ps2017-040-11-001-291.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-02-13 ps2017-040-11-001-291 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Podle nedávného vyjádření bavorského ministra ekonomiky je do roku 2022 v Bavorsku plánovaná výstavba pouze dalších 300 větrných elektráren, protože výstavbu většího počtu zabrzdila striktní regulace z důvodu jejich vzdálenosti od lidských obydlí. Zjistíme, že tam v roce 2017 bylo v provozu 1 100 větrných elektráren s instalovaným výkonem 2 500 MW ročně vyrábějících 4,5 mil. MWh, což tedy je těch 4 500 TWh elektrické energie. Srovnání měrných dodávek - tady máme údaj od ERÚ, který uvádí, že jeden instalovaný MW ve větrné elektrárně vyrobí ročně 2 000 MWh, to je taková ta norma, tak u nás tedy by to bylo přesně do 1 899, 1 900 MWh/MW, v Bavorsku je to 1 846 MWh/MW. Čili odchylka od toho jaksi normativního tabulkového výkonu výroby energie je zhruba tři procenta. Pokud se na ta čísla podíváme z optimistického scénáře, tedy instalace 3 000 turbín s výkonem 5 800 MW, tak je to scénář takřka utopický. Pokud bychom to ještě sledovali s prizmatem tedy ceny energie, která je v Německu daleko větší, tak asi dvakrát větší než u nás, tak bychom se prostě úplně vymkli ze všech možných relací. Podle zprávy ERÚ o provozu elektrizační soustavy v roce 2018 a České společnosti pro větrnou energii pak o celkovém instalovaném výkonu 320 MW ty větrné elektrárny, a bylo jich 201, tak těchto 201 větrných elektráren o výkonu 320 MW dodalo 600 000 MWh elektrické energie, tedy 0,6 TWh, 0,7 % celkové výroby - zanedbatelný, zanedbatelný zlomek. Podíváme-li se na problém ještě z ekonomického hlediska, pak by při dnešní ceně té elektrárny Vestace 90, která byla tedy 70 mil. korun, tak bychom se dostali k ročním investicím ve výši 3,5 až 7 miliard korun, tedy v tom uvažovaném pětadvacetiletém horizontu 105 až 210 miliard korun. Opět dramatické hodnoty. A kolik energie bychom takto získali? Tak ze zprávy ERÚ vyplývá, že roční měrné dodávky jsou ty 2 000, to už jsem říkal, MWh/MW, pak bychom měli vyrábět zhruba 6,2 až 11,6 TWh, tedy 7 až 13 % při těch optimistických prognózách. Čili srovnáme-li tu hypotetickou větrnou energetiku s kapacitou případného jaderného potenciálu, kdy bychom ty peníze vložili do jádra, dostali bychom se zhruba na stejné hodnoty. Zajímavý je také pohled z hlediska materiálové náročnosti, tedy ekologický pohled. Potřebný cement a ocel na výrobu, na stavbu těch větrníků, stále ještě nemůžeme bez produkce CO2 a velkého množství energie vyrábět. Tak podle České společnosti pro větrnou energii je na výstavbu VtE Vestas 90 potřeba 1 100 tun betonu, tedy 150 tun cementu, a 300 tun oceli. V měrných jednotkách to znamená 7,5 t/MW instalovaný. A v případě cementu a u oceli 150 t/MW. Pokud to srovnáme výstavbou jaderné elektrárny Temelín, která má jmenovitý výkon 2 000 MW, tam bylo spotřebováno 300 tis. tun betonu a 20 tis. tun oceli. Čili 20 t/MW cementu a 13 t/MW u oceli, tedy na jednotku instalovaného výkonu spotřebujeme v případě větrných elektráren 4krát více cementu a 13krát více oceli. Tady bychom museli říct, že kdybychom to chtěli přepočítat podle množství vyrobené energie, kdy ty roční dodávky samozřejmě nejsou stabilní, tak bychom se dostali k ještě daleko větším částkám - u cementu by to bylo 13krát a u oceli 42krát více. Čili znovu říkám, nemluvíme přitom o žádných kapacitních rezervách, jenom čistě o budování těch větrníků, případně tedy fotovoltaických parků. Žádné záložní zdroje. A přitom samozřejmě tyto na přírodě závislé zdroje nefungují pořád, ale jenom když se přírodě zlíbí. Jaký nárůst instalovaného výkonu, byla další moje otázka, je současná naše distribuční síť schopna zvládnout. Tady ta odpověď mluví o tom, že byl posuzován modelový případ, kdyby byl v roce 2050 instalovaný výkon větrných elektráren 6 tis. MW a 25 tis. MW u fotovoltaických elektráren, to je ten plán pro rok 2050, tak by musely být roční investice do elektrizační sítě o 86 miliard korun vyšší - rozvodné sítě prosím. A uvedených 7 tis. MW je pak dvojnásobek plánu, který má Bavorsko. Čili pořád jsme u nějakých studií, a to studií, které nedělají žádní skeptici, ale dělá je Česká fotovoltaická asociace a tu nelze podezřívat z nedostatečných ambicí. Pokud bychom vycházeli z uvedené spotřeby navýšení investic, tak by se jednalo o investice 2,5 bilionu korun. Opět tady dělme dvěma, tak by to mohlo být 1,2 bilionu korun. Opět při investicích těchto prostředků do jádra bychom se dostali k 70 TWh roční výroby energie, případně tedy při tom skeptickém dělení dvěma k 35 vyrobených TWh za rok, což bychom tedy získali, kdybychom nepromarnili ty peníze u těch obnovitelných zdrojů. Jaké investice by musely být vynaloženy na stabilizaci sítě, pokud by tedy ten podíl OZE byl těch 22 %. Tak tady za pozornost stojí dvě sdělení. Pokud by podíl OZE na výrobě elektřiny znamenal 16 %, tak by stabilita sítě ohrožena nebyla a nemuseli bychom investovat víc. Druhým je pak informace, že investice z veřejných prostředků jsou vyčísleny ve vnitrostátním plánu ČR na období 2021 až 2030 a činí 900 miliard korun, že tedy část bude realizována až v následujícím období a že jde o investice z veřejných zdrojů, což znamená, že i soukromý sektor bude muset tomu nějak přispět. Čili i bez tohoto dalšího bilionu, který je tedy jakoby navíc, ta čísla jsou naprosto odstrašující. Pátá otázka se týkala toho, jak se tady to vztahuje k naší bezpečnosti, vlastně národní bezpečnosti, zdali problémy s dostupností surovin pro výrobu fotovoltaických panelů, případně ukládacích kapacit, které se nacházejí v Číně, případně ve spolehlivých zemích, v Africe atd., a zdali byla ta tematika projednaná Bezpečnostní radou státu. Ta odpověď říká, že tedy projednána na úrovni Bezpečnostní rady státu nebyla. Zatímco prezident Trump, ten již samozřejmě v tom podnikl určité kroky a ukazuje, že Spojené státy jsou si vědomy, o jak vážnou hrozbu se jedná. Materiál uvádí v odpovědi, že je třeba se dívat na to a jednat na úrovni EU, což je dobře, což je výhodnější než řešit to sami. Ale jaký konkrétní návrh EU a Evropská komise dala? Podíváme se na stránku kritické suroviny na webu Evropské komise. Je tam toho mnoho, co se dočteme, ale to, co Trump vydal jako nařízení k zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek kritických nerostů, tam tedy není nic.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
