ps2017-051-01-001-001.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-06-18 ps2017-051-01-001-001 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(12.10 hodin) O co šlo ? Původně byla ve Vlčím Poli a v Horním Bousově kolem Kosti , kde jsou velké sady , plánována vodní nádrž o kapacitě 4 tisíce kubíků vody . V roce 2017 zažádali sadaři o povolení nové nádrže o kapacitě 40 tisíc kubíků , tedy desetkrát větší kapacity , protože jim stávající voda nestačila na zavlažování . Na úvod chci ještě uvést informaci , že vlastníkem nebo akcionářem sadů bylo prý propojení s ředitelem FIO banky a od počátku také bylo jednáno se všemi dotčenými obecními i městskými úřady v Sobotce . Co se týká situace , když byla vloni nádrž vybudována . Došlo ke ztrátě spodních vod , a tím vod sousedních obyvatel Kdanic . Štěstím je , že se podařilo městu Sobotka aspoň zajistit urychleně peníze na stavbu vodovodu , který byl dokončen potom následně v říjnu 2019 . Je pravda , že celá ta anabáze budila velkou bezmocnost okolních obcí a na stavebním úřadě včetně stížností , které byly předkládány jak policii , tak na odbor životního prostředí v Jičíně . A trvalo poměrně dlouhou dobu , než se celá věc začala řešit . Zkušenost mě vede k tomu , když jsem se po tomto pídil , že takovýchto situací je zejména v těch sadařských oblastech mnohem více , protože samozřejmě plocha , která vyžaduje budování nových sadů či jejich rekultivaci , také spotřebu pitné vody a může tam docházet ke střetu zájmů , a také dochází , mezi závlahami těchto sadů a pitnou vodou užitečnou , která by primárně měla být určena obcím . Z tohoto pohledu se snažím ve svém pozměňovacím návrhu vložit drobné ustanovení , které se týká příslušné části , kdy za bod tři vládního návrhu by se vkládal bod čtyři . V části čtyři v § 8 za odst . 1 se vkládá nový odstavec 2 , který zní : Povolení k odběru či akumulaci vody lze vydat pouze z důvodu nezbytného využívání vody jako vody pitné pro zásobování obyvatel tam , kde není možné obydlí připojit na vodovod pro veřejnou potřebu . Dosavadní odstavce 2 až 4 se potom označují jako 3 až 5 . Následující body se přečíslují . Tedy není to návrh , který by absolutně zakázal využívat vodu , pitnou vodu například pro závlahy , zemědělské účely , sadaření , ale staví tam alternativu ; v případě , že pro obec není možno zajistit jinou vodu , pak by priorita pitné vody a její zajištění pro obce , a tím i pro občany měla hodnotu podstatně vyšší ochrany . Děkuji . Místopředseda PSP Tomio Okamura Nyní jako poslední je přihlášen v obecné rozpravě pan poslanec Jan Zahradník . Pane poslanče , prosím , máte slovo . Poslanec Jan Zahradník Děkuji , vážený pane místopředsedo , za slovo . Dámy a pánové , já samozřejmě k tomuhle zákonu , který se opakovaně na programu naší Sněmovny vyskytuje , tradičně vystupuji a dával jsem vždycky pozměňovací návrhy ve snaze jednak zlepšit situaci měst a obcí , jednak samozřejmě pomoci v boji se suchem . To jsem vždycky dělával . Já bych možná tady nejprve ale zmínil pár číselných údajů , abychom věděli , co vlastně je předmětem našeho uvažování . Když se podíváme na statistiku ČHMÚ , tak je tam uveden údaj , že celkový úhrn srážek v loňském roce na území České republiky byl 634 milimetrů na metr čtvereční . Jednoduchým vynásobením zjistíme , že se tedy vlastně jedná o 50 miliard metrů krychlových vody . To je objem vody , se kterým tady u nás tedy máme co do činění , protože víme dobře , že přítok ze zdrojů mimo území naší republiky je zanedbatelný . Pan kolega Válek tady citoval kronikáře Kosmase . Já jsem tady už kdysi dávno jednou citoval epigram Karla Havlíčka Borovského , který říká : Nechlubte se , vlastenci , není to věc řádná , že neteče odjinud do Čech voda žádná . Tak to opravdu je . Podíváme - li se na ty grafy , tak ten odtok je zhruba v řádu 10 miliard kubíků , přítok je v řádu zhruba necelých 500 milionů . Takže pracujeme s 50 miliardami metrů krychlových vody , se kterými musíme jaksi zajistit tady veškeré naše hospodaření . Je třeba dodat , že z těchto 50 miliard zhruba 40 miliard metrů krychlových vody odchází evapotranspirací , tedy výparem , případně pohybem vody ve vegetaci , v rostlinách . Čili tady těch 10 miliard , s kterými nakládáme . . . No , když si řekneme , jakým způsobem jsme schopni akumulovat vodu , tak umělá akumulace vod , umělé nádrže vytvořené u nás v historii , jsou schopny zachytit zhruba necelých 5 miliard metrů krychlových vody , čili desetinu z toho disponibilního objemu . Z toho významné nádrže , tedy ty přehradní velké nádrže , mimo jiné třeba na vltavské kaskádě a další přehrady , zadrží zhruba , bych tak řekl , 40 % . Víc , vlastně musím přidat , takřka tři čtvrtiny , ne 40 , to jsem se zmýlil . Tak asi 70 % vody zadrží velké nádrže , zhruba kolem tak 25 % zadrží střední rybníky do 50 hektarů a zbytek potom malé rybníky , případně ty velké rybníky , zase na té druhé straně . Takže pracujeme s 5 miliardami metrů krychlových vody , které zadržíme . To je ta voda disponibilní , která když bude velké sucho , po ní můžeme sáhnout a z ní můžeme tu vodu jaksi odebírat . Mluvíme tady o zadržování vody v krajině jako o velkém nástroji v boji se suchem . Já s tím souhlasím . Je to nástroj , který můžeme použít v poměrně krátké časové době . Prostě postavit přehradní nádrž je otázka poměrně složitého povolovacího řízení . Kdybychom si ale zase číselně to přepočítali , tak ten objem zadržované vody kdybychom rozprostřeli na celou plochu České republiky , bylo by tam na každém metru čtverečním 62 milimetrů , čili bychom chodili zhruba v 62 milimetrech vody . Otázka je , do jaké míry tedy to zadržování vody v krajině je skutečně reálně efektivním nástrojem . Neříkám , že bychom na to měli rezignovat , v žádném případě . Určitě každý zemědělec , každý vodohospodář , který tu možnost má , tak by měl ta drobná opatření v krajině dělat . Mluvil tady pan kolega Bendl o odbahňování rybníků . Mezi 10 a 20 procenty objemu rybníků je zabahněno , to znamená , ten jejich objem , tak jak byly vybudovány , není k dispozici . Bývalo takovým jaksi uváděným číslem , že na odbahnění jednoho hektaru rybníka je potřeba milion korun . To bylo do té doby , nežli my sami jsme si vlastními zákony velmi ztížili možnost nakládání s tím vyvezeným bahnem . Kolega Bendl to tady velmi podrobně zmiňoval . Musím se přiznat , že vidím také velký problém v tom , že to bahno z rybníků teď není možné používat , tak jak to bylo po dlouhá desetiletí , staletí jako hnojivo na pole , ale bohužel je to považováno za nebezpečný odpad . Příčina toho samozřejmě je ve zpřísněných podmínkách a ve zpřesnění metod , tak jak měříme škodlivé látky . Prostě s tím bahnem najednou není co počít a jeho likvidace vyžaduje významné finanční prostředky . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
