ps2017-087-11-003-494.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2021-03-25 ps2017-087-11-003-494 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(9.50 hodin) Princip přímé volby nebrání však , aby volba jednoho kandidáta byla odvislá od spoluvolby dalších kandidátů , to znamená nebrání volbě na základě hromadných kandidátních listin , na nichž jednotlivé strany v určitém pořadí kandidují řadu osob současně . Taková listina splňuje podmínky přímých voleb , protože kandidáty pro budoucí volby sice vybírá jiná instance , tedy politická strana , to se však děje ještě před vlastním volebním aktem . To bych chtěl zdůraznit . Tady je důležitý princip toho , že ten výběr je znám voliči před volebním aktem . Rozhodnutí stran o sestavení kandidátních listin tak volbám předchází a lze ho chápat jako nabídku voličům . Pokud pak jde o vlastní hlasování voličů , postačí pro přímost volby , jestliže je stanovené pořadí kandidátů voličům předem známo a jestliže každý odevzdaný hlas mohl být připsán určitým jednoznačně zjistitelným osobám , které na volenou funkci samostatně kandidovaly . Tato podmínka je splněna , i když na základě 5 % klauzule určitá strana získá nárok na další mandát nebo mandát nad hranici konsekventního poměrného zastoupení . Já to tady nebudu číst celé , ale zde máme další stanovisko , které předpokládá , že ten způsob není úplně vhodný . Pak tady mám další stanovisko . . . ať to nepřeskakuju . . . pod kterým několika vyjádřeními Síť k ochraně demokracie vydala tiskové prohlášení , kdy se opět k tomuto návrhu vyjadřovala a toto společné stanovisko expertů zní : " V případě , že by volební zákon stanovil , že obsazení mandátu ve druhém skrutiniu voleb do Poslanecké sněmovny na základě své úvahy rozhodují orgány politických stran , šlo by o úpravu rozpornou s principem přímého volebního práva . Pokud bude taková úprava předmětem přezkumu před Ústavním soudem , je vysoce pravděpodobné , že by ji zrušil v rozporu s ústavním pořádkem . " Pod tímto stanoviskem jsou podepsáni Maxim Tomoszek , ústavní právník Univerzity Palackého v Olomouci , Ladislav Vyhnánek , ústavní právník Masarykovy univerzity , Michal Pink , politolog , též z Masarykovy univerzity , a Jakub Šedo . Takže zase tady nebudu všechno zatím citovat , ale chtěl bych na to upozornit . Nejedná se jenom o princip rozporu s ústavním právem , který nás podle mě dostává do prekérní situace , kdy bychom šli do voleb se zákonem , který od začátku je sporný , jestli obstojí , nebo neobstojí v ústavním přezkumu . Také bychom věděli , že napadnutí může najít nejenom před samotným volebním aktem , ale může k němu prostě dojít i ex post na základě nějakého kandidáta , který bude přeskočen , anebo na základě nějakého voliče , jehož kandidát , kterého volil , který měl dostatečnou podporu k tomu , aby získal mandát , ale byl přeskočen rozhodnutím politické strany . A to by nás mohlo uvrhnout do velice prekérní a nevhodné situace , protože bychom museli čekat s ustavením Poslanecké sněmovny na soudní rozhodnutí , a to je myslím něco , co si v tuto chvíli naše země nezaslouží , takže já před tím varuji . To jsou ty ústavní pohledy , ale já bych chtěl nabídnout pohled čistě politický , se kterým už každý nemusí souhlasit , ale prostě si myslím , že ve volbách má rozhodovat volič , má rozhodovat , to má být to poslední slovo , které ve volbách padne , a nikoli , že mají rozhodovat ex post politické strany někde na volebním štábu na základě zjitřené atmosféry , dojmu z toho , jak ty volby nakonec dopadly , a podobně . To prostě není chvíle pro takové diskuze . V takovou chvíli spíše má již přijít vyjednávání o sestavení vlády než dohady o tom , kterého poslance a kandidáta pošleme do Sněmovny , či nikoliv . Chápu , že ta úvaha může být pro někoho lákavá , ale myslím si , že po volbách je potřeba se soustředit na jiné věci než na nějaké vnitřní úvahy o tom , který kraj naštveme a který kraj nenaštveme a kterého koaličního partnera budeme muset , jeho ztrátu nebo neúspěch , nějak zjemňovat a podobně . Tudy bych se skutečně nechtěl vydávat , a proto zde předkládám několik pozměňovacích návrhů , které tuto věc odstraňují . Jeden z nich , a já děkuji zástupcům Ministerstva vnitra , že mi v jeho přípravě pomohli , je návrh pod sněmovním dokumentem 7896 , který prostě a jednoduše jenom vyškrtává ty části , které souvisí s rozhodováním politických stran po volbách . Tedy nebude Státní volební komise vyhlašovat speciálně výsledek prvního skrutinia , nebude vyzývat strany , aby do 12 hodin předložily seznamy regionů , ale čistě podle principu , který tam již v zákonu je obsažen , se v rámci jednotlivých politických stran a politických hnutí mandáty ze druhého skrutinia přikázané politické straně přiřadí v pořadí podle volebních krajů určeného podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu . Při rovnosti těchto zbytků rozhodne los , ta rovnost by tam měla být velice , velice vzácná . To je ta jednoduchá změna . Pak tady mám připraven takový ideál za sebe , který právě nejenom odstraňuje vliv politických stran , ale současně tam zavádí nějakou jistotu poměrnosti zastoupení politických stran , kdy pro určení volebních krajů , do kterých se přikážou mandáty politických stran , se seřadí veškeré zbytky po dělení v prvním skrutiniu , a v případě rovnosti zbytků , kdyby tady byla rovnost zbytků , rozhodne los a mandáty jsou postupně přikazovány od nejvyššího zbytku . Naplní - li se počet mandátů přidělených kraji , vypočtený podle § 48 - to je ten moment , kdy vypočítáváme počet mandátů pro jednotlivé kraje zvýšený o 1 - tento kraj je při dalším přikazování mandátu vyloučen a nelze do něj mandáty již přikázat . Toto ustanovení jednak zaručuje větší poměr zastoupení mezi kraji , tedy , že všechny nebo valná část těch zbytků nepřipadne do jednoho kraje , a současně zaručuje to , že pokud v nějakém kraji má více stran skutečně vysoký zbytek , tak se tam dostane na všecky . Jednotlivé volební kraje jsou zatím to . . . způsobem přikázat nejvýše jeden mandát jednotlivé politické straně , politickému hnutí nebo koalici . ( ? ) A to je ten pozměňovací návrh , který myslím , že představuje ideál , kdy tedy sice rozdělíme mandáty v prvním skrutiniu takovým způsobem , že bude přikázáno více mandátů již v prvním skrutiniu , což podle té Imperiali metody lehce zvýhodňuje větší strany ve volbách a je to nějaký ten většinovětvorný prvek . Respektuji , že to není úplná poměrnost , a respektuji , že to je zde nějaká dohoda . Můžu nad ní skřípat zuby , ale taková je dohoda a tuto respektuji . A pak , v tom druhém skrutiniu , tedy po tom , co vypočteme opět podle metody , která je lehce zvýhodňující , ale ještě méně než v krajích pro velké strany , tak tyto mandáty z druhého skrutinia , kterých prostě může být 30 , může jich být 8 , tam je to velice proměnlivé , nicméně vždycky nějaké budou , tak tyto mandáty prostě přikážeme potom do těch krajů , kde měla ta daná strana největší zbytky . A tím dosáhneme jednak vyrovnání mezi kraji a jednak vyrovnání mezi stranami . Čili to jsou mé návrhy a mé úvahy , které zde přednáším . Já bych chápal návrh , že se posuneme v rámci obecné rozpravy potom k nějakému základu . Byl bych za to , aby tím základem byl vzat vládní návrh ve variantě 1 , protože tam jsou ty pozměňovací návrhy , které směřují ostatně ještě jinam . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
