|

ps2017-058-07-004-452.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-10-01 ps2017-058-07-004-452 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

452. Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019 /sněmovní tisk 843/

Date2020-10-01
Meetingps2017/058
Agenda Itemps2017/058/452
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/058schuz/s058207.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   2 < Page 3 > 4
d) výbor pro bezpečnost doporučuje, aby Poslanecká sněmovna přijala následující doprovodná usnesení: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě posílit personální zajištění a navýšit finanční ohodnocení zaměstnanců Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost."; II. rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu proto po projednání všech kapitol a okruhů vládního návrhu státního závěrečného účtu jako celku, sněmovní tisk 843, včetně vládního návrhu usnesení Poslanecké sněmovny k státnímu závěrečnému účtu doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna I. bere na vědomí 1. státní závěrečný účet České republiky za rok 2019, který vykazuje příjmy státního rozpočtu 1 523 222 478 000 Kč, výdaje státního rozpočtu ve výši 1 551 738 215 000 Kč a celkový schodek státního rozpočtu ve výši 28 515 737 000 Kč. - Já tedy upozorňuji, že takto ta čísla čtu, aby tady stenografka je stihla zapsat správně, 2. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2019, které vykázaly příjmy 594 057 788 000 Kč, výdaje 562 387 197 000 Kč a přebytek 31 670 591 000 Kč, 3. stav státních finančních aktiv k 31. prosinci 2019 ve výši 137 491 321 000 Kč a stav státních finančních pasiv České republiky ve výši 1 713 248 865 000 Kč, (4.)informaci o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů České republiky za rok 2019 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu, 5. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu, 6. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu, 7. informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2019 podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, uvedenou v sešitě I návrhu státního závěrečného účtu; II. souhlasí s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2019 financujícími položkami takto: vydanými státními dluhopisy ve výši 50 423 297 638,11 Kč, změnou stavu na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 21 907 560 283,03 Kč; III. konstatuje, že projednala stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu Státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019 a bere je na vědomí; a za další, zmocňuje předsedkyni výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu, což jsem také tímto učinila. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Tomio OkamuraA nyní prosím, aby nás o jednání kontrolního výboru informoval předseda, zpravodaj, poslanec Roman Kubíček. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Poslanec Roman KubíčekDěkuji za slovo, pane předsedající. Já bych vás rád seznámil s usnesením kontrolního výboru z 34. schůze ze dne 16. září 2020 ke stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu Státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019, sněmovní tisk 843/1. Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka, stanovisku náměstka ministryně financí Stanislava Kouby a po rozpravě I. bere na vědomí stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu Státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019, sněmovní tisk 843/1; II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ministryni financí. To je vše. Děkuji. Místopředseda PSP Tomio OkamuraAno a nyní otevírám všeobecnou rozpravu, do které mám jako prvního přihlášeného s přednostním právem pana poslance Ivana Bartoše. Ten není přítomen, takže to propadá. A další s přednostním právem je přihlášen pan poslanec Jakub Michálek... (Poslanec Michálek hovoří mimo mikrofon.)Uděláte později, takže si vás mám založit. Tak se potom přihlaste. A další v pořadí je tedy pan poslanec Ferjenčík, a pan poslanec Skopeček za klub tedy přednostně. Rozumím tomu dobře? Takže se připraví pan poslanec Skopeček. Prosím, pane poslanče. Poslanec Mikuláš FerjenčíkDěkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, za prvé bych chtěl na úvod velmi poděkovat za to, že se podařilo v tom předchozím bodě schválit návrh, za který dlouho bojoval kolega Votava z ČSSD a který předložil jako pozměňovací návrh kolega Pikal od nás, aby se státní závěrečný účet projednával před projednáváním státního rozpočtu, což se i letos daří. Myslím, že to je správná věc a zvyšuje to význam toho jednání o tomto dokumentu, který je velmi důležitý a dává často lepší obraz o hospodaření státu než státní rozpočet, protože jedna věc je rozpočet a druhá věc je ten skutečný výsledek. Já navrhuji k tomuto dokumentu usnesení, které jsem se pokoušel navrhnout už na rozpočtovém výboru, doufám, že tentokrát budu úspěšnější. Má čtyři body. Za prvé, Poslanecká sněmovna dále po projednání státního závěrečného účtu a) konstatuje, že řízení veřejných výdajů je nepřehledné především z důvodu nejednotnosti dílčích závěrečných účtů jednotlivých kapitol, a žádá vládu k sjednocení podkladů v příštích letech. Já to vždycky vezmu po bodech a zkusím vysvětlit, proč je navrhuji, o co jde. Ty jednotlivé kapitoly, ta jednotlivá ministerstva nemají jednotnou metodiku, jak k tomu státnímu závěrečnému účtu přistupovat. Podobné to je ostatně i s kapitolními sešity státního rozpočtu a výsledkem je, že není možné porovnávat ty kapitoly mezi sebou, což je podle nás chyba. b) Upozorňuje, že chybějící manažerský pohled na veřejné výdaje podkopává důvěru v racionální řízení veřejných výdajů. O co jde? U státu a především u státního rozpočtu nepostupujeme tak, že bychom si řekli: potřebujeme nějakou službu a dáme na ni tolik peněz a za ty peníze tu službu dostaneme. Místo toho děláme to, že prostě se do nějakých kapitol přisypávají peníze, a vůbec nesledujeme, jestli ty peníze, které jsme tam přisypali nebo ne, odpovídají tomu zlepšení služeb nebo třeba udržení služeb, pokud jde o valorizaci a inflaci, nebo naopak jestli se tam třeba nedaří někde zastavit propad. Podle nás by skutečně zvláště v případech, kdy ty peníze navyšujeme nebo naopak snižujeme, měla tyto kroky doprovázet nějaká analýza toho, jakou službu občané za ty peníze dostanou. A z toho důvodu upozorňujeme na tento chybějící manažerský pohled na státní rozpočet. c) Připomíná, že poměr kapitálových výdajů vůči celkovým výdajům státního rozpočtu zůstává nízký i přes dílčí zlepšení v minulých letech. Já dám jeden příklad, k čemu to vede. Stále se nám nedaří ty kapitálové výdaje dostat nad deset procent výdajů rozpočtu jako celku. Podle nás je to problém. Doufáme, že se to třeba v těch dalších letech ještě o něco zlepší, nicméně zase to bude z druhé strany na dluh, ale prostě je to dlouhodobá bolest českých státních financí, že kapitálové výdaje jsou nízké v poměru k tomu celému balíku peněz. K čemu to vede? Dneska nákladní vlak z Prahy do Ostravy nebo z Ostravy do Prahy jede v průměru 20 hodin. Dvacet hodin trvá dostat náklad z Prahy do Ostravy. To je jeden z příkladů toho, jak se nám nedaří tu infrastrukturu dobudovat. A podle nás tohle je věc, na kterou se vláda musí zaměřit. Jsme rádi, že se to aspoň o něco v posledních letech postupně zlepšuje.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities