|

ps2017-019-10-011-007.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-10-03 ps2017-019-10-011-007 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

7. Návrh poslanců Jana Hamáčka, Jana Birke, Kateřiny Valachové a Petra Dolínka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 109/ - druhé čtení

Date2018-10-03
Meetingps2017/019
Agenda Itemps2017/019/007
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/019schuz/s019345.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 1 > 2

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel7. Návrh poslanců Jana Hamáčka, Jana Birke, Kateřiny Valachové a Petra Dolínka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 109/ - druhé čtení Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v obecné rozpravě dnes před polední přestávkou. Připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu a hospodářskému výboru jako výboru dalšímu. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky číslo 109/2 109/4. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele poslankyně Kateřina Valachová a zpravodaj garančního výboru pan poslanec Marek Novák. Zeptám se, jestli máte zájem o vystoupení. (Předsedající se obrací na poslance Nováka.)Ne. Paní zpravodajka Kateřina Valachová tady není. bych byl rád, kdybychom paní poslankyni Valachovou sehnali, aby se dostavila ke stolku zpravodajů. (Poslankyně Valachová přichází.)A je tady, takže bude dostavená. Zeptám se paní zpravodajky, jestli zájem o vystoupení. (Hlas z pléna: To je předkladatelka.)Nemá. Pardon, předkladatelky. Tak. A nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, kde první přihlášený je pan poslanec Martin Kupka. Prosím, máte slovo. Poslanec Martin KupkaVážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, bych také rád vysvětlil, proč pokládám návrh na zrušení karenční lhůty za cestu špatným směrem, dokonce za významné nebezpečí pro hospodářský sektor. Chtěl bych se opřít o průkazné statistické údaje. Vím, že někdy jsou čísla ošidná, ale v tomhle případě můžeme srovnávat nejenom údaje napříč jednotlivými lety, ale také můžeme srovnávat, a to je velmi významné, údaje České republiky a údaje ostatních evropských států. Je nezpochybnitelným faktem, že průměrná míra nemocnosti v České republice mezi lety 1995 2007 dosahovala k číslu v některých letech sedm procent. Přitom podotýkám, že obvyklá míra nemocnosti ve vyspělých evropských státech se pohybuje mezi čtyřmi a pěti procenty. Ten rozdíl je nápadný a po zavedení karenční lhůty se ho opravdu podařilo eliminovat a dostali jsme se na obvyklou míru, která je v ostatních státech. Pokud bychom chtěli připustit, že je namístě, aby Česká republika měla takovou průměrnou míru nemocnosti, tak by to ale znamenalo, že bychom se museli ptát na to, jestli k tomu vedou nějaké věcné důvody, jestli například zdraví českých obyvatel je horší než v ostatních státech. Tady můžeme vycházet z údajů Světové zdravotnické organizace a můžeme se dívat, abychom porovnávali srovnatelné, jak to vypadá v jiných zemích ve střední Evropě, které měly podobnou historii jako Česká republika. A ujišťuji vás, že k tomu žádné věcné důvody nejsou. Zdraví českých obyvatel je dokonce na lepší úrovni než v případě ostatních středoevropských států a dosahuje, jak se ukazuje i v posledních statistikách, k míře, která je shodná s vyspělými evropskými státy. Dokonce se ukazuje, že jsme podle statistik Eurostatu v délce života ve zdraví v porovnání s ostatními evropskými státy na tom dokonce líp. Tedy je jasné, že není žádný věcný důvod, proč by průměrná míra pracovní neschopnosti, nemocnosti v České republice měla být vyšší než v ostatních vyspělých státech. Pokud jsme se díky zavedení karenční lhůty dostali na tu obvyklou míru, to opatření tedy funguje, tak přece není žádný důvod je měnit. Také v souvislosti s tím nevznikly žádné dramatické problémy, pravděpodobně bychom o nich věděli, pokud by například zavedení karenční lhůty vyvolalo více závažných zdravotních komplikací u lidí, kteří tedy oddalují návštěvu lékaře. Ale nic takového neukazují statistiky, a neukazuje to dokonce ani praxe praktických lékařů. Tak proč bychom měli měnit něco, co prokazatelně funguje, a navíc to měnit v době, kdy to může reálně při současných mírách nezaměstnanosti ohrozit celou řadu podniků, protože se jim nedostává zaměstnanců?

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities