|

ps2017-030-11-006-238.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-06-20 ps2017-030-11-006-238 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

238. Ústní interpelace

Date2019-06-20
Meetingps2017/030
Agenda Itemps2017/030/238
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/030schuz/s030362.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   3 < Page 4 > 5

Vy sám, pane ministře, jste se k tomu již několikrát v médiích i v tomto duchu také vyjadřoval. Ale právě před dvěma týdny se ke kauze vyjadřoval i pan náměstek Prymula, tuším, že to bylo v DVTV a Televizi Seznam, a právě tam označil původní reportáž České televize za tendenční a konstatoval, že pracovníci ORL zasáhli adekvátně, což je například v rozporu s tvrzením soudního znalce, který jasně říká, že problém je v organizaci nemocnice, tedy že pacient v akutním stavu musel někam jít, v tomto případě na ambulanci, která navíc byla zavřená, namísto toho, aby byl převezen přímo na ARO. Proč to vše zmiňuji? Nepřipadá vám to jako přílišná bagatelizace, pokud si uvědomíme, že za dva roky nedošlo k potrestání viníků a odškodnění rodiny, natož oficiální omluvě ze strany nemocnice? Samozřejmě chápu, že ministerstvo není zřizovatelem nemocnice, přesto mi dovolte se ještě zeptat, zda je v kontaktu s Pardubickým krajem a zda byl tento případ společně řešen. Za druhé, ke kolika zdokumentovaným pochybením v posledních letech v této nemocnici došlo? Zda byla tato kauza prošetřena s nějakým jasným výsledkem a jaká systémová opatření nemocnice po takto alarmujících případech obecně přijímá? Děkuji. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Vypadá to, že bude i v jednacím sále klid. Pane ministře, můžete. Ministr zdravotnictví ČR Adam VojtěchVážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Třešňáku, samozřejmě musím potvrdit to, že ten případ je velmi závažný a určitě je to nešťastná tragédie, která se stala v pardubické nemocnici. Zjevně tam došlo skutečně k nějakému pochybení v oblasti, zejména bych řekl organizace péče, nikoliv pravděpodobně, pokud jde o samotný výkon, ale spíše následek, který nebyl řešen adekvátně. Pokud jde o slova pana náměstka, se s nimi úplně neztotožňuji, myslím si, že to od něj také nebylo úplně šťastné vyjádření, byť to asi myslel v tom směru, že skutečně je nutné věci ještě prošetřit a nedělat možná úplně jasné a unáhlené soudy pouze na základě tohoto dokumentu. Ale i tak ten dokument ukazuje na problémy, které v daném případě byly. Pokud jde o to, co jsme udělali, se skutečně tomuto případu věnuji velmi intenzivně. Využil jsem vlastně veškeré možnosti, které mám jakožto ministr. Někdo představu, že ministr může všechno sám, abych tam přijel a ideálně zbavil funkce ředitele a lékaře a tak dále. Není to možné, samozřejmě jsou nějaká pravidla. Ministerstvo v tomto směru nemá přímou možnost toto ovlivnit, tím spíše, že nejde o přímo řízenou nemocnici, takže samozřejmě postupujeme v souladu s možnostmi, které máme, byť přiznávám, že se snažím v tomto směru přímo komunikovat i s nemocnicí a tlačit nemocnici do nějakých kroků, které jsou adekvátní. Ale každopádně jsme teď podali podněty na krajský úřad - za prvé, kraj nemocnici zřizuje a samozřejmě podle zákona o zdravotních službách ji kontroluje - a také na Českou lékařskou komoru, protože tam je podezření, že tam došlo i k pochybení lékařů, kteří byli tu noc v dané nemocnici. Kraj odpověděl v zásadě před okamžikem, skutečně dnes jsem dostal vyjádření, Česká lékařská komora zatím nikoliv. Krajský úřad v zásadě na základě svého prověření neshledal nějaká zásadní pochybení. Takto je jeho odpověď, byť přiznává, že učinil určitá opatření. Za prvé tedy pardubické nemocnici a ORL klinice doporučil, aby se napříště vyvarovávali výkonu seřezávání krčních mandlí, což je výkon, který může být spojen se zvýšenou krvácivostí. Podle odborných názorů ve 40 % případů může docházet k tomuto krvácení, více či méně intenzivnímu. Takže pravděpodobně by asi tento výkon měl být prováděn možná ještě na nějakých pracovištích vyššího typu. Tato ORL klinika pardubické nemocnice vyhověla danému doporučení a nebude tedy tento výkon nadále provádět. A pokud jde o organizační opatření, tam byl právě ten problém, že matka malého Adámka se dostala nějakým způsobem do ORL ambulance, nezůstala na lůžkovém oddělení, kde právě měla zůstat a kde skutečně za pacientem měla přijít péče: anesteziolog, ORL lékař, a nikoliv že se dostal do ORL ambulance. To je právě předmětem vyšetřování, jak se to mohlo stát. Ale každopádně se to nemělo stát, i kdyby to bylo z vůle matky, tak zkrátka neměli dovolit, aby se synem odešla. I v tomto směru krajský úřad doporučil, aby tomuto bylo do budoucna předejito, aby samozřejmě bez nějaké nutnosti omezení osobní svobody nebylo umožněno takového přenesení pacienta s doprovodem nebo bez doprovodu z lůžkového oddělení na jiné oddělení. Takže v tomto směru byla také učiněna doporučení, aby se toto z hlediska organizační otázky již neopakovalo. Na druhou stranu je třeba připomenout, že to šetří policie a uvidíme, jaký nakonec výsledek bude. Děkuji. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji. Je zájem o doplňující otázku? Pan poslanec zájem. Prosím. Poslanec Petr TřešňákPouze poděkuji panu ministrovi a zeptám se. V sadě otázek byla jedna taková spíš kvantifikující, jestli víte, ke kolika pochybením v této nemocnici za nějaký poslední časový úsek došlo. Místopředseda PSP Tomáš HanzelProsím, pane ministře. Ministr zdravotnictví ČR Adam VojtěchDěkuji za doplňující otázku. Bohužel to nevím. Nemáme ani tyto statistiky počtu pochybení. Ministerstvo v tomto směru nemá tyto údaje, ale samozřejmě je to něco, co určitě stojí za zvážení i z hlediska systémového, protože bych chtěl, abychom byli schopni, řekněme, měřit kvalitu poskytované péče v České republice. To je něco, co mám pocit, že tady trošku zatím schází, že otázce kvality poskytované péče obecně není věnována taková pozornost z hlediska měření kvality, sledování počtu výkonů v nemocnicích, počtu reoperací a tak dále. To je něco, co bychom určitě do budoucna chtěli více sledovat a zaměřit se na to, protože pravdou je, a to si tady nemusíme nic nalhávat, že jsou nemocnice dobré a jsou nemocnice horší, s horšími výsledky třeba v určitých oborech. A pokud je zkrátka někde nějaký problém opakovaně, tak je to na jednání s pojišťovnami, že taková nemocnice určitý typ péče nebude do budoucna třeba poskytovat. To je prostě jednoznačné. Není možné jenom držet někde každou silou, abychom tam měli nemocnici, pokud tam nebude třeba poskytována kvalitní péče. To neříkám, že je případ této nemocnice, ale obecně. My se ze systémového hlediska chceme zaměřit na měření kvality péče, chceme toto sledovat, jsme pro to učinili nějaké kroky, bavíme se v tomto směru i s pojišťovnami, které jsou tím subjektem, který se na to může také zaměřit. A je možné, že to třeba povede k nějaké restrukturalizaci nemocnic do budoucna, abychom skutečně řešili nejenom dostupnost, ale i kvalitu. Ale pokud jde o tuto konkrétní nemocnici, tak nějakou statistiku počtu problémů, pochybení bohužel nemám. Děkuj. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji panu ministrovi. Dalším v pořadí je pan poslanec Jakub Michálek s interpelací na paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím. Poslanec Jakub MichálekVážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci mluvit o účtu za elektrárnu Varna v Bulharsku, do které investovala společnost ČEZ, a. s., ve které vykonává akcionářská práva za 70% podíl Ministerstvo financí České republiky. My jsme se obrátili na vládu s interpelací, dali jsme tam nějaké otázky k hospodaření. A nyní, protože jsme nedostali dostatečné odpovědi, chceme, aby se o věci znovu diskutovalo. Tady to paní ministryni ukážu, na to dobře vidí. (Poslanec názorně ukazuje příslušný materiál.)Protože jsme dali dohromady, jak si na tom investice stojí. My jsme nakoupili elektrárnu Varna v Bulharsku za 5,8 mld. korun v roce 2006, když začaly investice v Bulharsku za pana Romana. Dali jsme do dalších 2,8 mld. korun na investice, když se zvyšoval základní kapitál, a celková kumulovaná ztráta z hospodaření za léta 2006 2016 činí 1,2 mld. korun. Teď jsme ji v roce 2017 prodali za 1,2 mld. korun, takže čistá ztráta z investice je 8,5 mld. korun. Z velké části na to tedy doplatí daňoví poplatníci. bych se chtěl zeptat, jakým způsobem stát vykonával akcionářská práva a kdo vlastně nese odpovědnost za tuto situaci.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities