|

ps2013-047-06-002-157.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-06-01 ps2013-047-06-002-157 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

157. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí /sněmovní tisk 639/ - třetí čtení

Date2016-06-01
Meetingps2013/047
Agenda Itemps2013/047/157
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/047schuz/s047167.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Předseda PSP Jan Hamáček157. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí /sněmovní tisk 639/ - třetí čtení U stolku zpravodajů zůstává pan místopředseda vlády a již se k němu připojil pan zpravodaj garančního výboru poslanec Jiří Holeček. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 639/3. Ten byl doručen 20. dubna 2016. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 639/4. Chci se zeptat pana ministra, zda si přeje vystoupit před otevřením rozpravy. Není tomu tak. Otevírám rozpravu a prosím pana poslance Vilímce. Poslanec Vladislav VilímecVážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych se ještě ve třetím čtení před hlasováním vrátit k pozměňovacím návrhům, které byly mnou a také i kolegou Zbyňkem Stanjurou načteny. Víte, já marně hledám důvody, faktické důvody, proč se daňově zpoplatňuje převod nemovitých věcí pořízených z již jednou zdaněných příjmů. Toto dvojí zdanění vlastně žádné opodstatnění nemá. Náklady státu spojené s převodem těchto nemovitostí v katastru jsou totiž hrazeny - Předseda PSP Jan HamáčekJá se omlouvám, pane poslanče. Prosím skupinky poslanců, aby se rozpustily. Pokud chtějí diskutovat, tak mimo jednací sál. Děkuji. Poslanec Vladislav VilímecDěkuji, pane předsedo. Náklady státu spojené s převodem těchto nemovitostí v katastru nemovitostí jsou hrazeny poplatky katastrálnímu úřadu, to všichni víme. A také víme, že správa této daně něco stojí. Alespoň podle vnitřního auditu Generálního finančního ředitelství se výlučně správě této daně věnuje 359 osob. Nejvyšší kontrolní úřad dokonce načetl ještě o 88 více, protože ten vnitřní audit očistil ty osoby od těch, kteří provádějí kumulativní věci. Ať tak nebo onak, správa daně minimálně stojí 200 mil. korun. Ano, v některých zemích stále ještě tato daň existuje. A jsou země v Evropě, jako je třeba Španělsko, jak jsem si přečetl, sazba této daně činí 7 %. Ale myslím si, že v této věci ze Španělska si úplně vzor brát nemusíme. Naopak jiné země od této daně zcela upustily nebo je sazba této daně mnohem nižší. Jenom pro příklad - v Estonsku je to 1 %, v Irsku maximálně dle ceny převáděných nemovitostí 1,6 %, v nám myslím poměrně docela blízkém Slovinsku je to např. 2 %, Slovensko, jak známo, tuto daň úplně zrušilo. Jediným argumentem pro vypisování této daně je snad nějaká daňová tradice, ale to se mi zdá příliš málo na to, abychom takovou daň v současné výši sazby 4 % vypisovali. Ministerstvo financí ve vztahu k pozměňovacím návrhům načteným mnou i panem poslancem Stanjurou především namítá fiskálními dopady v souvislosti se zrušením nebo snížením sazby této daně. Ten výběr, když se podíváte do státního rozpočtu, se pohybuje kolem 10 mld. V roce 2014 to bylo 9,2 mld., v roce 2015 to bylo o něco více, asi 11 mld., ale návrh letošního rozpočtu počítá s částkou asi 10,3 mld. korun. Samo o sobě převedení daňového břemene na kupujícího je podle mého soudu výhodné hlavně pro finanční správu, protože při vzniku daňové povinnosti převodce již není vlastníkem předmětné nemovitosti. Samozřejmě vnímám stávající stav, kdy kupující je ručitelem placení této daně a v případě, že převodce nezaplatí, to přináší určitou nejistotu. Ale ten převod daňového břemene na kupujícího bude určitě činit komplikace v případě předkupních smluv třeba na pozemky nebo byty, které jsou již uzavřeny. Cena se totiž pro kupujícího může zvýšit o 4 %, pokud to nemá v těchto smlouvách ošetřeno. Také si nemyslím, že v některých případech bude možné sjednat s převodcem cenu nižší o ta 4 %; např. stát asi nebude reflektovat na to, že kupující bude platit daň z nabytí nemovitosti, a o 4 % kupní cenu nesníží. (Hluk v sále.)Považuji tedy minimálně za přiměřené, aby se sazba této daně snížila, pokud současná vláda chce tuto daň za každou cenu zachovat. Koneckonců současnou vládou zrušený zákon o jednotném inkasním místě, když se tam podíváte, počítal se sazbou 3 %, tedy návratem k dřívějšímu stavu. Pojďme učinit v této věci nějaký vstřícný krok ve prospěch budoucích kupujících nemovitosti, ve prospěch těch, kteří si pořizují do svého vlastnictví byty a musí splácet dlouhodobé hypotéky. Poukazováním na to, že i v některých evropských zemích se tato daň vybírá ve srovnatelné výši, jim mnoho nepomůže. Fiskální dopad, např. snížení této sazby daně na původní výši 3 %, se pohybuje tedy v pásmu 2,5 mld. korun - Předseda PSP Jan HamáčekPardon, omlouvám se, pane poslanče. Znovu prosím o klid, jinak budu nucen přerušit jednání Sněmovny. Už se nám to povedlo včera, tak doufám, že to nebudeme muset opakovat. Poslanec Vladislav VilímecDěkuji, pane předsedo. To znamená, fiskální dopad např. jednoho mého návrhu, snížení této sazby daně na původní výši 3 %, je v pásmu 2,5 mld. korun. S tím si stát a určitě pan ministr Andrej Babiš dokáže bez problémů poradit. Zjednodušme to daňovým poplatníkům. Nevytahujme proto zbytečně z kapes těchto daňových poplatníků peníze, aniž sami dokážeme přesvědčivě odůvodnit, proč je vlastně vybíráme. Proto vás žádám, abyste při hlasování o pozměňovacích návrzích aspoň jeden z těch návrhů pod písmenem B nebo pod písmenem C podpořili. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)Předseda PSP Jan HamáčekDěkuji, pane poslanče. Pan poslanec Stanjura, další do rozpravy. Poslanec Zbyněk StanjuraDěkuji za slovo. Máme před sebou šanci zjednodušit daňový systém a zrušit daň, která je podle našeho názoru, a jak to před chvílí pan kolega Vilímec jasně osvětlil, zbytečná. Jediným argumentem Ministerstva financí a vládní koalice je, že to má fiskální dopady, tudíž že se vybere méně. A to je pravda. I ta čísla, která uvádí Ministerstvo financí, nezpochybňujeme. Zhruba zjednodušeně, jeden procentní bod, 2,5 mld. korun. To znamená, pokud bychom daň úplně zrušili, příjmy státního rozpočtu, protože tato daň je stoprocentně příjmem státního rozpočtu, není sdílená, by byly nižší o 10 mld. Pokud bychom nechali sazbu 1 %, o 7,5, 5 či 2,5 mld., pokud bychom snížili tu sazbu ze 4 na 3 %. A vláda tvrdí, že si s tím neumí poradit.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities