá Evropa, se jmenuje dluhová krize státu. Proti dluhové krizi státu buď existuje odpovědnost současných i budoucích politických reprezentací, a jako pojistka této odpovědnosti je, že se to prostě zabuduje do ústavy, že některé chování není přijatelné, a že když stav veřejných rozpočtů dospěje do nějaké fáze, tak nastupují brzdy a pojistky, kterými jsou politici přinuceni chovat se o něco odpovědněji. Schválení finanční ústavy tedy pokládáme za vrcholný projev rozpočtové odpovědnosti a odpovědnosti vůči budoucím generacím. Také jsem zaznamenal, že nejenom sociální demokracie, ale všechny tři koaliční strany se přihlásily k tomu, že česká vláda chce přistoupit k fiskálnímu kompaktu na úrovni Evropské unie. A přiznám se, že jsem tomu velmi rád. Když jsem v pozici ministra financí čelil kritice, proč česká vláda jako jedna ze dvou vlád v celé Evropské unii k fiskálkompaktu přistoupit nechtěla, tak se mi nehovořilo snadno, protože patřím k politické straně, která si přistoupení k fiskálkompaktu přeje a vždy si ho přála. Vláda se tady může spolehnout na podporu TOP 09. Málo se ale a málo se říká, že tím nejdůležitějším závazkem plynoucím z fiskálkompaktu je závazek, že země účastnící se na této dohodě přijme na úrovni národní legislativy finanční ústavu. Tedy deklarovat, že chci přistoupit k fiskálkompaktu, a současně se bránit přijetí finanční ústavy na národní úrovni je logicky protimluv a je to tedy jenom verbální deklarace bez věcného důkazu, že to skutečně myslím vážně a že chci takovou politiku provádět. Rovněž tak jsem si vědom toho a plně to respektuji, že Občanská demokratická strana je zdrženlivá vůči fiskálkompaktu, na druhou stranu je asi dobře přiznat, že tehdejší programové prohlášení vlády, Nečasovy vlády, obsahovalo závazek předložit finanční ústavu právě na požadavek Občanské demokratické strany a že zcela jistě, pokud je někdo zdrženlivý k fiskálkompaktu, tak to ještě neznamená, že neplatí ono obecné, že chce být na národní úrovni rozpočtově odpovědný a že pokládá za nezbytné takovou normu do právního řádu na úrovni ústavního zákona schválit. Teoreticky, když si vezmeme naše veřejné deklarace a projevy vůči veřejnosti, je nás tady zcela jistě ústavní většina bohatě. My jsme opravdu zapracovali drtivou většinu připomínek, které sociální demokracie vznášela. Splnili jsme pochopitelně i tu hlavní námitku tehdejší opozice, že vedle ústavního zákona nebyl předložen zákon prováděcí. To myslím, že vadilo tehdejším poslancům nejvíc, že měl být projednán nejprve ústavní zákon, a teprve potom zákon prováděcí. Této podmínce je vyhověno. Máte a budeme ve sloučené rozpravě projednávat všechny tři nezbytné zákony najednou, tedy jak ústavní zákon, tak zákon prováděcí, tak logicky nezbytný změnový zákon, protože tak zásadní změna do právního řádu si vyžádá úpravu celé řady jiných zákonů, zejména zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky. Jsou navržena pásma, jak se mají politici chovat v jednotlivých výších relativního státního dluhu vůči HDP. Ta pásma jsou 45 50, 50 55, 55 58 a více než 58, včetně tedy se specifikovanými brzdami a pojistkami, co je vláda povinna nebo co je parlament povinen v takovém případě dělat. Zdůrazňuji, že v pásmu 45 50 podle našeho návrhu vláda nedělá nic jiného, než že zdůvodňuje výši státního dluhu a navrhuje fiskální výhled, který by rozhodně neměl dluh razantně zvyšovat. Připomínám rovněž, že současná výše státního dluhu, relativní, očištěná o dluhovou rezervu, a tady prosím to je to důležité, protože výše státního dluhu bývá většinou uváděna včetně dluhové rezervy, zatímco pro případ tohoto zákona se očišťuje o dluhovou rezervu, tak výše dluhu očištěná o dluhovou rezervu - poslední aktuální číslo, pokud se to za posledních čtrnáct dní změnilo, tak se omlouvám, ale poslední aktuální číslo bylo 43,6 HDP. Takže pásma, která jsou navržena, jsou pásma nastavená velmi rozumně. A pokud by vláda skutečně chtěla provádět rozpočtově odpovědnou a úspornou politiku, jak deklaruje, nemůže být nejmenší problém tato pásma splnit. Nicméně přesto v zájmu konsensu za předkladatele říkám, můžeme samozřejmě při hledání dohody jakkoliv ta pásma upravovat. Nemusí to být 50, může to být 52, nemusí to být 55, může to být 56 či 54. Opravdu to můžeme hledat tak, jak na tom najdeme shodu oné ústavní většiny. To, co je nepřekročitelné, a to se domnívám, že si myslíme všichni, že je nepřekročitelné, je ta číslovka 60. Přes tu bychom opravdu jít neměli. A ta je sice nominálně ještě velmi vzdálená, nicméně trendově to silně hrozí. Další podmínka, od které podle mého názoru nelze ustoupit, jsou často zaznívaná přání, aby ze segmentu veřejných rozpočtů byl z tohoto režimu vytržen - z množiny veřejných rozpočtů byl vytržen nějaký segment, například veřejná zdravotní pojištění nebo penzijní systém. To nelze akceptovat. V takovém případě se dostáváme do systému, který je zcela nefunkční. Připomenu 90. léta, kdy jsme měli sice vyrovnaný rozpočet, ale mimo sledovanou bilanci jsme měli Konsolidační banku a Českou finanční a tam nám narůstaly veřejné deficity ve stovkách miliard, akorát že se o nich neúčtovalo. To pochopitelně není cílem této předlohy. Takže dluh veřejných rozpočtů i deficit veřejných rozpočtů musí být logicky sledován v množině veškerých segmentů, nikoliv jenom v některých segmentech. V ostatních věcech jsou předkladatelé zcela připraveni hledat dohodu a hledat společné pozměňující návrhy, kterými tu předlohu můžeme upravit, abychom naplnili to, co si podle svých deklarací všichni přejeme - rozpočtově odpovědnou politickou scénu, zastavení situace, kdy jsme nejrychleji se zadlužující ekonomikou, a pro některé z nás faktické, nikoliv jen verbální přistoupení k fiskálnímu kompaktu. Děkuji vám za pozornost a děkuji za nepředpojatou vstřícnost, se kterou před tuto předlohu a ty dvě další předstoupíte. (Potlesk napravo.)Místopředseda PSP Petr GazdíkHezký dobrý večer. Děkuji panu předkladateli, panu poslanci Kalouskovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Volný. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jan VolnýVážený pane předsedající, vládo, milí kolegové, kolegyně. Pan exministr kolega pan poslanec Kalousek vyčerpávajícím způsobem jemu vlastním představil tento předkládaný poslanecký návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Není pochyb o tom, že nás i naše občany netěší negativní vývoj zadlužování našeho státu, který se již nyní pohybuje v oblasti 48 % HDP. Stejně tak nás nikoho netěší dlouhodobě rozpočtovaná a vykazovaná záporná salda státního rozpočtu. O tom není pochyb. Zavedení vyvážených zásad a principů posilujících transparentnost a zdraví veřejných financí do právního řádu České republiky je jistě nezbytné, a to nejen vzhledem k nutnosti transpozice směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011, o požadavcích rozpočtových rámců členských států.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities