|

ps2017-087-11-003-494.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2021-03-25 ps2017-087-11-003-494 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

494. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1170/ - druhé čtení

Date2021-03-25
Meetingps2017/087
Agenda Itemps2017/087/494
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/087schuz/s087345.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   7 < Page 8 > 9

Nicméně co si neodpustím říct, na začátku debaty byla debata, jestli jeden volební obvod, nebo 14 volebních obvodů. Respektujeme tedy pozici horní komory a někdo tady použil slovo neprůchodné, takže jestli je to neprůchodné, tak budiž, tato diskuze zůstává v akademické rovině. Ale chci říct, že když jsme diskutovali o jednom obvodu, o spravedlnosti a poměrném zastoupení, rovnosti hlasů, tak i zastánci 14 krajů uznávali argument, že skutečně ty kraje nejsou stejně velké a že vymyslíme jakýkoliv systém, vždycky tady bude docházet k určité nerovnosti a poměrnosti nebude dostáno v takovém rozsahu, jak možná by si představoval Ústavní soud ve svém rozhodnutí. A my se tu přece scházíme právě kvůli ústavnímu nálezu. tedy v této komplikované době, ve které ctím politické dohody, přesto přicházím se skvělým nápadem, který bohužel jsme neměli možnost projednat na půdě Senátu, kdy řešíme 1, nebo 14, nicméně na základě konzultace s mnohými svými známými a i odborníky bych chtěl předložit pozměňovací návrh, který možná tedy nezíská patřičnou podporu, nicméně si myslím, že by mohl být základem pro diskuzi, na to bude více času, v dalším volebním období, a ten spočívá v tom, že bychom měli volební země, volební zemi Čechy a volební zemi Morava, Slezsko. Když jsme diskutovali, proč 14 krajů, tak jeden z argumentů zastánců 14 krajů kromě jiného bylo, že se jedná o určitou tradici a určitou historickou danost. V další části diskuze jsme se bavili nicméně o tom, že nám tady Ústavní soud řekl, že vlastně dvacet let ten systém nebyl ústavní, ačkoliv proběhlo pět voleb. Následně jsme obdrželi vyjádření ústavních právníků, že přerozdělování stranickými sekretariáty je vlastně také v rozporu s Ústavou, což se dělo v devadesátých letech, takže tu máme třicet let, kdy jsou zde výhrady ústavního charakteru. Pak jsme tady měli čtyřicet let Národní frontu, a se tedy ptám, kde je ta tradice, kde je ta historie? A je pravda, že ještě v roce 1946 se do zákonodárných sborů v Československu volilo na zemském principu. Jenom pro zajímavost, ty výsledky nebyly vždycky stejné. Když se například v roce 1946 hlasovalo, tak v Čechách měli komunisté 43 %, na Moravě se Slezskem jenom 34, a na Slovensku dokonce nevyhráli, měli jenom 30,5. To znamená, každá ta země a měla vždycky trochu svůj rozum, tak bych se k tomu rád vrátil. A také bych rád odkázal na to, že samotná Ústava říká, že stát vytváří občané v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ústava se hlásí k dobrým tradicím státnosti Koruny české. Proto v rámci těchto dobrých tradic lze vytvořit zemské volební obvody pro volby do Poslanecké sněmovny. Jenom pro zajímavost, podívejte se za , jsou tam dvě moravské vlajky na tom pultíku, kde sedí vedení Poslanecké sněmovny. Mandáty 200 poslanců by se tedy rozdělily na jednotlivé zemské volební obvody podle počtu voličů. Území zemských volebních obvodů se stanovit výčtem okresů a v případě okresů ležících na území dvou zemí výčtem správních obvodů měst s rozšířenou působností. Tím hranice zemských volebních obvodů budou vycházet z historického území, ale přitom se upraví dle dnešních správních hranic měst s rozšířenou působností, které jsou základem pro výkon území správy. Tolik k mému pozměňovacímu návrhu, který vyvolal řadu řekněme - a to míním pozitivně - úsměvných reakcí. A jenom pro zajímavost, když se hlasovalo na ústavním výboru, tak bylo 8 pro, 8 proti, 3 se nakonec zdrželi. Takže myslím si, že rozhodně tahle myšlenka nezapadla, a jsem ve velice schizofrenní situaci, neboť podporuji dohodu, na druhou stranu si myslím, že si podporu zaslouží i můj pozměňovací návrh. Obracím se na ctěnou Sněmovnu, hlavně na moravské poslance, každý rozhodne podle toho, jak se cítí. Blíží se nám navíc sčítání a jsem zaregistroval nějaké další výzvy od osobností moravského kulturního života, abychom se hlásili ke svému moravanství. Tak to je jeden pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v zvláštní, podrobné rozpravě. A pak ještě předkládám sněmovní dokument 7869, což je tedy dobrá přesmyčka, protože jestli jsem dobře poslouchal kolegu Pikala, tak on předkládá 7896 a předkládá stejné řešení. Během politických jednání na půdě Poslanecké sněmovny i na půdě Senátu jsem obdržel informaci, že ačkoliv jsme se dohodli, že jdeme cestou 14 krajů a horní komora bude respektovat politickou dohodu z Poslanecké sněmovny, protože jsou to naše volby, jak říkala paní kolegyně Válková, tak je tam zřejmě zásadní potíž potom, co proběhlo v médiích a vyjádření některých ústavních právníků, s tím řešením, se kterým přichází Marek Benda, a totiž, že by se hodin po sečtení hlasů mohly ty hlasy přerozdělit na základě vůle vedení jednotlivých stran, které uspějí v politické soutěži. Chci se přidat k tomu, co tady bylo řečeno, že to opravdu není černobílé. Když nebudeme hrát tu hru, že se jedná o zlé stranické sekretariáty, které si budou vybírat na základě nějakých protekčních tendencí, tak by bylo vybíráno z lidí, kteří prošli volbami, kteří mají mandát od voličů, ne že by tomu tak nebylo. Naopak, ty stranické sekretariáty mohou narovnat nespravedlnost jakéhokoliv automatu, protože zvolíme jakýkoliv systém, vždycky tam může dojít k nějakým pnutím mezi jednotlivými regiony. Kde je napsáno, že by právě politická strana si rozhodovala naprosto libovolně. Vždyť nese odpovědnost! A celý náš politický systém koneckonců podle čl. 5 ústavy je založen na svobodné soutěži politických stran. Je to systém, který je pro voliče pochopitelný, snadno vysvětlitelný, z mého pohledu i transparentní, a zastávám názor, že je ústavně komfortní. Nicméně dostali jsme se tedy do situace, kdy zřejmě by to znamenalo možná i vrácení toho zákona sem do Poslanecké sněmovny. Když dneska zvládneme druhé čtení, když se všechno zpracuje a zkrátíme lhůtu třetího čtení na 7 dní, tak stejně ta lhůta uplyne v pátek příští týden, a to je Velký pátek, to se tady nesejdeme. Takže my se asi budeme muset - varuji předem, jestli to myslíme vážně a chceme to udělat rychle - zřejmě bude nutná mimořádná schůze ten další týden, ačkoliv je to poslanecký týden, asi ve středu. tedy předpokládám, že ve středu bychom mohli hlasovat třetí čtení. A za této situace po nějakých dohodách jsem tedy připravil ten pozměňovací dokument 7869 ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, které ho zpracovalo po odborné stránce, kdy skutečně vypouštím část týkající se rozdělování mandátů předsedou politické strany a dojde k rozdělení mandátů, u kterých nedošlo k přidělení v prvním skrutiniu, na základě nejvyššího zbytku. Komunikoval jsem toto řešení i s předsedou horní komory. Ten reagoval pozitivně, že jsme ochotni ještě vlastně posunout ten kompromis, který jsme uzavřeli, a doufám, že je to poslední kompromis. Takže samozřejmě s veškerým respektem ke kterékomuli - ne, to je strašné slovo - ke všem poslancům, kteří mají své pozměňovací návrhy včetně , mám také tu Moravu, ale domnívám se, že bychom neměli ten kompromis dále rozbíjet, a jestli ho něco může ohrozit, tak je to zrovna korespondenční volba. To znamená, je to téma, které určitě nekončí v Poslanecké sněmovně, ale není to věc, kterou by se zabýval Ústavní soud. My teď řešíme v podstatě ústavní krizi, scházíme se mimořádně - nebo dnes jsme to zařadili mimořádně, zřejmě bude mimořádná schůze na třetí čtení. Nechť rozhodne hlasování, ale prosím, neohrozme to, co se tady podařilo, a to je ta politická dohoda. Děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities