|

ps2017-030-11-006-238.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-06-20 ps2017-030-11-006-238 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

238. Ústní interpelace

Date2019-06-20
Meetingps2017/030
Agenda Itemps2017/030/238
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/030schuz/s030362.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   11 < Page 12 > 13
A já vysvětluji už dnes. Vybere stát balík peněz a třetina z nich jde krajům a obcím. A vždycky tam mám grafy a říkám, kolik, o kolik víc šlo atd. A říkám, když budete tlačit na RUD, já samozřejmě se budu bránit, pokud budu ministryně financí, tak k čemu dojde? Budou se ty nůžky čím dál více rozevírat a některá z vlád - ta naše to zatím nedovolí, není o tom debata, maximálně o vnitřním složení. Ale k čemu dojde? Když to ty vlády některé další udělají, rozevřou se nůžky a ten stát to neufinancuje a začne tlak na zvyšování daní ostatních. Já jsem v tomto kontextu řekla: máte... kdysi zákonodárce, tato některá Poslanecká sněmovna dala tuto kompetenci obcím. A řekla: můžete si až pětinásobně zvyšovat koeficient, a tím si ovlivňovat vlastní příjem, protože to je příjem obcí, koeficient je v rukou obce. A řekla jsem, že je to o politické odvaze. Já tu zkušenost mám. Byla jsem několik let ředitelkou velkého finančního úřadu a měli jsme tam asi 120 obcí. Takže já jsem jednala se starosty dnes a denně. Počítali jsme jim ty tabulky. Řekla jsem: obraťte se kdyžtak na Generální finanční ředitelství, ten program vznikl v Brně, oni vám to spočítají, jsou schopni vám říct, když to bude tolik, tak to bude tolik, kolik vaše obec vydělá. A chápu, že to je velice silné politické rozhodnutí. A ta odvaha, kdy ta obec se musí postavit před občany, ti zastupitelé, rada, a musí říct: tady budeme dělat kanalizaci, tady budeme dělat chodníky, potřebujeme víc peněz (upozornění na čas). O tom byla tato legitimní debata a tato nabídka i spolupráce s těmi obcemi, která samozřejmě, ten titulek to trošku, jak bývá novinářským zvykem, prostě to trošku otočil. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji, paní ministryně. Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Třešňák, protože pan poslanec Vojtěch Munzar stáhl svoji interpelaci. Prosím. Poslanec Petr TřešňákVážený pane ministře, není to tak dávno, kdy jsme zde schválili protipadělkový systém, který má chránit občana před falzifikáty léčiv. Jistě jste byl informován ze strany lékárníků o tom, že spousta ověření skončí technickou chybou. Jsem si vědom, že ministerstvo tento systém neprovozuje, takže za ně ani nenese přímou odpovědnost. Přesto se zeptám, jaká technická opatření byla provozovatelem přijata a jaký je nyní stav systému ověřování léčiv. A dále, jaký počet hlášení již SÚKL obdržel ohledně dlouhé odezvy případně dalších technických chyb v systému. Děkuji. Místopředseda PSP Tomáš HanzelDěkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Ministr zdravotnictví ČR Adam VojtěchDěkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane poslanče. Pravdou je, že skutečně tento systém nabyl účinnosti, nebo v zásadě to nařízení 9. 2. 2019 ohledně oněch ochranných prvků. Pravdou je, že ty ochranné prvky opatřují... nebo obal vlastně těmi ochrannými prvky opatřuje výrobce a nahrání dat o tom jedinečném identifikátoru do systému úložišť zajišťují držitelé rozhodnutí o registraci. Je to vlastně systém, který skutečně celoevropsky je nastaven tak, že ho neprovozují státy nebo vlády, ale je regulován a provozován tedy samotnými výrobci, kteří ostatně vlastně žádali i tu regulaci ve smyslu toho protipadělkového nařízení, protože si stěžovali na to, že padělky se pohybují na evropském trhu. Takže v tomto směru to skutečně oni spravují. U nás je to tedy to národní úložiště. Existuje samozřejmě centrální, evropské. U nás národní v rámci tedy NOOL - Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv, kdy se tedy distributoři a lékárny pro účely ověřování či vyřazování těch jedinečných identifikátorů připojují k českému národnímu úložišti. Co se týká zapojení držitelů rozhodnutí o registraci do systému ověřování, tak k dnešnímu dni je ze 446 držitelů rozhodnutí o registraci evidovaných SÚKLem u NOOL registrováno 344 držitelů rozhodnutí o registraci, to znamená 77 %, a smlouva je uzavřena s 300 držiteli rozhodnutí o registraci. SÚKL vytvořil systém pro hlášení těch neúspěšných ověření ochranných prvků, tzv. alertů, které umožňují dotčeným subjektům zaslat hlášení vzdáleně pomocí webového rozhraní API, resp. z informačního systému dané lékárny, distributora, případně výrobce a také alternativně pomocí webového formuláře. Pokud mám správné informace, tak se jedná o jedinečný systém v rámci celé EU. To znamená, v tomto směru skutečně si myslím, že to nebylo nikterak podceněno. Od šestého měsíce 2018, to znamená skutečně před rokem, SÚKL organizoval pravidelné schůzky se zástupci zřizovatele národního úložiště, se zástupci stakeholderů a zajišťuje pravidelné vzdělávání, semináře pro všechny dotčené subjekty. Jen minulý týden byly dva takové semináře. V plánu jsou další na podzim 2019. Takže v rámci možností SÚKL skutečně se tomu věnuje velmi intenzivně. Aktuálně SÚKL obeslal 9 držitelů registrace s počtem dosavadních alertů přes 5 tisíc. To znamená, to jsou skutečně ti, kde těch alertů je nejvíce, přes 5 tisíc. Takže víme, že skutečně... Ale to jsou v řádů tisíců. Pokud jde o ty nejčastější uváděné příčiny alertů, tak jsou to technické, jiné problémy spojené s nahráváním dat do úložiště. Pak formát doby použitelnosti, případně že nejsou nahrána data v úložišti u přípravků, které byly vyrobeny před účinností nařízení a jsou opatřeny ochrannými prvky, tam může dojít k problému. A také, že jde o 2D kódy podle právních předpisů třetí země, zejména tedy indické 2D kódy. Pokud jde o řešení těch alertu a jeho příčin, tak řešení pro vyráběné šarže je jednak tedy odstranění těch technických příčin, zavedení kontroly nahraných dat a ověřování těch identifikátorů již u výrobce léčivého přípravku. A jednotný formát doby použitelnosti v úložišti a na obale léčivého přípravku umožňující i manuální zadání údajů uvedených a jejich ověření. Takže pracuje se na tom. Těch alertů je skutečně v řádu tisíců. Aktuálně tedy na základě rozhodnutí Sněmovny je bezsankční období, to znamená, nejsou uděleny žádné sankce, a je dokonce umožněno vydat skutečně ten přípravek, pokud není možnost tedy ho z technických důvodů ověřit. Dokonce může být vydána vlastně celá šarže, pokud je požádán Státní ústav pro kontrolu léčiv. Zatím se vydalo 18 těchto povolení pro 29 druhů léčivých přípravků na základě žádosti 16 držitelů. To znamená, není to tak, že by pacienti nedostali svůj kód, nejsme s tím spokojeni a řešíme to. A pokud dojde tedy na to, že se to nebude řešit ze strany výrobců, pak bezesporu SÚKL bude uplatňovat sankce. Místopředseda PSP Tomáš HanzelMá pan poslanec zájem o doplňující otázku? Nemá. Tudíž požádám další v pořadí paní poslankyni Věru Kovářovou s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím. Poslankyně Věra KovářováVážený pane ministře, mýtný průšvih na obzoru je zcela vystihujícím názvem této interpelace. To, co se děje v souvislosti s mýtným tendrem, skutečně průšvih je. Současné patálie kolem mýta vás totiž staví do pozice, kdy jak jedno, tak druhé rozhodnutí znamená cestu do pekel. A musím poznamenat, že váš předchůdce zřejmě moc dobře věděl, proč odchází. To dilema je jasné. Pokud dodržíte memorandum dohodnuté právě ministrem Ťokem s kraji a na silnicích I. třídy se bude vybírat nulové mýto, pak Českou republiku čeká s největší pravděpodobností oprávněná stížnost ze strany společnosti. A co by se stalo, kdyby pak soud tendr zrušil? Tak to by mělo zcela jistě nedozírné následky, třeba i na státní kasu, kdyby např. nebylo možné miliardy z mýta vybírat. V opačném případě, kdyby se mýto na silnicích I. tříd vybíralo, pak můžeme očekávat silnou nevoli našich krajů. Toto zavedení mýta by navíc mohlo způsobit odklon velké části nákladní dopravy na silnice nižších tříd, na cesty, které na tuto zátěž nejsou stavěny, a bude docházet k jejich většímu poškozování, do menších obcí, kde se zvýší provoz a sníží se bezpečnost. Vážený pane ministře, jak hodláte tento problém řešit? Myslíte, že založením pracovní skupiny pro mýto tento problém vyřešíte? Jakou variantu z těchto dvou preferujete? A jaký je prosím harmonogram očekávaných kroků? Jak bude informována Poslanecká sněmovna? A na závěr ještě jedna otázka. Jak velká je pravděpodobnost, že od přelomu roku nebude mýtné kvůli nepodařeným tendrům vůbec vybíráno? Děkuji za odpověď.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities