|

ps2017-033-02-022-009.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-07-10 ps2017-033-02-022-009 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

9. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů /sněmovní tisk 509/ - prvé čtení

Date2019-07-10
Meetingps2017/033
Agenda Itemps2017/033/009
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/033schuz/s033057.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   6 < Page 7 > 8
Místopředseda PSP Tomio OkamuraJá vás musím požádat ještě jednou o klid. Paní ministryně má pravdu, že skutečně ta hladina hluku se nám tady zvýšila. Já vás chci znovu požádat, už potřetí, zdali byste neprojednávali věci, které nesouvisí s tímto tiskem, mimo jednací sál. Jinak bych opravdu musel přistoupit k nepříjemné věci, že bych musel jmenovat poslance, kteří ruší. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena SchillerováTakže my počítáme s tím, že to snížení se samozřejmě razantněji projeví u části českých konzumentů. Paní poslankyně Kovářová hovořila o zdanění piva a vína. Samozřejmě že to zaznívalo i z úst ministra zdravotnictví, to nebudu zastírat. Důvod, proč jsme nepřistoupili ke zvýšení spotřební daně u piva a vína, je následující. U vína je ten, že bychom byli jediná země z okolních států, která by měla spotřební daň na víno, ještě ji tuším má Polsko, na tiché víno, tzn. znevýhodnili bychom naše vinaře a donutili bychom, aby každý malý vinař si musel vést daňový sklad. To je věc, kterou jsme udělat z těchto důvodů po debatě nechtěli. Piva, protože jsme vycházeli z toho, že i u zemí, které jsou největší konzumenti piva, je to Německo, Polsko, pořád vychází spotřební daň vyšší než v České republice. To byly zásadní důvody, proč jsme do toho nešli. Jinak já samozřejmě jsem říkala paní poslankyni - jí jsem to říkala i včera, aby nebylo neseriózní, že k ní mluvím teď, když tu není - ať si podá pozměňovací návrh, ať si navrhne zvýšení spotřební daně a vede tuto debatu a případně si ji obhájí. A povedeme ji legitimně na půdě rozpočtového výboru a dalších výborů, příp. i tady na plénu, kam přikáže tato Poslanecká sněmovna novelu k diskusi. Daň z hazardních her a její zvyšování. To je klasický příklad, klasický příklad toho, že v roce 2015 Ministerstvo financí připravilo a prosadilo zákon o hazardních hrách a dani z hazardních her a dopady jsou takové, že se omezil hazard. My jsme nebyli nikdy pro zákaz hazardu, to by skutečně vrhlo tuto oblast do šedé zóny, ale byli jsme pro jasná restriktivní opatření a máme tvrdá čísla. Já jsem je prezentovala x-krát, naposledy v Bohnicích na tiskové konferenci, kde jsem prezentovala čísla, kdy jsme v roce 2012 měli asi 7,5 tisíce provozoven, dneska jich máme 1 500. Měli jsme přes 6 tisíc kvízomatů různých, možná větší číslo ještě. Měli jsme v centrech měst kasina, herny. Dneska v celé řadě měst nemáme. Na Praze 2 - sedí tady paní starostka Černochová, jestli to říkám dobře, je to Praha 2? - tam dneska nemáme žádnou hernu, ani jednu. Protože vycházíme při povolování z názoru Ústavního soudu, že máme respektovat názor municipalit, jejich vyhlášky. To znamená, když ta municipalita nechce na svém území hernu, tak ji prostě nepovolíme. Máme tam celou řadu adiktologických brzd. Máme v tom zákoně uvedeno, že jsou místa, kde nebudou herny, jako jsou školy, jako jsou tato zařízení. A důsledek? Nejsme kasinem v srdci Evropy. Proč to nešlo dřív? Ale nikdy není pozdě. Byla jsem tady oslovována včera ze strany opozičních poslanců, jak je to s tím IT systémem, s tím AISG a s těmito věcmi. Je pravda, a nebudu to zastírat, že se Ministerstvo financí dostalo v minulosti do zpoždění, že jsme si tam řešili - a nebudu si tady prát špinavé prádlo, to si vypereme na ministerstvu sami - různé organizační problémy. Ale v tuto chvíli vám řeknu stav, jaký je. 13. prosince 2017 jsem se stala ministryní, byla jsem poprvé jmenována do první Babišovy vlády, ministryní financí, a zakázku jsme vysoutěžili v dubnu 2018, kompletní smlouva pro dodávku správní dozorové části AISG byla potom podepsána v roce 2018. Ono to není tak jednoduché, nestěžuji si, ale máme podepsanou smlouvu a děláme na tom. Dneska máme v podstatě notifikovanou vyhlášku, právní část AISG, tzn. podpora povolovacích, kontrolních a dozorových procesů veřejné správy, Ministerstvo financí, Celní správa - předpokládané spuštění počátkem roku 2020. Dozorová část, tj. kontrola dodržování zákonných povinností provozovatelů, podpora registrace hráčů, vedení rejstříku osob vyloučených z hraní hazardních her - spouštíme v polovině roku 2020. Co se týče analytického modulu AISG, který umožňuje sběr herních a finančních dat od provozovatelů hazardních her, kde výstupem jsou reporty a analýzy, tak ostrý provoz byl spuštěn 1. 6. 2019, čili před měsícem. Jenom abych vám mohla poskytnout kompletní informace. Padalo tady z mnoha, mnoha vystoupení to, že jsme se zavázali nezvyšovat daně, že to máme ve vládním prohlášení. Já to vůbec nezpochybňuji, absolutně ne. Chtěla bych říct, že zvyšování spotřebních daní v důsledku zvyšování příjmů obyvatel - a víte, že základní argument byl ten, že za deset let se průměrná mzda zvedla o 45 % - není zcela identické jako zvyšování jiných fixních prvků v právním řádu, ať už jde o daňové prvky nebo např. o minimální mzdu, protože u spotřebních daní se totiž především bavíme o dostupnosti, tzn. kolik krabiček si za svou mzdu může pořídit, kolik alkoholu atd. si může pořídit. A tvrzení, která zde zaznívala, že to nepomůže, neboť závislá osoba raději zmenší příjmy své rodiny, než aby se vzdala své lahve, nejsou prosím zcela korektní, protože včera tady jednoznačně uváděl pan ministr zdravotnictví studie, pokud jste tu byli a poslouchali, které toto opatření řadí mezi jedno z nejúčinnějších, ale samozřejmě ne jako jediné. On tu uváděl celou řadu programů a celou řadu dalších věcí - a to jsou ty náklady, o kterých tady mluvil, 100 miliard, 60 miliard, 15 miliard. Znovu to opakuji. To znamená, že toto opatření jako ekonomický nástroj míří především proti vzniku závislosti, tzn. ovlivnění volby spotřebitele. Zaznívalo tady, že nás to vrhne do šedé zóny. Tato země je postižená - no postižená, vždycky to zůstane v historii naší země - tzv. tragickou metanolovou aférou, po které se přijala celá řada velmi přísných restriktivních opatření. Tato restriktivní opatření - a byla tady hodnocena dva roky zpátky na půdě této Poslanecké sněmovny, byla jsem tu už tehdy v roli náměstkyně pro daně a cla - byla přijata tehdy i ze strany podnikatelské veřejnosti, které se dotkla nejvíce, jako nutná. Díky těmto opatřením, která jsme zavedli, která provádí a kontroluje Celní správa, která tady deklarovala celou řadu nejen těch kamer a různých kontrol, ale deklarovala tady i velice drahé přístroje, které máme - dneska se přiloží k lahvi přístroj a okamžitě zjistíte, jestli je složen z toho, z čeho ten alkohol složen má být, či nikoliv. To jsou všechno věci, které využíváme a které vedly k tomu, že jsme se s tím jednou provždy po této aféře vypořádali. Dnes máme v šedé zóně tvrdý alkohol ve výši asi 3 %, to znamená, že díky těmto opatřením v podstatě šedou zónu nemáme. S cigaretami jsme na tom obdobně. Samozřejmě že tím, že je větší migrace obyvatelstva mezi jednotlivými státy, oni si mohou dovážet na osobu určité množství, tak se sem přiváží tímto legálním způsobem nějaké množství, ale není to nic, co by nějakým způsobem omezilo náš trh.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities