ps2013-005-01-002-002.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-01-21 ps2013-005-01-002-002 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(12.40 hodin) Nicméně musím určitým způsobem zkritizovat , protože mi to nedá , nejen ten zákon , ale i aktivitu organizace nebo seskupení nebo sdružení Rekonstrukce státu , kterou já také podporuji , nebo těch devět zákonných programových bodů podporuji . Ale myslím si , že v poslední době to , co tato organizace činí , je spíše kontraproduktivní . Takže nyní k těm věcným výhradám . Jak jsem již řekl , samotný návrh zákona není novinkou v tomto funkčním období . Byl už projednáván v tom minulém . Číslo tisku bylo 740 . Předčasné volby a rozpuštění Sněmovny tu legislativní práci ukončily , takže zákon nebyl projednán kompletně . Je paradoxní , že i přes výhrady , které se objevily v minulém funkčním období , návrh opět ty sporné body obsahuje . Musím říct , že tyto podstatné připomínky podle mě navrhovatel v předkládaném návrhu zákonu nijak nezohlednil . Další věc , nad kterou bych se chtěl pozastavit , a možná je to i na nějaké stanovisko legislativy . Já se přiznám , že jsem ve Sněmovně čtvrtý rok a ještě jsem neviděl zákon , který by byl předložen do prvního čtení variantně . Zákon , pokud jste si ho prošli , obsahuje už hned v prvním paragrafu varianty . Má tam variantu jedna , variantu dvě . A já si nejsem jist , zda tento návrh nebalancuje na hraně jednacího řádu Poslanecké sněmovny či zda tu hranu nějakým způsobem nepřekračuje . Já bych byl rád , kdyby se pak zástupce navrhovatelů k tomu mohl vyjádřit , zda si nechal udělat nějaký posudek , zda takovýto variantní návrh je možný , protože v § 86 odst . 2 jednacího řádu zákon konstatuje , že návrh zákona musí obsahovat přesné znění toho , na čem se má Sněmovna usnést . A nedává tudíž smysl , abychom rozhodovali nyní , podle mého názoru , skromného právního , o několika variantách různých paragrafů . Další výtka . Zákon obsahuje nedostatky , na které opakovaně upozorňovala vláda a jednotlivá ministerstva v meziresortním připomínkovém řízení a jež lze shrnout celkem do šesti bodů . Část se týká věcných ustanovení toho zákona a část se týká nezávazných ustanovení návrhů a legislativně technických náležitostí . U té první skupiny , tzn . do věcných nedostatků , já počítám za prvé navázání účinnosti smlouvy na její zveřejnění v registru a ustanovení o neplatnosti nezveřejněné smlouvy . Za druhé nedostatečně definovaný okruh povinných osob . A za třetí absenci limitů pro zveřejňování smluv , faktur a objednávek . Co se týká té druhé části výhrad , tzn . nevěcných , tam vidím za prvé nedostatečné posouzení finančních dopadů zákona na povinné osoby a nedefinovaný přínos zákona , za druhé absenci prováděcího předpisu a za třetí krátkou legisvakanční lhůtu . S největším počtem výhrad se setkáváme , a řekl to už sám zástupce navrhovatelů , u ustanovení o navázání účinnosti smlouvy na její uveřejnění pod sankcí jejího absolutního zneplatnění , kdy má zavedená smlouva nabýt účinnosti až ve chvíli uveřejnění v registru smluv a neuveřejněním do tří měsíců pozbývá platnosti . Dle mého názoru , a nejen dle mého názoru , jde o zásadní zásah do dosavadní smluvní praxe , který znejisťuje smluvní vztahy v období od podpisu smlouvy do jejího uveřejnění . Jistota není ani v otázce , odkdy má dojít k naturálnímu plnění či naplnění peněžnímu . Kromě toho je nutné upozornit na to , že nový občanský zákoník , tzn . ten občanský zákoník , který je účinný od 1 . 1 . tohoto roku , se odklání od institutu absolutní neplatnosti právního úkonu . Navrhované vázání vzniku smlouvy na její uveřejnění tak jde zcela proti novým tendencím v soukromém právu . Ve světle uvedených problémů a rizik je tedy podle mě nezbytné důkladně posoudit , zda není vhodnější nahradit institut zneplatnění a svázání účinnosti smlouvy s jejím uveřejněním spíše standardními správními sankcemi , tzn . nějakou pokutou či něčím analogickým . Dalším výrazným nedostatkem návrhu zákona , který byl identifikován ministerstvy v rámci zkráceného meziresortního připomínkového řízení pro potřeby vládního stanoviska , je nedostatečně definovaný okruh povinných osob , tedy subjektů , na které se má vztahovat povinnost uveřejňovat smlouvy . O co přesně jde ? Záměr návrhu je zvýšit veřejnou kontrolu nad nakládáním s veřejnými prostředky ve státní správě , samosprávě a dalších organizacích . Návrh však řadu takových institutů a organizací opomíjí . Několik příkladů : V případě zdravotních pojišťoven se bude povinnost uveřejňovat smlouvy vztahovat pouze na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu , ačkoliv s veřejnými prostředky nakládají i zaměstnanecké zdravotní pojišťovny . Důvod ? VZP je přímo zřízena zákonem , ostatní pojišťovny jsou zřízeny na základě zákona . Podobná situace vzniká i u příspěvkových organizací . Uveřejňovat budou pouze ty , které jsou zřízeny zákonem , nikoliv tedy ty , které jsou zřízeny na základě zákona . Například v resortu kultury tak má smlouvy uveřejňovat pouze Národní galerie a Česká filharmonie a zbylých 27 příspěvkových organizací zřízených na základě zákona nikoliv . Řada připomínek se týká také absence jakéhokoli omezení hodnoty uveřejňovaných smluv , případně objednávek a faktur . Právě obrovský počet uveřejňovaných dokumentů se může stát brzdou efektivního fungování veřejné kontroly prostřednictvím registru smluv . V záplavě stovek tisíc dokumentů mohou být snadno přehlédnuty problematické smlouvy . Zajímavý je také pohled na sousední Slovensko , kterým je nynější návrh inspirován . Slovenská vláda zavedla svým nařízením krátce po zavedení registru smluv v roce 2011 limity pro hodnotu uveřejňovaných faktur a objednávek ve výši tři tisíce , resp . tisíc eur . Důvodem bylo zabránit zbytečné administrativní zátěži a nezveřejňovat dokumenty týkající se bagatelních částek . A co se týká důvodové zprávy , pak hodně frekventovanou výtkou i ze strany vlády je nedostatečně podložené vyčíslení očekávaných nákladů , které zavedení registru smluv přinese , a také naprostá absence očekávaných přínosů . Další problém se pojí s absencí prováděcího předpisu , na který se návrh odkazuje v otázkách praktického fungování zmiňovaného registru smluv . Při velmi těsně nastavené legisvakanční lhůtě , tzn . lhůtě tří měsíců na spuštění registru , je to i z pohledu vlády pro tvorbu prováděcího předpisu velmi krátká doba . Závěrem bych chtěl zrekapitulovat , že velmi vítám a ztotožňuji se s hlavním motivem návrhu zákona , aby nedošlo k mýlce , že ta moje kritika je věcná a že nesouhlasím se samotnými principy . Já velmi vítám tuto snahu a myslím si , že je to prospěšné tomuto státu a jejím občanům . Nicméně nečekejte od nás , že se nebudeme bavit o jednotlivých konkrétnostech a drobnostech . Nicméně v této souvislosti bych chtěl připomenout , že státní rozpočet v roce 2013 vynaložil jen na neinvestiční a investiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím celkem 68 mld . Při té příležitosti si pokládám otázku , zda bychom měli mít zájem znát i u těchto titulů a subjektů smlouvy , na jejichž základě se nakládá s takto vynaloženými veřejnými prostředky . Tímto aspektem , ztransparentněním smluv u podnikatelských subjektů a neziskových a podobných organizací , které jsou příjemci neinvestičních a investičních transferů ze státního rozpočtu , se předmětný návrh zákona též nezabývá . Je tedy otázkou další diskuse , proč navrhovatel zvolil velmi selektivní definici povinných osob , kdy celá řada subjektů , organizací disponujících veřejnými prostředky z povinnosti zveřejňovat své smlouvy vypadává nebo se jich návrh zákona vůbec netýká . Podporuji tedy to , aby návrh byl postoupen do druhého čtení , přikázán ústavněprávnímu výboru či některým dalším výborům , které zde budou navrženy , aby se tyto výbory zabývaly tímto návrhem a aby se pokusily o takovou úpravu , která bude reagovat na dle mého názoru nezodpovězené otázky či mnou naznačené nedostatky a maximálně se pokusí omezit zmíněná rizika , ale hlavně naplní předkladatelem deklarovaný účel zákona . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
