|

ps2017-035-07-007-318.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-10-24 ps2017-035-07-007-318 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

318. Ústní interpelace

Date2019-10-24
Meetingps2017/035
Agenda Itemps2017/035/318
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/035schuz/s035303.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   7 < Page 8 > 9
Distribuce neadresných zásilek se dlouhodobě potýká s velmi nízkou cenou za distribuci vlivem velmi silného konkurenčního prostředí a díky cenovým úpravám na začátku roku 2019 dochází k jejich narovnání. Za období 1 až 9, to znamená leden-září, vzrostla výsledná cena letáku o 55 % a meziroční pokles výnosu za tuto službu za stejné období je 18 %, takže se nedá říci, že jde o likvidaci služby. Česká pošta chce a musí být moderní firmou, jejíž služby jsou kvalitní a odrážejí požadavky zákazníků, nicméně zároveň musí Česká pošta hledět na nákladovost a efektivitu jednotlivých služeb. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji. Je zájem o doplňující otázku? Není, takže pokročíme dále k další interpelaci, kterou vznese paní poslankyně Dana Balcarová na paní ministryni financí Alenu Schillerovou ve věci prodej uhelné elektrárny Počerady. Prosím. Poslankyně Dana BalcarováDěkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se ráda zeptala paní ministryně financí na otázku spojenou s prodejem největší české uhelné elektrárny Počerady. Já už jsem se chtěla zeptat na minulé interpelaci, vy jste potom tady nemohla být, takže se ptám dnes. Vypadá to v tuto chvíli tak, že vlastně ta elektrárna připadne Pavlu Tykačovi koncem roku 2019 podle opční smlouvy, a to za pouhé 2 miliardy korun. Přitom víme, že v roce 2017 ji pan Tykač chtěl koupit od ČEZu za 10 miliard. Takže jsem se chtěla zeptat na váš názor, protože vím, že Ministerstvo financí vlastně vykonává majetkový dozor nad tím vlastnictvím v ČEZu. Děkuji. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena SchillerováDěkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dovolte mi reagovat zejména na základě dnes již veřejně známých a dostupných informací. Po téměř deseti letech jednání a sporů, včetně šetření Evropské komise v roce 2013, společnost ČEZ uzavřela s Vršanskou uhelnou,a. s., dlouhodobou kupní smlouvu na dodávky uhlí a spolu s ní i dvě opční smlouvy na prodej 100 % akcií elektrárny Počerady, a to k roku 2016 a 2024. V roce 2015 se společnost ČEZ rozhodla první opce na prodej elektrárny nevyužít. V roce 2017 vyvolala Vršanská uhelná jednání s ČEZ o prodeji elektrárny Počerady mimo rámec uzavřené smlouvy. S ohledem na zhoršení ekonomických a legislativních podmínek v oblasti uhelné energetiky společnost ČEZ do jednání vstoupila, prodej však nakonec realizován nebyl. Informace, že Vršanská uhelná nabízela 10 miliard, není správná. Cena byla konstruována z více složek a čas ukázal, že předpoklady o výnosnosti elektrárny se ani zdaleka nenaplnily. Dle uzavřené smlouvy má nyní společnost ČEZ možnost se do 1. ledna 2020 rozhodnout, zda využije, či nevyužije možnost odstoupit od uzavřené smlouvy o prodeji s účinností k 2. lednu 2024, či si elektrárnu ponechá a spolu s ní bude pokračovat i dlouhodobý kontrakt na dodávky 5 milionů tun uhlí až do vyuhlení lomu Vršany, což má být zhruba v roce 2060. Posléze uvedená varianta znamená, že ČEZ by za dodávku 5 milionů tun uhlí platil bez ohledu na to, zda by ho odebíral, či nikoliv ještě další desítky let. Dá se tedy předpokládat, že jedna z nejméně kvalitních ekologických variant hnědého uhlí by se na území České republiky po stejnou dobu také spalovala. S ohledem na zpřísňující se podmínky pro výrobu elektřiny z uhlí ziskovost elektrárny Počerady v čase výrazně klesá. Důvodem je zejména rostoucí cena CO2, požadavky na významné investice do ekologizačních opatření kvůli zpřísňující se legislativě a v neposlední řadě i vysoké náklady na obnovu téměř dožitého zařízení. S ohledem na výše uvedené, pokud se nepodaří předjednat smlouvu na dodávku uhlí do konce roku 2023 do podoby, která by pro ČEZ přinášela větší hodnotu než prodej elektrárny Počerady, je pro ČEZ výhodnější nepokračovat ve smlouvě na dodávku uhlí do roku 2060 a elektrárnu Počerady prodat. Je třeba mít přitom ale na paměti, že v tu chvíli bude mít za sebou již téměř padesát let nepřetržitého provozu a dost možná již nebude reálně schopna provozu. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano, takže poprosím paní poslankyni, aby otázku položila. Poslankyně Dana BalcarováJestli jsem tomu správně rozuměla, vy tedy hodnotíte to, že prodej Počerad za 2 miliardy je pro ČEZ výhodný, jestli jsem to správně pochopila. A chtěla jsem se zeptat, jestli to i tak vnímáte jako ministryně financí, že to je výhodné. Děkuji. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena SchillerováUrčitě sem nic takového neřekla, paní poslankyně, ani si to netroufnu říct, nejsem na to odborník, je to v kompetenci... Samozřejmě, že ČEZ je sice většinově, ale ne stoprocentně vlastněn státem a vykonává tam naprosto aktivně svá akcionářská práva, nicméně pořád je to v kompetenci orgánů, a já si netroufnu říct, řekla jsem vám, v jakém horizontu vlastně by toto případně připadalo v úvahu, že to není jediná a jasná alternativa, že se musí na misky vah položit všechna ta fakta, která jsem tu zhodnotila. Takže já si netroufnu v žádném případě říct, jestli 2 miliardy je výhodné, nebo nevýhodné, protože se to bude řešit v určitém konkrétním čase a musí se zohlednit všechny skutečnosti, o kterých jsem hovořila. Děkuji. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová na paní ministryni Marii Benešovou ve věci kauza dvojčat Fernandes. Poslankyně Hana Aulická JírovcováDěkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, obrátila se na mne zoufalá maminka paní Jarmila Baďurová Fernandes, která se díky rozhodnutí českých soudů dostala do zoufalé životní situace. Obě dvě dcery, osmiletá dvojčata Laura a Lea, byly rozhodnutím soudu předány do péče otce, který není občanem České republiky, za účelem navrácení nezletilých do míst jejich obvyklého bydliště ve městě (?), stát Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Interpeluji vás, paní ministryně, protože pohled zástupců OSPOD i dalších navazujících psychologických posudků hovořily v rozporu s uvedeným rozhodnutím. Dcery s matkou žily v České republice již téměř tři roky, kde také zahájily povinnou školní docházku. Celé konečné odloučení a navrácení do péče otce bylo za velmi stresujících podmínek nejen pro samotné dcery a rodinu, ale i účastníků v navštívené základní škole, kdy byly doslova odvlečeny z výuky ve škole, a o jejich dalším pobytu se matka dozvěděla až po více jak třiceti hodinách, kdy již dcery byly mimo území České republiky. Vážená paní ministryně, po podrobném prostudování všech dostupných podkladů k této kauze nemohu věřit, že by bylo české soudnictví schopno takovýchto rozhodnutí. Nebojím se říci, že někteří by to mohli nazvat i justičním zločinem, který byl spáchá na nezletilých dětech bez možnosti jakékoli obrany. Kolik českých dětí ještě bude muset skončit nenávratně za hranicemi našeho státu, než začnou soudy rozhodovat v zájmu České republiky? Žádám vás proto o přezkum tohoto konkrétního případu. Děkuji. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí je paní poslankyně Karla Maříková s interpelací na pana ministra vnitra Jana Hamáčka ve věci řízení v případě zvláštní situace. Prosím. Poslankyně Karla MaříkováDěkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, web Česká justice informoval, že se Česká republika připravuje na situaci, kdy by na území zamířila vlna přistěhovalců nadměrného rozsahu a zavádí zcela nový institut řízení v případě zvláštní situace. Institut by byl aktivován vždy pouze nařízením vlády a doplněný o další nástroje, jako je například znovuzavedení kontrol na hranicích nebo o krizový plán k migrační vlně velkého rozsahu. Týkal by se jak nelegálně příchozích cizinců, tak i těch, kteří by směřovali do jiných zemí. Vyplývá to z navrhované novely azylového zákona. Zavedení tohoto nového institutu je splněním jednoho z úkolů auditu národní bezpečnosti z roku 2016, který definoval nutnost zavést dostatečně efektivní řízení o mezinárodní ochraně. V této souvislosti prosím o zodpovězení následujících dotazů. Je zavedení institutu řízení v případě zvláštní situace reakcí na přistěhovaleckou vlnu z Afriky a Asie z roku 2015 a její důvod k zavedení obava z toho, že nás čeká zvýšený počet příchozích nelegálních migrantů? Co přesně by to pro váš resort znamenalo? Aktivace tohoto řízení v případě zvláštní situace by bezesporu měla dopady na státní rozpočet a zatížilo by to jednotlivé resorty. Můžete mi, pane ministře, vysvětlit, o kolik by to zatížilo resort Ministerstva vnitra a jaké zatížení by to znamenalo pro váš resort po personální stránce, když už nyní se potýkáme s nedostatkem policistů? Jaké krizové mechanismy by byly aktivovány v případě takové situace? Děkuji.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities