|

ps2017-040-05-001-902.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-01-28 ps2017-040-05-001-902 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

Sloučená rozprava k bodům 24 a 25 /sněmovní tisky 645 a 506/

Date2020-01-28
Meetingps2017/040
Agenda Itemps2017/040/902
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/040schuz/s040163.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   16 < Page 17 > 18
Místopředseda PSP Petr FialaDěkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Jaroslav Holík. Máte slovo. Poslanec Jaroslav HolíkVážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych navázal na kolegu Juránka. Já jsem maturoval před 43 lety a na střední škole jsme měli nějakého profesora Remana, který matematice nerozuměl. On nám přednášel látku ze svých poznámek a většina třídy prostě matematiku nenáviděla a nechápala ji. Došlo pak k tomu, že v té době nás přebral nějaký profesor Machalíček, který byl skutečný kantor. On nás vtáhl do toho učení. On prostě dokázal ukázat tu matematiku tak, že to není jenom prosté biflování, ale že je to věda. Chci říci jedno, pokud chceme mít dobré studenty, musíme mít velice dobré kantory, kteří tu látku dokážou vysvětlit. Já bych chtěl panu ministru Plagovi popřát, aby měl šťastnou ruku při výběru kantorů. Místopředseda PSP Petr FialaDěkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Martin Jiránek v obecné rozpravě, zatím poslední přihlášený. Pane poslanče, máte slovo. Poslanec Martin JiránekDobrý den, kolegyně, kolegové. Ta diskuse byla celou dobu velmi zajímavá. Musím říci, že příspěvek pana kolegy Juránka i následující pana kolegy Holíka vlastně celou diskusi velmi uklidnil a posunuly ji myslím velmi konstruktivním směrem. Já bych chtěl také trošičku zavzpomínat, když už vzpomínali oni dva přede mnou, ale bude to velmi rychlé. (Nesrozumitelný protest ze sálu.)Ale no tak. Ježíši, snad ne. (Směje se.)No tak já nebudu vzpomínat, abyste tady nebyli naštvaní. Děkuji. (Odchází od mikrofonu.)Místopředseda PSP Petr FialaProsím o klid. Prosím o to, aby všichni zachovávali nějaké důstojné jednání, abychom mohli postupovat v debatě tak, jak máme. Pane poslanče, vy jste skončil se svým vystoupením? (Ano.)Ano. Do rozpravy je nyní přihlášen pan zpravodaj Lukáš Bartoň. Jsme pořád v rozpravě, ještě to nejsou závěrečná slova. Prosím, máte slovo. Poslanec Lukáš BartoňDěkuji. Nejen zpravodaj, ale i předkladatel druhého sněmovního tisku. Vzhledem k tomu, že už se nám blíží debata ke konci, já bych uvedl, že zde vlastně zaznělo veto i na projednávání vládního návrhu v § 19 (90), tedy ve zrychleném čtení, které zaznělo od SPD a KSČM, veto na devadesátku. Ještě do konce obecné rozpravy je možno toto veto stáhnout, nechci apelovat, nicméně je zde i ten druhý poslanecký návrh. De facto tyto oba návrhy jsou podobné. Ten poslanecký se liší ještě i v tom, že řeší onen institut ukončení střední školy bez maturity, jak zmiňoval pan poslanec Mašek. Z debaty bych rád shrnul ty pohledy, které tady zaznívaly. Myslím, že hodně zaznívaly pohledy toho gymnaziálního typu. Když vezmu výsledky maturit z matematiky či cizích jazyků, tak u gymnázií není takový problém. Když vezmu jenom čistě matematiku, jedná se o čtyři, dvě procenta absolventů, kteří ji nezvládnou. Problém je u středních odborných škol. Z čísel mohu říci, když začnu třeba s nástavbovým studiem, 50 % neúspěšných, kteří si zvolili dobrovolně, rok předtím 60 %, střední odborné vzdělání s maturitou a s odborným výcvikem 38 % neúspěšných, rok předtím 50 % neúspěšných, střední odborné vzdělání s maturitou, tedy ta největší masa středních odborných škol, 23 % neúspěšných, rok předtím 33 % neúspěšných, tedy těch, co si zvolili matematiku dobrovolně jako svůj maturitní předmět. U cizího jazyka je to procento menší. Je to asi do 5 %, pokud tedy počítáme anglický jazyk. U němčiny je tam nějakých 40 %, ale to je, myslím, jiná otázka. Takže problém je u středních odborných škol, problém je v tom, že máme maturitu ve společné části stejnou pro střední odborné školy i pro gymnázia a nastavená zkouška je pro ty více vyhovující gymnáziím. Absolventi středních odborných škol jsou znevýhodněni oproti gymnáziím, protože jsou více zaměřeni na svůj obor, což je logické, ale testy na závěr musí dělat stejné. Samozřejmě to vyvolává otázku, zdali vůbec mít maturitu v této podobě do budoucna. Pod záštitou školského výboru jsem zde uspořádal seminář o budoucnosti maturit, kde se toto hodně zmiňovalo. Vystoupil zde i zástupce slovenského Ministerstva školství, kdy Slovensko se vydalo francouzským modelem, to znamená oddělilo maturitu střední odborné školy a maturitu gymnázia, oddělilo nároky na ně. Dále se na tomto semináři zmiňoval i jistý názor Platformy pro školství od pana profesora Drahoše, předsedy školského výboru Senátu, který zmiňoval více ten anglosaský model, tedy přesunutí povinné hranice, která se musí přeskočit, více do studia. Jsou to ty testy GCSE, čímž by se zajistilo to, že na to minimum, které každý student musí splnit, by měl více času a nebyla by to pouze závěrečná zkouška, kdy student, který neudělá test úplně na závěr, tak vlastně propadá a končí se základním vzděláním. Osobně dávám přednost tomu anglickému modelu, i když ten francouzský by byl také řešením. Ale zase zde vyvstává otázka - myslím, že nikdo není spokojen se současným modelem, každý zde cítí, že by se něco mělo změnit. To něco není pouze, že si řekneme další zkouška, povinná u maturity, ale v celém modelu toho, jak je nastavena střední škola a jak je testování úplně na konci, by se něco mělo změnit. Úplně se neshodujeme v tom, co přesně, ale cítíme, že tam něco je. A o tom by se měla rozproudit debata. Hodit teď brzdu na to, že zavádíme další povinný předmět, a více se zabývat tím, jaká je vůbec poptávka státu, co má maturita ověřovat. To dosud nevíme. Není taková poptávka. Dosud nevíme, zdali když se zavedly státní maturity, jediná analýza neexistuje, jestli byly tyto státní maturity, to zavedení, prospěšné, k čemu nám jsou, jestli jsme dosáhli něčeho lepšího tím, že máme státní maturity. Víme, že jsme za ně utratili už přes miliardu, že je máme, ale nevíme, jestli nám k něčemu jsou, jestli jsou prospěšné. Tohle a další jsou otázky, které je potřeba řešit, ale je potřeba je řešit v budoucnu. Určitě by nebylo dobré dělat unáhlená rozhodnutí a řešit je nyní. Nyní navrhuji dát zpátečku, nezavádět teď povinnou zkoušku z cizího jazyka a matematiky. Obecně také vnímám to, že se často mluví o povinné zkoušce z matematiky, ale opomíjí se, že se tím zavádí i povinná zkouška z cizího jazyka. A zejména u těch, kteří bojují za technické vzdělávání, tak toto bude mít negativní vliv vůbec na technické vysoké školy. Zejména technické vysoké školy, tam ta skladba studentů - sám jsem učil na technické fakultě - je tak porovnatelná, že je tam jedna obrovská skupina gymnazistů a jedna obrovská skupina absolventů střední odborné školy, zejména té střední odborné školy, která si daný typ studia už vybrala na své střední škole. Jsou to studenti, kteří mají zájem o ten obor.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities