|

ps2017-044-02-008-009.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-04-08 ps2017-044-02-008-009 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

9. Vládní návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání /sněmovní tisk 816/ - zkrácené jednání

Date2020-04-08
Meetingps2017/044
Agenda Itemps2017/044/009
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/044schuz/s044072.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   2 < Page 3 > 4
Poslankyně Věra KovářováDěkuji za slovo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila pozměňovací návrh, který jsem předložila do hospodářského výboru, kde k němu bylo vyjádřeno pozitivní stanovisko, za což tedy děkuji. A jenom bych vám ho krátce přiblížila. Ty úpravy se týkají § 3 odst. 1, kdy se za slova "pokud prodlení nastalo" vkládají slova "v rozhodné době". Tím dochází k tomu, že se poté bod a) vypouští a zároveň se také bude vypouštět i další ustanovení. Je nutné toto vypustit, protože lze očekávat, že pro nájemce bude mnohdy problematické prokazovat, že prodlení nastalo převážně v důsledku epidemie. Navrhovaným ustanovením vzniknou nedůvodné rozdíly např. v tom smyslu, že splátky úvěrů se odkládají všem bez prokazování, zatímco nájemce musí své prodlení odůvodňovat. Dále bych upozornila na to, že v § 3 se původně označený odstavec 4, který se bude přečíslovávat, tak se doplňuje. Před začátek tohoto odstavce se vkládá věta: "Nájemce je povinen uhradit všechny pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době a které nájemce řádně neuhradil do konce ochranné doby." Je jasné, že se ten zákon nezabývá splatností neuhrazených pohledávek pronajímatele vůči nájemci, které se staly splatnými v rozhodné době a které nájemce v rozhodné době neuhradil. Proto navrhujeme, aby byla nájemci uložena povinnost uhradit takovéto pohledávky do konce ochranné doby. Tímto bude zároveň stanoven okamžik, k jakému bude pronajímateli umožněno vymáhat neuhrazené nájemné po nájemci. Potom se vypouštějí slova - tedy v tom původně označeném odstavci 4 - "nebo stane-li se jinak pochybným". Jedná se o velmi neurčité ustanovení - proto se tam toto doplňuje - které má potenciál v praxi vyvolávat výkladové spory. Z tohoto důvodu navrhujeme jeho vypuštění. Dále se doplňuje do toho původního odstavce 4 text, který zní: "Zanikne-li či skončí nájem před uplynutím ochranné doby, je nájemce povinen uhradit všechny pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době, do 30 dnů od zániku či skončení nájmu." A posledním bodem je změna v § 4, kdy se slova "poté, co pominuly okolnosti..." a tak dále nahrazují slovy "po skončení rozhodné doby". Čili toto je první pozměňovací návrh, který předkládáme, a já ho předkládám společně s kolegou Farským. Poté si ještě dovoluji předložit pozměňovací návrh, který vyjímá to, že služby, které jsou spojené s užíváním prostoru sloužícího k podnikání, musí být de facto hrazeny, protože jsou, jak už zaznělo, vyfakturovávány a mohly by vznikat významné problémy. A jenom když to porovnáme v podstatě s tím zákonem 815 sněmovní tisk, kde ty služby - tam se to týká bytů a nebytových prostor - kde ty služby ten nájemce platit musí. Tak si myslím, že se zmírňuje to, že přesouváme v podstatě to riziko na ty pronajímatele a snímáme v podstatě povinnosti z těch nájemců. Takže kolegové, přihlásím se k těmto pozměňovacím návrhům v podrobné rozpravě. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch PikalDěkuji. Nyní pan poslanec Munzar, připraví se paní poslankyně Válková. Prosím máte slovo. Poslanec Vojtěch MunzarDěkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane ministře, dobrý den. Já bych vás chtěl seznámit se stanoviskem klubu ODS a postupně s osmi pozměňovacími návrhy. Možná je představím v podrobné rozpravě z důvodu omezeného času. Takže nejdříve k tomu našemu stanovisku. My rozumíme snaze pomoci lidem, kteří se dostanou do problémů s placením nájemného. Rozumíme tomu, že je spousta provozoven zavřených, podnikatelé nemají tržby, nemají příjmy. A já jenom upozorňuji, že jsme tady navrhovali spoustu opatření nad rámec navržených vládou a schválených zde ve Sněmovně, jak pomoci přímo podnikatelům a firmám. Rozhodně jsme pro, aby i v takové situaci mezi nájemcem a pronajímatelem stát mohl pomoci, ale nejlepší formou by byla pro nás pomoc přímá nájemcům, což by bylo lepší v tom, že by se jim problém s placením nájemného neodsouval. Anebo například určitým vyváženým přístupem a spravedlivým rozložením mezi nájemce, pronajímatele a stát. Ale k tomu návrhu, který předkládá vláda, tak jak je koncipován, máme značné výhrady, protože nelze úplně souhlasit s principem jednostranného převádění rizika platební neschopnosti z nájemců na pronajímatele. Pomoci jedné skupině na úkor druhé není řešení. Pronajímatelům totiž nijak nezmizí povinnost hradit náklady na držbu nemovitosti, ať už jsou to například příspěvky do fondu oprav v případě, že je provozovna v bytovém domě, nebo splácení úvěru, investic, náklady za energie a služby, pokud jsou zahrnuty do nájmu a mnoho dalších. Tyto náklady platí ten pronajímatel z příjmu z nájemného. Nejsem si jistý, že zejména ti menší pronajímatelé mají dostatečné rezervy, aby stoprocentně nesli finanční zátěž bez adekvátního příjmu. Navíc, pokud by z toho nezrealizovaného příjmu měli odvádět daně, například i panem ministrem zmíněné DPH. K tomu je potřeba zdůraznit, že každý pronajímatel zná situaci svého nájemce a rozumný pronajímatel se s nájemcem dohodne i bez zásahu státu. Jsou pronajímatelé, kteří už dnes snižují nájemné svému nájemci, protože o něj nechtějí přijít a těžko by za stávajícího nájemce hledali dnes náhradu. A tato domluva mezi dvěma smluvními partnery funguje i bez zásahu státu. Pokud by vláda přišla s nějakým vyrovnaným řešením, které pomůže jedné skupině, přiměřeně zatíží, a to nikoliv likvidačně, druhou skupinu, s nějakou aktivní finanční státní pomocí, tak bychom o tom velmi rádi diskutovali. Dnes ale na stole takové rozhodování nemáme. A podle nás není možné, aby se nejdříve přišlo s ne úplně promyšleným návrhem, a teprve poté, co se zdvihla nevole ze strany pronajímatelů, se začíná připouštět diskuze o náhradách a řešeních pro pronajímatele. Dnes tady máme návrh, který přesouvá, jak jsem zmínil, riziko platební neschopnosti na pronajímatele, ale nevíme to my a neví to dnes asi ani vláda, jaké budou případné kompenzace a řešení pro pronajímatele. Tím, jak je ten návrh formulován, tak stát vstupuje do soukromoprávních vztahů a vstupuje do výkonu vlastnických práv. A my dneska stojíme před kardinální a klíčovou otázkou tohoto návrhu: jak by tento zákon uspěl v testu ústavnosti? Protože se sice jedná o omezení práva ve veřejném zájmu, ale není splněna tímto návrhem další ústavní podmínka, a to je náhrada za toto omezení. A dostat nájemce i pronajímatele do stavu, kdy se v nich vzbudí nějaké očekávání na základě zákona, který může být napaden u Ústavního soudu, a dostat je tak do ještě větší nejistoty, to mi v dnešní situaci nepřijde oboustranně fér. Musím říct, že i mediální prezentace ze strany členů vlády ohledně tohoto návrhu byla upřímně řečeno ne úplně šťastná. A to proto, že mnoho lidí i podnikatelů podlehlo dojmu, že se jedná o čisté posunutí plateb nájemného v čase, a to bez sankce. I já jsem na začátku tomu pocitu z těch nekonečných tiskovek podlehl. Ale ukazuje se, a já jsem se na to výslovně ptal zástupců ministerstva při jednání hospodářského výboru a bylo mi to z jejich strany potvrzeno, že tomu tak není. Na takto odložené nájmy se mohou vztahovat sankční ustanovení naší legislativy a (nesroz.). (Předsedající: Pane poslanče byl odhlasován čas pět minut.)Rozumím, budu pokračovat v podrobné rozpravě. Děkuji.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities