|

ps2017-040-06-004-162.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-01-29 ps2017-040-06-004-162 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

162. Návrh poslanců Jany Černochové, Andreje Babiše, Jana Hamáčka, Petra Fialy a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 557/ - prvé čtení

Date2020-01-29
Meetingps2017/040
Agenda Itemps2017/040/162
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/040schuz/s040196.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   3 < Page 4 > 5
Ale chtěl bych tady navázat i na to, co už tady zaznělo. Ta novela se tváří velice nevinně, pragmaticky a říká: Dejme vládě pravomoc vysílat ozbrojené síly České republiky za hranice České republiky za určitých situací, v určitých momentech, aniž k tomu budeme potřebovat bezprostředně svolávat Poslaneckou sněmovnu, a to na dobu delší 60 dnů. Ale pak tady totiž nastupují ty další zákony, jako je jednací řád Poslanecké sněmovny, Ústava samotná, které říkají něco jiného. A fakticky skutečně může dojít k tomu, že o vysílání vojsk do zahraničí za jakýmkoli účelem, protože ta dikce a výčet je poměrně široký, tak jak je v Ústavě stanoven, může dojít pouze za souhlasu vlády. Souhlas Sněmovny nebude momentálně k dispozici, bude odkládáno různými způsoby projednávání v této Sněmovně a bude se tak vlastně dít na základě moci výkonné. A my si musíme klást otázku, jestli tedy zůstáváme republikou parlamentní, poloparlamentní s prezidentským systémem, nebo republikou, která také existuje ve světě, kde určitý podíl moci, a ten rozhodující podíl moci, má moc výkonná v osobě předsedy vlády, a ta se jen sporadicky v případech, kdy žádá o důvěru nebo třeba o státní rozpočet, musí ucházet o důvěru Sněmovny jako takové, jako jejího celku. Tato otázka je nesmírně choulostivá a nezapírám, že Komunistická strana Čech a Moravy má velký problém s jakýmkoli vysíláním našich vojáků a ozbrojených sil bez mandátu Rady bezpečnosti OSN do zahraničí, že máme problém i s tzv. misemi, které se dějí v rámci našeho členství v Severoatlantické alianci, a svět kolem nás ukazuje, že jakékoliv angažmá cizích ozbrojených zahraničních sil kdekoliv ve světě je vždycky choulostivou záležitostí a každý tlak vyvolává protitlak a není to zrovna vždycky v zájmu a bezpečnosti České republiky. Takže vláda může plně rozhodovat, aniž bude respektovat zájmy České republiky. Já rozumím, že souhlas dalo Ministerstvo obrany i předseda vlády Andrej Babiš, který si tím otevře, pokud zákon bude schválen, široké pole působnosti a bude moci kdekoliv v Evropské unii při jednání se spojenci, Spojenými státy americkými i s jakýmikoli dalšími státy slibovat v podstatě cokoliv, o čem bude přesvědčen, že mu projde vládou. Souhlas Parlamentu bude následný. Já bych skutečně v této situaci varoval před tím, abychom sahali tímhle způsobem do Ústavy České republiky. Myslím si, že i současná dikce článku 43 bez úpravy odstavce 4, bez úpravy odstavce 5 a odstavce 6 dostatečně umožňuje vládě operativně reagovat na různá bezpečnostní rizika v zahraničí a není k tomu třeba, aby se této povinnosti z milosti, v dobrém účelu zbavoval Parlament České republiky. Myslím si, že není ani správné ono odůvodnění, že se dá konstatovat, že v zásadě existuje politická podpora pro změnu napříč politickým spektrem a že tato podpora se opírá o odbornou debatu, ze které je patrné, že existuje důvod ke změně, protože předmětná ustanovení ne zcela vyhovují současné bezpečností situaci, jelikož vycházejí především z praxe a z hrozeb 90. let minulého století, a konečně i z veřejných vyjádření našich představitelů. Vezměme si současnou situaci v Iráku, vezměme si současnou situaci v Afghánistánu a vezměme si současnou situaci v Mali. Ani jeden z těchto důvodů není důvodem, kde by vláda měla rozhodovat a zavlékat Českou republiku do těchto válečných dobrodružství. Já bych si dovolil tady za Komunistickou stranu Čech a Moravy i sám za sebe navrhnout zamítnutí předloženého návrhu zákona. Pokud neprojde, tak vrácení předkladateli k přepracování. A pokud ani toto neprojde, tak alespoň prodloužení o 20 dnů k projednávání v této Poslanecké sněmovně. Předseda PSP Radek VondráčekDěkuji. Faktická poznámka pan poslanec Kobza. Máte slovo. Poslanec Jiří KobzaDěkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já bych k předloženému zákonu přednesl dvě faktické námitky. První, že v případě záchrany, řekl bych násilné záchrany našich občanů unesených někde v komplikované oblasti s odvolávkou na mezinárodní právo mi přijde minimálně nekvalifikované, protože úplně neguje a nebere v potaz za prvé místní zákony, které tam platí, a v případě rozsáhlých kmenových oblastí nebere ohled na kmenové zvyklosti a kmenové zákony. Já si myslím, že tento zákon je zbytečný. Souhlasím s tím, že už je dostatečně ošetřen. A pakliže bychom chtěli něco udělat pro záchranu našich občanů, kteří ve své, řekněme, naivitě cestují do oblastí, kam rozumný člověk nejde, jak ukazuje případ obou unesených děvčat z Balúčistánu, tak při rozsáhlé kmenové oblasti, která je srovnatelná s rozlohou České republiky, násilná záchrana nepřichází do úvahy. Naopak si myslím, že tam je velmi důležité podpořit anebo posílit úlohu diplomacie, protože tam přicházejí v úvahu právě jenom diplomatická řešení, která vycházejí z místních podmínek, vycházejí z místních zákonů a především vycházejí z možnosti jednání s místními náčelníky, kteří daleko snáz mají přehled o tom, kde se ti dotyční nacházejí a jakým způsobem je možno řešit jejich osvobození. Takže bych se přikláněl k tomu naopak (upozornění na čas)posílit úlohu diplomacie. Děkuji, pane předsedající. Předseda PSP Radek VondráčekDěkuji. Faktická poznámka, pan poslanec Růžička. Poslanec Pavel RůžičkaVážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych z tohoto místa chtěl poděkovat kolegům z ODS, že tento návrh zákona předřadili a že se dostal na pořad této schůze. O tomto zákoně jsme na výboru pro obranu vedli dlouhou debatu. Jednali jsme s řadou právníků, jednali jsme s ústavními právníky, tak aby tento návrh byl zcela komfortní a aby vyhovoval jak Ministerstvu obrany, tak politické reprezentaci tady ve Sněmovně. A já myslím, že návrh, který teď projednáváme, je velice vyvážený. Ministerstvo obrany, potažmo Armáda České republiky, na tento zákon již několik let netrpělivě čeká. Já bych se nepouštěl do debaty, jak takticky někoho osvobozovat a jestli to je porušení toho anebo onoho. Víte, někteří lidé, nebo některé strany tady ve Sněmovně mluví o boji proti terorismu, co bychom měli dělat jako vláda, co děláme málo, co děláme špatně. Lidé dostanou masáž, potom dojdou k trati, pokácejí tam několik stromů a myslí si, jak ten boj proti terorismu je úžasný. A přitom když teď můžou aspoň maličko tomu pomoct, protože velice dobře všichni, kteří tento zákon předkládají, vědí, proč ho předkládají, tak to tady zpochybňují. To, že to zpochybňuje komunistická strana, dobře, to už je její folklór. Ale u SPD mě to docela mrzí, protože jak Tomio Okamura říkal, pan plukovník Vích byl přece ve strukturách a ví, jak to tam funguje. Tak by bylo dobré, kdyby i ostatní členy z klubu SPD informoval o tom, jak to ve skutečnosti je, a neříkali tady nepravdu. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.)

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities