|

ps2013-054-02-005-206.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-01-11 ps2013-054-02-005-206 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

206. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní /sněmovní tisk 873/ - třetí čtení

Date2017-01-11
Meetingps2013/054
Agenda Itemps2013/054/206
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/054schuz/s054052.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředseda PSP Jan Bartošek206. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní /sněmovní tisk 873/ - třetí čtení Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj garančního výboru poslanec Václav Votava. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 873/2, který byl doručen dne 1. prosince 2016. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 873/3. Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Pane ministře, máte zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Prosím, máte slovo. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej BabišDěkuji za slovo. Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Hlavně vám chci popřát v novém roce zdraví, štěstí a gratuluji ke schválení zákona lex Babiš. Jsme na startovní pásce roku 2017 ve skvělé pozici. Ekonomika nám roste. To se odráží v dynamice růstu mezd u všech příjmových skupin. Máme nízké úrokové sazby. Podporujeme investice podnikatelů i spotřebu domácností. Půjčujeme si za minus, i když možná některým kolegům (nesrozumitelné)se to nelíbí, ale my jsme si v lednu půjčili za minus jedna. Máme jeden z nejlepších ratingů. Máme nejmenší nezaměstnanost v Evropské unii. A rok 2016 jsme uzavřeli historicky nejvyšším přebytkem státního rozpočtu ve výši 61,8 miliardy. A díky tomu jsme samozřejmě snížili státní dluh meziročně o 60 miliard. Trošku mě mrzí ta debata, že někteří nechápou rozdíl mezi cash-flow a financováním a účetnictvím, ale to není předmětem mého vystoupení. Daří se nám vybírat daně a odvody. Vybrali jsme o 100,3 mld. navíc. A zároveň je snižujeme. To nás stálo asi 30 mld., zejména formou daňových úlev pro rodiny s dětmi, důchodce a podnikatele. Snížili jsme DPH na léky, knihy, dětskou výživu a stravovací služby - u EET u stravovacích služeb z 21 na 15 %. Stavíme a opravujeme dálnice a silnice. Mimochodem, na českých silnicích bylo vloni nejméně tragických nehod v historii. A máme výborně nakročeno k prosperitě. Proč o tom mluvím? Mluvím o tom proto, abychom si uvědomili, že máme šanci, kterou bychom neměli promarnit. V této době, kdy světová politika prochází turbulencemi, kdy v mnoha zemích dochází k politické a ekonomické nestabilitě a chaosu a kdy Evropa sklízí trpké plody nevhodné reakce na tyto změny, v této době si naše země více než jindy zaslouží stabilitu a prosperitu. A také patříme mezi nejbezpečnější země světa. Každý z nás k ní dokáže přispět. Jedině pokud budeme pracovat společně pro občany této země, dokážeme udržet nastartovaný motor naší ekonomiky v běhu. Proto si myslím, že bychom měli smazat rozdíly a nepřistupovat k úkolům, které nám současnost klade v pohledu pravice nebo levice, v pohledu konzervativního či liberálního přístupu. Jednou z výzev, které jsou před nás kladeny, je systematicky neustále zlepšovat výběr daní. Věřím, že každý z vás souhlasí s tezí, že je lepší daně dobře vybírat než dusit ekonomiku a životní úroveň občanů vysokými daňovými sazbami. Ano, o daňové politice, daňové kvótě a konkrétním nastavení daňového mixu lze vést diskusi. Ale ať volíme nízké, či vysoké daně, vždy by měly být pečlivě vybírané. Pokud totiž přistoupíme na přirovnání, že daně jsou životadárnou vodou veřejných financí, pak musí každý občan nebo podnikatel část svého podílu odevzdat do veřejných rozpočtů, a to v souladu se samotnou definicí daně zcela nedobrovolně. Je ovšem rozdíl, jestli do společné nádoby přispěje podnikatel ze svého podílu deci, nebo litr. A proč by měl dávat více? Protože se někdo další povinnému příspěvku vyhnul. A jaká bude vaše reakce, pokud budeme mít najednou přispívat více. Budete se tomu chtít také vyhnout. Třeba se vám to podaří, ale v tuto chvíli bude váš soused muset přispět dvěma litry a třeba nakonec zemře žízní. Ano, špatná daňová morálka funguje jako lavina, která dokáže smést mnoho podnikatelů, kteří by jinak prosperovali. Proto chceme podpořit podnikatele. Proto chceme lépe a efektivně vybírat daně. Aby mohly být daňové sazby pro občany a podnikatele nižší, což ještě víc podpoří daňovou morálku a ochotu daně platit. Mimochodem další snížení daní pro rodiny s dětmi, ať už rodiče podnikají, nebo jsou zaměstnáni, je obsahem i tohoto sněmovního tisku - tedy daňového balíčku. Abychom dokázali lépe vybírat daně, zavedli jsme mimo jiné elektronickou evidenci tržeb. Funguje od 1. prosince minulého roku. Za první měsíc bylo vystaveno a zaevidováno přibližně 80 mil. účtenek z restaurací a hotelů. Dnes čekáme stomiliontou účtenku. Navzdory některým chmurným předpovědím jsme dokázali evidenci tržeb spustit v avizovaném termínu a systém od té doby spolehlivě běží. Odezva systému se pohybuje pod jednou desetinou sekundy. Další a velmi podstatné rozšíření evidenční povinnosti se chystá zhruba za měsíc a půl, kdy se do evidence zapojí všichni podnikatelé, kteří prodávají nakoupené zboží. Elektronická evidence tržeb je ovšem pouze jedním z kamenů v mozaice opatření proti daňovým únikům. Jde o významný projekt. Nejde o projekt jediný, nicméně jde o projekt aktuální. K evidenci tržeb se vztahuje i mnou podaný pozměňovací návrh k projednávání sněmovního tisku 873. Jde o aplikaci vynětí podnikatele do obratu 250 tisíc korun se sjednanou paušální daní z evidenční povinnosti a technická úprava rozlišování karetních transakcí na platby na terminálech a platby on-line. To znamená, mluvím o paušální dani. Není to výjimka, automatická. Rád bych zde popsal, co vlastně znamená paušální daň pro podnikající fyzické osoby. Nejde o tzv. paušální náklady, se kterými je paušální daň často zaměňována. Jde zjednodušeně o možnost podnikatele sjednat si na vlastní žádost daň z příjmu s finančním úřadem. Tedy podnikatel iniciuje jednání, u kterého se však musí on i finanční úřad shodnout na výši daně, a to podle předpokládaných příjmů daného podnikatele v závislosti na jeho činnosti a s ohledem na jeho podnikatelskou historii. Jde tedy o určité administrativní zjednodušení, protože podnikatel již následně nemusí podávat daňové přiznání a výši daně má dopředu garantovanou bez ohledu na to, zda nakonec vydělá o něco více, nebo o něco méně.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities