|

ps2017-033-01-002-009.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-07-09 ps2017-033-01-002-009 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

9. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů /sněmovní tisk 509/ - prvé čtení

Date2019-07-09
Meetingps2017/033
Agenda Itemps2017/033/009
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/033schuz/s033007.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   17 < Page 18 > 19
Kdyby se ten jednorázový příjem měl použít na něco mimořádného, možná by to bylo k diskusi, ale nic takového vláda neplánuje. Tento jednorázový příjem chce použít do běžných provozních výdajů státu. Čirou shodou okolností v posledních dvou letech funkčního období této vlády před příštími volbami. Takže příští vláda, ať bude jakákoliv, z tohoto opatření nebude mít vůbec nic. Co je na tom systémového? Taky vůbec nic. Jenom se prostě hodí těch 10 miliard a je nám jedno, resp. vládě je úplně jedno, co s tím udělá trh pojišťovnictví. Uznatelné rezervy jsou v této chvíli zhruba o 50 miliard vyšší než rezervy podle Solvency II, z toho taky vychází odhad zhruba 10 miliard při 19procentní dani. Jak už tady dneska někdo říkal: jednoduchá trojčlenka - 50 krát 0,19, a mám 10 miliard ve státním rozpočtu. Kritickou oblast vidí pojišťovny zejména v oblasti životního pojištění. Tady se mají odvést prostředky, které zatím neexistují. Pojišťovny říkají, a mají pravdu, že dramaticky nesprávná je nová metoda zdanění pro oblast životního pojištění. Účetní technické rezervy u životních pojištění jsou vytvořeny podle pojišťovnou pevně daných a neměnných pravidel... (Odmlka pro neklid v levé části sálu). Místopředseda PSP Petr FialaAno, pane předsedo. Znovu prosím o klid, ať můžeme dokončit projednávání tohoto bodu. Prosím, pokračujte. Poslanec Zbyněk StanjuraPokud to někoho nebaví, ať si dá dvě tři kafe a vrátí se zhruba za 60 minut. Neujde vám hlasování, nebojte se. (Oživení v sále.)Účetní technické rezervy u životních pojištění jsou vytvořeny podle pojišťovnou pevně daných a neměnných pravidel pojistné matematiky a jejich hlavním účelem je pokrytí budoucích - podotýkám budoucích - nároků oprávněných osob vyplývajících z uzavřených pojistných smluv. Jsou to tedy vlastně peníze klientů, které jsou připraveny pro výplatu budoucích plnění pro případ, že např. dojde k výraznému zhoršení zdravotního stavu, či dokonce úmrtí, anebo k podstatnému omezení... (Další odmlka pro neklid v levé části sálu.)Místopředseda PSP Petr FialaTeď je situace ještě horší, tak ať se pořád tady neopravujeme, dámy a pánové, prosím o klid, ať to celé můžeme dokončit. Poslanec Zbyněk Stanjura- či dokonce k podstatnému omezení schopnosti vykonávat pracovní či jiné žádoucí aktivity. Vzhledem k tomu, že podle pravidel Solvency II se od rezerv odečítají očekávané budoucí zisky, dojde v rámci novely k jejich zdanění výrazně v předstihu, než a zda vůbec tyto nejisté budoucí zisky budou realizované. Takže vláda navrhuje zdanit zisky, které ještě nenastaly, a říká tomu implementace evropské směrnice Solvency II. Zdanění očekávaných budoucích zisků životního pojištění tak znamená odvod daně z prostředků, které pojišťovny ještě ani nemají, a v případě, že se nenaplní vždy obecně nejisté předpoklady dalšího vývoje v horizontu desítek let, tak je ani mít v budoucnu reálně mít nebudou. A to je opravdu naprosto unikátní situace. Zdanění zisků, které ještě nenastaly a které ani nastat nemusí. Ale naše milá vláda už je chce zdanit. V současné době jsou daňově uznatelné účetní technické rezervy, které pojišťovny tvoří podle zákona o účetnictví. Do budoucnosti ministerstvo navrhuje pro účely zdanění brát do úvahy rezervy vypočítané podle pravidel Solvency II. Tato tzv. solventnostní pravidla však byla vytvořena, to už jsem říkal, pro stanovení minimální a optimální bezpečné výše kapitálu, který potřebuje pojišťovna pro své podnikání. Tento výpočet tudíž nenavazuje přímo na ostatní položky účetnictví, je koncepčně odlišný a je v rozporu s obecnými účetními zásadami. Například odečet budoucích očekávaných zisků od hodnoty závazků je v rozporu se zásadou opatrnosti uplatňovanou v účetnictví. Tento návrh má v sobě schovanou i retroaktivitu. Návrh dopadá fakticky retroaktivně na činnosti pojišťoven, tzn. na dříve vytvořené účetní rezervy k jednotlivým dříve uzavřeným pojistným smlouvám. To je velmi důležité. Vláda neříká, že to bude (nesrozumitelné)budoucí rezervy. Chce zdanit něco, co pojišťovny vytvářely podle jiného zákona, dosud platného. A v tom je retroaktivita. Je to vlastně sankce pojišťovnám, které plní své povinnosti obezřetného podnikání dle zákona o pojišťovnictví, zde konkrétně spočívající v obezřetném oceňování závazků vůči klientům. Navržená úprava ve svém důsledku trestá pojišťovny za to, že prostředky, které by při méně obezřetném ocenění závazků mohly být vyplaceny akcionářům, ponechaly v rezervách pro své klienty. U toho bych se zdržel. Některý z mých kolegů už to v rozpravě říkal: obecně mnozí z nás, podotýkám z nás, nejenom vláda, kritizují nadměrný odliv dividend z České republiky do zahraničí. V tomto případě pojišťovny místo aby platily dividendy svým majitelům, vytvářely rezervy pro své klienty. Takže peníze neodvedly z České republiky, nechaly je tady pro české klienty. A jaká je reakce vlády? Tak je za to zdaníme! To je boj proti odvádění dividend? Co se pravděpodobně stane? Kdo by tady investoval, když celý roční zisk vezme vláda na mimořádné dani? Jaká je pravděpodobnost toho, že příště nebudou zvýšeny dividendy majitelům pojišťoven? Proč by tady ty peníze nechávaly? Proč by nechávaly peníze pro české klienty, když je vláda trestá daní? Mnohem raději je odvedou svým zahraničním vlastníkům. A to je možná nezamýšlený, ale velmi pravděpodobný efekt této úpravy. Myslím, že zajímavá je informace o celkové výši technických rezerv. Celkové účetní technické rezervy - nevím, kdo všechno z vás to ví, můžete si tipnout, kolik ty rezervy celkově dělají. Je to přibližně 300 miliard korun. Z toho je ovšem 80 % rezerv na ta životní pojištění, o kterých jsem před chvílí mluvil, což je bratru 240 miliard na budoucí nejisté zisky. Ano, podle Solvency II by to mělo být 250, dneska mají 300, tak těch 50 dodaníme. Opět připomínám, že to nemá žádnou logiku. Každý z vás, kdo někdy vedl nějaké firemní účetnictví, ví, když budu mluvit o časovém rozlišení, časové rozlišení nákladů, časové rozlišení výnosů, jsou to položky, které velmi podrobně zkoumají auditoři. A taky velmi podrobně finanční úřady, pokud přijdou na kontrolu do normální firmy, sledují, co se účtuje do časově rozlišených zejména nákladů nebo výnosů, zda v těch nákladech nejsou celé náklady, přestože ta služba nebo ten projekt se bude spotřebovávat více let a podobně. Takže součástí rezerv je samozřejmě i časové rozlišení pojistného, kdy ta část pojistného pokrývajícího rizika dalších období se musí ze zákona - ze zákona - převést do rezervy na nezasloužené pojistné, kdy tato rezerva představuje pouze historickou, tradiční pojišťovnickou terminologii pro zcela běžné a logické časové rozlišení prostředků, jak je to běžné v jakémkoliv jiném odvětví podnikání, jak jsem o tom před chvílí mluvil. Jakákoliv snaha o omezení daňově uznatelného časového rozlišení v případě pojišťoven by tak byla zcela absurdní a vedla by k diskriminaci pojišťovnictví proti ostatním odvětvím ekonomiky, kde se daňová uznatelnost časového rozlišení nijak neomezuje. Konkrétní dotaz pro paní ministryni: Proč omezujeme časové rozlišení pouze v pojišťovnictví a nikde jinde? Nemá to žádnou logiku a myslím si, že ty pojišťovny zcela správně poukazují na diskriminační charakter tohoto opatření. Jaký je dopad na pojišťovny, pokud by tento návrh zákona byl schválen? Opatření dopadá na celý pojišťovnický sektor. V průměru pojišťovny odvedou na dani 90 % obvyklého čistého ročního zisku, což je opravdu bezprecedentní jednorázové zdanění jednoho sektoru podnikání. Tak si představte, že bychom pro ostatní firmy uvalili 90procentní daň ze zisku. To by asi Sněmovnou neprošlo, předpokládám. Ale pro pojišťovny se vládní poslanci, tzn. poslanci hnutí ANO, sociální demokracie a komunistů, chystají tuto 90procentní daň čistého zisku schválit. To má opět diskriminační charakter. Pojišťovny odvádějí každý rok 2,5 až 3 miliardy daně z příjmu právnických osob, což je těch 19 % podle sazby. Navrhovaná úprava jde tedy zcela nad rámec tohoto běžného zdanění.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities