ps2017-072-06-001-337.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-12-16 ps2017-072-06-001-337 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Návrh rozpočtu byl připravován ještě v době, kdy nebyla ani očekávána tak výrazná, masivní druhá vlna koronaviru, která má obrovské dopady do ekonomiky, která nás stojí denně miliardy korun a která stojí i ekonomický život celé řady firem, živnostníků, podnikatelů a jejich zaměstnanců. Vláda nás žádá o podporu rozpočtu, který sama není schopna připravit tak, aby odpovídal realitě. To vypovídá o jejích schopnostech více než cokoliv jiného. Podle odhadu Ministerstva financí se strukturální deficit prohloubí až na úroveň 4,5 % HDP. Vláda se tedy nevešla do zákonného limitu 4 % HDP, který byl letos navýšen z toho původního jednoprocentního limitu, což jsme už tehdy velmi hlasitě kritizovali a což jsme samozřejmě nepodpořili. Vláda zcela rezignovala na rozpočtovou odpovědnost. Vzpomeňme právě na daňový balíček a pozměňovací návrh poslance Babiše, který svým návrhem právě i zákon o rozpočtové odpovědnosti de facto úplně ruší. Tento pozměňovací návrh navíc tedy predikuje absolutní neochotu rychlé konsolidace strukturálního deficitu i v dalších letech. Podle tohoto pozměňovacího návrhu bude cesta k vyrovnaným rozpočtům v České republice trvat 12 až 14 let. To je pro Českou republiku naprosto nepřijatelné, protože již po roce 2030 nás čeká vážná demografická krize. Ano, za devět let už nás čeká velký dopad stárnutí populace právě i do důchodového systému a nereformovaný důchodový systém, což je výsledek sedmi let hnutí ANO a ČSSD ve vládě, bude přinášet další obrovské problémy pro veřejné rozpočty jako takové. A ne veřejné rozpočty, ale pro občany, pro lidi, protože to je samozřejmě dopad, který pocítí každý. Do té doby tedy musí být veřejné rozpočty stabilizované a důchodová reforma a všechny reformy, které jsou před námi, musí být ne nějakým slibem v programu, jako je to doteď, ne prioritou číslo jedna, která ve skutečnosti žádnou není, ale musí být realizované, prosazené a musí fungovat. Z toho důvodu nelze rezignovat ani na rozpočtovou odpovědnost. Na následující roky 2021, 2022 a 2023 naplánovala vláda dohromady dluh ve výši 826 miliard korun. Koncepce konsolidace veřejných financí zcela absentuje, vláda se otázkou, jak je navrátit na udržitelnou úroveň, nezabývá a konkrétní opatření nechává až na budoucí vládu. Zkrátka jako už mnohokrát v minulosti i v této věci se řídí svým jednoduchým heslem po nás potopa. To ji definuje nejlépe. Deficity rozpočtů rostou po celém světě. Ano i okolní státy bojují s epidemií a ekonomickými důsledky, ale okolní státy na rozdíl od Česka snahu o konsolidaci veřejných rozpočtů projevují. Například Německo, pojďme se podívat k sousedům, pro letošek počítá se schodkem 217,8 miliardy eur, schválilo však deficit pro příští rok 179,8 miliardy eur, ale od roku 2022 počítá německý finanční plán už jenom se schodkem 10,2 miliardy eur. To je v rozporu, když se srovná ten náš přístup a německý přístup, zcela evidentní. Do roku 2024 totiž v Německu plánují pokles deficitu až na 5,2 miliardy eur, tedy podle střednědobého výhledu české vlády, současné vlády v rozkladu, v roce 2022 by mohl být schodek státního rozpočtu 286 miliard korun a v roce 2023 pak 252 miliard korun. V tu dobu, tedy v roce 2023, a už i v roce 2022, plánuje Česká republika, tato vláda, vyšší deficit, než plánují Němci, a to je osmkrát větší země. My plánujeme mnohonásobně vyšší deficity v osmkrát menší zemi než náš soused. Nesrovnáváme tedy jenom čísla, ale snahu o konsolidaci veřejných financí. Podle expertů schodek 320 miliard korun pro příští rok zadluží ekonomiku mnohem více, než kolik bude činit pokles výkonu ekonomiky. To je v příkrém rozporu právě s ostatními zeměmi Evropské unie, nejenom zmiňovaným Německem, které si uvědomují, že letošní obrovské deficity budou muset významně brzdit již v tom příštím roce a v dalších letech samozřejmě ještě více. Ne tak u nás. U nás se vláda tváří, že něco takového nepřichází vůbec v úvahu. Vyhýbání se odpovědnosti je pro tuto populistickou vládu příznačné. Konsolidační zásahy však budou muset být tvrdé, a pokud s tím něco nezačneme dělat, tak co jiného nám bude zbývat v tom čase příštím, což už tato vláda asi evidentně nechce vládnout, proto to nechává na příští reprezentaci, než významná redukce rozsahu poskytovaných veřejných služeb, případně i růst daní. To se za tím skrývá. Je férové, aby to tady zaznělo, ale vláda vám to samozřejmě nebude říkat, bude to tajit, protože si v tuhle chvíli spíš než konsolidaci veřejných rozpočtů vzala za své konsolidaci svých volebních preferencí. Otázkou zůstává, kolik miliard stojí jedno procento těchto volebních preferencí. Kolik budoucích generací pak tato procenta bude splácet? Ta, na které si současná vláda půjčuje, a zadlužuje všechny generace, i ty, které jsou teď teprve v plenkách. Oprávněně se obávají i firmy a podnikatelé, kterým hrozí, že bude vláda hledat zdroje rozpočtu právě u nich dalším přímým či nepřímým zdaněním či omezením prostředků pro rozvoj podnikatelského prostředí. Už tak zkoušené a opravdu tvrdě poznamenané sektory se tak určitě mají o co obávat, protože ta pomoc, kterou teď dostávají, je jenom chabou náplastí na to, co všechno zažívají a jak prudce jim teď klesají jejich příjmy, tržby. Ale je klidně možné, že hned vzápětí se dočkají právě i dalších kroků, které je poznamenají neméně a budou spojené právě se zvýšením daní a podobnými věcmi. To nechci predikovat za případu, že budeme ve vládě spolu s dalšími stranami my. My totiž určitě budeme hledat cestu k tomu, jak rozpočty dostat pod kontrolu a konsolidovat je ne na straně příjmů, ale zejména na straně přebujelých výdajů, které je možné osekat. Daňový balíček, který obsahuje pozměňovací návrh Andreje Babiše rozvolňující rozpočtovou odpovědnost, vrátil Senát do Poslanecké sněmovny, která o něm bude příští týden rozhodovat. V tuto chvíli tedy schvalujeme rozpočet, který evidentně je proti zákonu o rozpočtové odpovědnosti, a já připomenu, že TOP 09 právě v Senátu prostřednictvím svého prvního místopředsedy Tomáše Czernina usilovala o to, aby právě rozpočtová odpovědnost z toho zákona nevypadla, abychom nad sebou v uvozovkách ten bič toho, že musíme rozpočty konsolidovat a dostávat je pod kontrolu, měli nadále. Bohužel, nebyl přijat. Odhad Ministerstva financí, podle kterého se strukturální deficit prohloubí až na úroveň 4,5 % HDP, navíc pak počítá s tím, že nebudou kraje a obce hospodařit s deficitem. V opačném případě pak bude prohloubení ještě vyšší. Opět je to potřeba říci zcela jednoznačně a nahlas. I tato informace je pro naše veřejné rozpočty zásadní. A co se dá říci, že absentuje dlouhodobě, ale v tom rozpočtu, který tady projednáváme, je tomu tak také a je to ostudné, je snaha jakýmkoliv způsobem šetřit. Řada navyšovaných vládních výdajů je neinvestičního charakteru, zvyšuje tzv. mandatorní, tedy zákonem dané výdaje, což bude znamenat vyšší zátěž pro tvorbu rozpočtu v budoucnosti, jak už jsem zmínila. Deklarovaná míra úsporných opatření ve výši 5 % provozních nákladů státu je naprosto nedostatečná, a proto TOP 09 předkládá pozměňovací návrh, který státu ušetří téměř 30 miliard korun, a to především právě na provozních nákladech. Zkrátka není možné - není možné, aby domácnosti, firmy, živnostníci, všichni obraceli každou korunu a aby hleděli na každý svůj výdaj, osekávali, co je zbytné, ale stát tak nedělal, nebo dělal naprosto nedostatečně, jenom kosmeticky.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
