|

ps2017-079-02-005-011.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2021-01-20 ps2017-079-02-005-011 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

11. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 532/ - druhé čtení

Date2021-01-20
Meetingps2017/079
Agenda Itemps2017/079/011
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/079schuz/s079059.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   7 < Page 8 > 9

Takže skutečně bych si netroufl tvrdit, že ten stav je optimální. Současně zkušenost ze severských zemí nás učí, že když nenastavíme žádná pravidla pro bankovní sektor, tak hypotéky prostě porostou donekonečna, protože když budou nízké úroky a lidé si budou moci dovolit ze své výplaty hypotéku splácet, bude postupně narůstat celková částka, kterou musí splatit. A bude narůstat. V některých státech mají hypotéky, které splácíte sto let, takže z hypotéky se stal fakticky nájem. A jsem celkem rád, že Česká národní banka o tomto problému uvažuje a že se můžeme bavit o tom, jak tento problém řešit. Současně tam vidím slabinu v tom, že regulace se nemusí ukázat úplně jako stoprocentní, protože tam můžou třeba některé skupiny vypadnout - typicky OSVČ s výdajovými paušály budou mít podle toho zákona menší příjem, než jaký je jejich skutečný příjem - a další problémy, které se můžou ukázat v praxi, na které my se spíš soustředíme. Ale rozhodně bych neřekl, že ta situace je dneska dobrá, co se týče dostupnosti bydlení. To jenom takový úvod. Každopádně zpátky k tomu sněmovnímu tisku. On dvě části, které jsou obě velmi důležité. Paradoxně ta první část je možná daleko důležitější v dopadu na ekonomiku země jako takové, to je ta, která se týká nových pravomocí v oblasti nekonvenční měnové politiky. Ta je vlastně podstatnější, nicméně veřejnost asi spíš zajímá ta druhá část, která stanoví mantinely, podle kterých může národní banka upravovat pravidla pro přístup k hypotékám, a která je také velmi důležitá. považuji za trochu nešťastné, že se ty dvě problematiky sloučily do jednoho zákona. Takže když někdo alespoň zčásti souhlasí s řešením v jedné oblasti a nesouhlasí s řešením v druhé oblasti, tak se s tím musí potom nějakým způsobem vypořádat a dost to komplikuje debatu, protože obě věci mají skutečně zásadní dopad. se budu primárně věnovat oblasti nekonvenčních měnových nástrojů, kolega Martínek doplní v oblasti regulace hypotečního trhu. My máme za to, že v krizi je namístě, aby měla národní banka možnost nějakým způsobem zasáhnout a podpořit ekonomiku. Ale máme pochybnosti o tom, jestli ty pravomoci mají platit trvale bez jakékoli navázanosti na to, jestli je krize, nebo jestli není krize. Stejně tak vidíme některé instrumenty jako rizikové, především možnost nakupovat korporátní dluhopisy a akcie. To skutečně je věc, která především na českém trhu - nám by to tak nevadilo na tom zahraničním a světovém - ale na českém trhu to může udělat pořádný nepořádek, protože národní banka je samozřejmě obrovsky silná instituce ve srovnání s tím poměrně slabým trhem, takže pokud by se nakonec rozhodla tam nějaké intervence dělat, tak to s tím trhem strašným způsobem zamává. Samozřejmě v tuto chvíli máme poměrně velkou důvěru v národní banku, která funguje jako profesionální instituce. Jsou tam asi nějaké výhrady ohledně některých operací ve vztahu k Číně, ale to je řekněme minoritní záležitost ve vztahu k celkovému portfoliu. Ale jinak skutečně jsme přesvědčeni, že ta instituce funguje profesionálně a dělá to, co . Ale za prvé nemáme žádnou garanci, že to tak bude dlouhodobě. Za druhé tam prostě není žádná kontrola a žádné mantinely. Z toho důvodu navrhujeme kompromisní řešení, a to časové omezení těchto pravomocí. Navrhujeme prodloužení o další dva roky oproti stávajícímu stavu. Také vznikne lepší prostor pro to, ty aktuální pravomoci vyhodnotit. Takže tohle je řešení, které navrhujeme v této oblasti. Dále navrhujeme posílení transparentnosti národní banky jako takové. My si myslíme, že provozní část národní banky by měla normálně spadat pod registr smluv. Nevidíme tam vlastně žádný rozdíl proti jiným veřejným institucím. Bavíme se o provozních smlouvách, například na provoz IT systémů a podobné věci, kde skutečně nevidíme důvod pro nějakou výjimku. Takže navrhujeme posílení transparentnosti ČNB v této oblasti. A ještě poznámka k hypotečnímu trhu. Vidíme jako riziko v našem ekonomickém týmu, že v Čechách není moc kam efektivně investovat peníze. Důchodové fondy, když je srovnáme s inflací, mají reálně často záporný výnos. Lokální akciový trh nefunguje příliš dobře. A tak logicky lidé ukládají své peníze do nemovitostí. To je jedna z věcí, co žene ceny nahoru. Takže si myslíme, že jedna z cest k tomu, jak trochu zkrotit rostoucí ceny nemovitostí, je mimo jiné i to, lépe zprovoznit a promazat český akciový trh, aby to vůbec fungovalo lépe. Myslím si, že tady by vláda a politici mohli jít příkladem v ukazování dobré praxe, kde dneska často i lidé, co mají peníze, radši investují třeba na amerických trzích, protože v mají větší důvěru. A tady vidíme velkou rezervu, což si myslíme, že je také jeden z problémů, který může přispět nakonec k tomu, pokud se to podaří vyřešit, aby ta nemovitostní bublina nerostla tak rychle. Na závěr mám ještě dotaz na pana guvernéra, když tu je, a týká se to také velmi úzce činnosti národní banky. My jsme zvažovali, že to podáme i jako pozměňovací návrh, ale asi si počkáme nejprve na jeho vyjádření. Je to otázka správy devizových rezerv, kde národní banka obrovské devizové rezervy v řádu bilionů korun, denominovaných tuším primárně v eurových a dolarových dluhopisech. Struktura portfolia je taková, aby minimalizovala riziko národní banky, pokud to chápu správně. Nicméně s minimalizací rizika souvisí potom i minimalizace výnosu těchto prostředků. Tak jsem se chtěl zeptat, zda národní banka zvažovala i alternativu, že by alespoň třeba část těchto prostředků využívala takovým způsobem, aby naopak přinášely nějaký výnos. Podobně postupuje například Singapur nebo Norsko. V situaci, kdy devizové rezervy dosahují bilionů, jedno procento výnosu přináší obrovské peníze. Navíc národní banka je v nějaké kumulované ztrátě, kterou je potřeba nějakým způsobem vyřešit, pokud budeme časem směřovat do eurozóny. A tohle je třeba věc, která by k tomu řešení mohla přispět. Takže na tu správu devizových rezerv a cílování portfolia ve vztahu riziko a výnos bych se chtěl zeptat pana guvernéra. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Tomio OkamuraFaktická poznámka pan poslanec Vojtěch Munzar. Dvě minuty. Pane guvernére, budete chtít reagovat, tak ukažte. Tak prosím. Poslanec Vojtěch MunzarDěkuji. na pana kolegu Ferjenčíka, který na začátku svého vystoupení polemizoval s něčím, co jsem tady ale neřekl. jsem rozhodně neřekl, že považuju stávající ceny bytů za ideální a že bydlení je dostupné. jsem tady jenom řekl, že jsme byli strašeni centrální bankou proto, aby získala tyto kompetence, a ty její předpoklady se nenaplnily. To je první věc. Druhá věc. s vámi souhlasím. Problém jsou vysoké ceny bytů, ale ten nevyřešíme touto kompetencí pro centrální banku a regulací poptávky. Řekl jsem tady, že to způsobí to, že poptávka po bydlení se přesune z vlastnického bydlení do sektoru nájemního, kde zase bude tlačit na růst cen u nájemného. To jsem tady řekl. Neřekl jsem určitě, že ceny bytů jsou ideální.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities