|

ps2017-035-07-001-317.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-10-24 ps2017-035-07-001-317 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

317. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Date2019-10-24
Meetingps2017/035
Agenda Itemps2017/035/317
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/035schuz/s035275.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   8 < Page 9 > 10
Poslední odstavec, já vám ho odcituji: Počty OSVČ studentů, počty OSVČ občanů, kteří pobírají starobní nebo invalidní důchod, nemá Ministerstvo průmyslu a obchodu k dispozici. Doporučuje se v této otázce obrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí, resp. Českou správu sociálního zabezpečení, příp. Český statistický úřad. - Připomíná mi to pohádku o kohoutkovi a slepičce. Pane ministře, já jsem očekával a očekávám i nadále, že to udělají vaši úředníci, že oni si najdou tu správnou státní instituci, zjistí ty údaje, odpovědí mně, a pokud já vyjádřím nesouhlas, tak se ty informace dozví celá Poslanecká sněmovna. Tak já pak navrhnu, abychom vyjádřili nesouhlas ne s tím, co ta odpověď obsahuje, ale s tím, že rovnou žádám pana ministra, aby mně doplnili ty údaje, aby to vykomunikovali buď s MPSV, statistickým úřadem nebo Českou správou sociálního zabezpečení. Přece nebudu psát další tři interpelace s tou samou otázkou v té samé věci, to mi přijde neproduktivní. A opět to podle mě ukazuje na obecnější problém české veřejné správy, že opakovaně poskytujeme údaje, přitom stát nemá centrální evidenci. Místo aby si státní instituce předávaly informace, v tomto případě kdyby MPO požádalo MPSV, tak věřím, že by MPSV ty informace poslalo. A stává se to poslancům, stává se to občanům, stává se to firmám. Já myslím, že bychom měli mít systém jedněch dveří, že když o něco požádám, a pokud to není zrovna u toho okýnka, u té instituce, tak ty instituce to samy mezi sebou vykomunikují a občanovi - doufám, že občané jsou i poslanci - nebo poslanci ty informace poskytnou. V okamžiku, pokud dostanu odpověď, a věřím, že pan ministr moji žádost podpoří a že zaúkoluje své úředníky, aby to získali, tak už nebudu vyslovovat nesouhlas s touto interpelací a budu mít všechny údaje k dispozici. A my sami se se svými kolegy a experty poradíme, zda jsme schopni z opozičních lavic napsat nějakou změnu zákona, která by sjednotila tu evidenci, aby byl pokud možno jeden orgán, který to bude evidovat, aby tam byly relevantní údaje a aby bylo jenom jedno označení, abychom když budeme říkat v té hovorové češtině, je to v pořádku, drobní podnikatelé, živnostníci, OSVČ, aby k tomu existovala jedna databáze. V této chvíli bohužel existují databáze tři, což bezesporu není problém Ministerstva průmyslu a obchodu, to bych chtěl zdůraznit. Takže můj návrh na vyslovení nesouhlasu se týká pouze toho posledního odstavce, pouze těch údajů, které bohužel odpověď na mou interpelaci neobsahuje. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. O slovo se hlásí místopředseda vlády a ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček. Prosím, pane ministře, máte slovo. Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel HavlíčekVážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já děkuji za tu interpelaci. Myslím, že je důležité o tom takhle mluvit, protože skutečně pro běžného smrtelníka se v tom zorientovat není úplně jednoduché. Principiálně jde o to, že skutečně existují různé databáze, když je hodně zjednoduším, tak jedna je pod správou našeho resortu, to je tedy ta živnostenská, druhá je pod ČSÚ, jak zde padlo, a další je pod Českou správou sociálního zabezpečení. Ještě třeba říct, že ta čísla, i když na první pohled vypadají rozdílně, tak když se podíváme trošku hlouběji, tak jsou v zásadě všechna správná a problém je v tom, že ty databáze sledují rozdílná kritéria ve smyslu toho, jak se zařazují, což ale samozřejmě může na první pohled vypadat jako určitá komplikace. Než dojdu k těm trošku detailnějším číslům, tak řeknu ten úplně nejhrubější pohled, jak je možné na živnostníky nahlížet. Já jsem se tím řídil po dobu takřka posledních deseti let v rámci Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Uznávám, že to je lehce zaokrouhlené, já ta čísla pak zpřesním, ale principiálně ten problém je totiž ještě hlubší. Můžeme říct skutečně, že máme přibližně plus minus 2 mil. fyzických osob, které jsou zaregistrovány jakožto osoby samostatně výdělečně činné. Přibližně - a to tady ještě nezaznělo - tyto 2 mil. osob drží 3 mil. živnostenských listů, to znamená, 1,5 vychází na jednu osobu, což není nic mimořádného, prostě má živnosťáky třeba na dvě věci. Říkám to proto, že se velmi často i v médiích hodně zkresluje to, že se říká, kolik vlastně je podnikatelů, a přitom se to mění za to, kolik je rozdaných živnostenských listů. No ale to samo o sobě ještě vůbec nic neznamená, protože podstatné je to, kolik jich je aktivních. Já za chvíli dojdu k tomu, co je to vlastně aktivní a neaktivní živnostník. Těch aktivních, kteří podnikají - a rovnou si to zjednodušme, jsou to ti, kteří odvádějí v tomhle tom případě sociální zabezpečení, ať už jako zálohy, nebo finální platbu -, tak těch je přibližně milion. Čili skutečně to přibližně vychází milion - dva - tři. A teď co se týká toho jednoho milionu. On to není úplně přesně jeden milion, je to 1 028 tis. OSVČ, čili osob samostatně výdělečně činných. Pojďme se na ně podívat trošku detailněji. Za prvé jsou to tedy skutečně ti, kteří podnikají, alespoň vycházíme z toho, že když platí sociální zabezpečení nebo zálohy, tak má zájem podnikat a podniká, s tím, že je třeba ještě rozlišovat, že se musí zvážit a musí rozhodnout resp. musí vykategorizovat, kdo je v činnosti hlavní a kdo je v činnosti vedlejší, protože ono je to trošku zavádějící. 1 028 tis., pokud bychom skutečně vzali, že jsou ti aktivní, tak je třeba říct, že tady bychom byli jednoznačně jedničkou v Evropě, a troufám si tvrdit, nemáme to tedy všechno úplně zmapováno, že možná i jedničkou na světě ve smyslu počtu aktivních živnostníků na počet obyvatel. Faktem je to, že v tomhle čísle 1 028 tis. je 40 % těch, kteří to dělají jako činnost vedlejší - řeknu příklad, je třeba paní učitelka a ještě dává hodiny angličtiny mimo, nebo kdokoli jiný - a 60 % jsou ti, kteří dělají pouze tuto činnost. S ohledem na to, jaké statistiky třeba používá Německo - teď jenom udělám takovou odbočku - kde kategorizují 2,8 mil. živnostníků na řádově 80 mil. obyvatel, se už to číslo, těch aktivních, přibližně 600 tis., to je těch 60 %, vůči tomu celkovému počtu obyvatel v České republice už přece jen trochu blíží. I tak musíme říct, že jsme v tomhle ale skutečně jedním z lídrů světových, v každém případě evropských stoprocentně, a je to nepochybně důsledek 90. let, kdy se tady rozjela živnost a téměř každý si pořizoval živnostenský list. Pak to samozřejmě opadlo, živnostenské listy zůstaly zamčené v šuplících a - a to je důležitá zpráva - my jakožto resort MPO, resp. odbor živnosti, se tak vždy po určité době snaží prosít všechny ty aktivní a neaktivní živnosti a zredukovat je, ale to vždycky až po určitém časovém horizontu. Zajímavé ještě v tom vývoji počtu živnostníků, ještě jednou toho 1 milionu 28 tisíc, je to, jak se vyvíjely jejich počty nahoru a dolů, a zejména jak se vyvíjely jejich počty v té činnosti hlavní a v té činnosti vedlejší. A myslím, že je to docela zajímavé. Srovnám to za posledních deset let, ať je tam nějaká perioda. V roce 2009 jsme měli 957 tis. živnostníků, nyní jich máme 1 028 tis. s tím, že přibližně do roku 2015 to klesalo, od roku 2016 to roste opětovně nahoru, a dobrá zpráva je ta, že poslední rok máme poměrně zajímavý posun o téměř 20 tis. živnostníků. Nicméně je to třeba sledovat i z úhlu pohledu - a to už není tak úplně dobrá zpráva - těch činností v hlavní činnosti a ve vedlejší činnosti. Je třeba říct, že v tuto chvíli máme 60 % těch, které jsou v hlavní činnosti, a 40 % těch, které jsou ve vedlejší činnosti. A dobrá zpráva je opět tedy to, že obě ty činnosti rostou v posledních letech. Jenom řeknu jedno číslo - v té hlavní činnosti je teď 600 tis. a bylo jich 585 tis. před dvěma lety, takže naštěstí nám to roste. Ale ještě v roce 2009 bylo 70 % těch, kteří měli hlavní činnost, a 30 % těch, kteří měli vedlejší. Kde je ten důvod, proč nám roste za těch posledních deset let počet živnostníků na vedlejšák, je ve velké části spojen s nástupem žen do podnikání. Když se totiž podíváme, to je docela zajímavé, na posledních deset let, tak absolutní přírůstek nebo úbytek mužů v podnikání je nula, absolutní přírůstek žen v podnikání je 50 tis. To znamená, ženy za posledních deset let jakožto osoby samostatně výdělečně činné se pouštěly do práce a je to dáno tím, že ony si to berou hodně jako vedlejšák, jsou to ženy třeba po mateřské, jsou to ženy, které třeba přišly o práci a pustily se do podnikání, ženy, které se chtěly nějakým způsobem osamostatnit, to sociologicky neumím zhodnotit, ale v každém případě ty ženy na vedlejší činnost v tom do určité míry sehrály dost významnou roli. Tak to je tedy, co se týká těch čísel.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities