ps2017-030-10-010-115.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-06-19 ps2017-030-10-010-115 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(17.10 hodin) Promýšlejme prosím jako zákonodárci i tyto věci , když něco předkládáme , spolupodepisujeme , byť možná někteří v dobré víře , protože vám třeba tyto věci vadí , a mně principiálně taky vadí , jak to bylo nastaveno , ale promýšlejme , jaké to má potom všechny další dopady . Zaznívají tady otázky toho , že biopaliva jsou dneska v České republice na úkor potravinové soběstačnosti . Prosím pěkně , pro Sněmovnu i pro veřejnost , Ministerstvo zemědělství se touto otázkou zabývalo v minulosti opakovaně . Máme dneska v České republice zhruba 3 , 6 milionu hektarů zemědělské půdy . Pro vlastní plnou potravinovou soběstačnost ve všech komoditách , které bychom tady mohli v České republice z hlediska našeho zeměpisného pásma a výrobních podmínek a našeho know - how pěstovat , by nám stále zůstával 1 milion hektarů volných k dispozici pro to , aby si Česká republika rozhodla , jak s tím 1 milionem hektarů půdy naloží , jestli ho využijeme pro lesy , rychle rostoucí dřeviny , pro zvýšení podílu trvalých travních porostů , například pro výboru biometanu a tak dále . Je to na našem rozhodnutí . Ale prosím pěkně , nepoužívejme tady neférové argumenty , kdy říkáme , protože tady jsou dneska biopaliva první generace , tak je to na úkor naší soběstačnosti . To tak fakt není . Naše soběstačnost je mizerná proto , že jsme tady po roce 1990 udělali několik základních chyb počínaje politikou státu až po chování nás spotřebitelů . Při vší úctě ke všem dotacím , které tady ministerstvo může nastavovat , a s rokem 2014 došlo ke změně , já jsem s nástupem na rezort ukončil tu bezbřehou plošnou podporu : zemědělče , tady máš 6 000 korun a jako stát se neptáme , co budeš dělat , dělej si tam , co chceš . My jsme právě nastavili to , že jsme částku výrazně snížili a řekli jsme : musíš , zemědělče , plnit takzvaná greeningová opatření , musíš začít dělat základní střídání plodin , a část těch peněz jsme právě zacílili na podporu komodit , kde nejsme soběstační , a to ovoce , zeleniny , brambor , cukrové řepy , chmele a dále na produkci mléka , masného skotu a v rámci welfarových opatření pohody zvířat jsme to zacílili na prasata a drůbež . A když se podíváte na ta data , tak pomaličku v těchto komoditách jdeme nahoru . Proč pomaličku ? Protože u zemědělců to není takhle , hup na krávu a už je tele . Jednak zemědělci bojují s tím , že když opustili prostory pro živočišnou výrobu , tak je někdy velice obtížné po pěti , deseti letech se tam vrátit , protože na vesnicích už bohužel dost často lidé nechtějí , aby tam zpátky byla živočišná výroba . Potýkají se s tím , že nemají pracovní sílu . To je další výrazné omezení , proč nejsme třeba více soběstační v některých komoditách , byť dneska ekonomicky s touto podporou , o které mluvím , už by ta ekonomika vycházela . A ti zemědělci prostě nemají lidi . Takže to je několik momentů , kdy v situaci , kdy se tady třicet let na něco kašlalo , se to nenapraví za rok , za dva , ale bude zase dlouhou dobu trvat , než zemědělci získají důvěru , že politika státu , která má vést v přiměřené míře k soběstačnosti , kvalitě potravin a dobrému životnímu prostředí , se bude spravovat poměrně dlouho . Pan kolega Holomčík tady mluvil o bramborách a o tom , jak je podpora , takzvaná dobrovolná , vázaná , podpora na produkci neboli podpora citlivých komodit , blbě nastavena . Pane kolego , prosím pěkně , všechny tyhle podpory jsou nastavovány po pečlivé ekonomické analýze , kdy se to propočítává . A pro vás , pro diváky a pro poslankyně a poslance vysvětlím , proč je rozdíl v podpoře mezi konzumními a škrobovými bramborami . Je proto , že za kilogram konzumních brambor zemědělec dostává jinou částku , když realizuje produkci , než za kilogram škrobových brambor . Proto jsme zohlednili tuto ekonomiku , dali jsme to do sazeb a sazby se potom samozřejmě schvalují a projednávají s Evropskou komisí . Takže to není , že by na ministerstvu byli idioti , kteří neumějí dát nějakou extrémně vysokou platbu na konzumní brambory , ale poté , co se zhodnotí ekonomika , aby podpora dávala logiku v celém řetězci , prosím pěkně . Takto je to nastaveno . Potom se tady mluví o ztrátě organické hmoty . Prosím pěkně , jsou tady daleko větší problémy stran organické hmoty . To je třeba , když se pěstuje obilí a mnoho zemědělců slámu každý rok opakovaně sklízí z pozemků , vozí to na produkci pelet , případně dále na spalování do tepláren . To je dneska asi jeden z největších problémů odbytu a odvozu organické hmoty z půdy . Když si představíte , že pěstujete cukrovou řepu , teď přijede kombajn na cukrovku , odřeže chrást , podrtí listy , ty zůstanou na poli , vyoře kořen , ten je odvezen do cukrovaru , jak to dělali naši dědové před sto lety , vyrobí se cukr , zbudou cukrovarnické řízky , ty se vrátí zpátky na farmu , tam to zemědělec zkrmí a samozřejmě chlévskou mrvu odveze zpátky na pole . Tak mi řekněte , kde jsme teď ztratili organickou hmotu , prosím pěkně . A bavíme se o 40 % biopaliv první generace v České republice . Kde jsme teď tu organickou hmotu ztratili ? Teď jsem to tady řekl v kostce , mohl bych to jako rostlinolékař rozpitvat , ještě tam jsou další sekundární produkty . Když budeme pěstovat řepku , tak jsme v situaci , kdy kořenový systém zůstane v zemi , ale nadzemní část rostliny kombajn sklidí , podrtí stonek , podrtí šešule a odváží malá semena řepky olejky , pokrutiny se po vylisování vrací na farmu , krmí se skot , zvířata a vrací se to ve chlévské mrvě na půdu . A jak tady bylo zmíněno , zemědělec , když pěstuje řepku , neví , jestli bude směřovat na potravinářské využití , nebo kosmetické využití anebo na využití biopaliv . Takže tolik pro to , ať si uvědomíme , jak to v zemědělské praxi na poli při zpracování a při návratu těchto různých surovin a komodit funguje . To je asi to podstatné , co jsem tady chtěl zmínit . Ještě zmíním jednu věc . Ještě se tady často říká , že při pěstování těchto plodin , které jsou využívány na biopaliva , se více znečišťuje životní prostředí pesticidní zátěží . Řeknu konkrétních pár příkladů . Když budete pěstovat potravinářskou pšenici ozimou pro využití na výrobu mouky a chleba , tak udělám na podzim herbicidní ošetření . Když bude tlak škůdců , udělám i insekticidní ošetření . Na jaře podle podmínek , podle průběhu počasí udělám jedno až tři fungicidní ošetření , a když bude i na jaře tlak škůdců , tak udělám jedno insekticidní ošetření . Udělal jsem jich šest . U řepky udělám na podzim herbicidní ošetření , udělám insekticidní ošetření a na jaře udělám jedno až dvě insekticidní ošetření a fungicidní ošetření , udělal jsem jich pět . Když bude vyšší tlak , udělám jich šest . Takže ono to není tak , že by tady byly plodiny typu pšenice , ječmen , třeba sladovnický , kde bych nejezdil a nedělal žádná ošetření . Musím je dělat taky , ať se nám to líbí , nebo ne , pokud nejsem zemědělec v ekologické produkci . Takže prosím pěkně , já to tady zmiňuji ne proto , že tady mám ambici hájit z mého pohledu nešťastné rozhodnutí v roce 2010 , kterému předcházela dvouletá debata , ale pro vysvětlení toho , ať některá fakta účelově nezkreslujeme a neděláme z nás zemědělců darebáky , kteří se prostě chovají nezodpovědně vůči krajině a vůči životnímu prostředí . Jenom bych pro zajímavost ještě řekl jednu věc . Uvědomme si , že když mluvíme , je tady vysoké procento řepky pěstované v České republice , tak kdyby obilí kvetlo žlutě , a ono kvete šedě , tak by lidé byli zděšení , kolik je v České republice obilí . Ale protože obilí má obecně zelenou barvu , kvete šedě , tak si toho lidé z auta a z vlaku úplně nevšimnou . A obilí máme v České republice zhruba 60 % , řepky máme dneska okolo 14 % . Takže pokud předkladatel chce přispět k větší biodiverzitě , ochraně životního prostředí , rozvoji jiných pozitivních obnovitelných zdrojů v dopravě , tak se pojďme podívat na jiné zákony , proč to nejde . Proč není větší produkce biometanu , který by se dal vyrábět jak z odpadních surovin , tak případně z travních porostů . Protože na to není v tento okamžik žádná podpora ze strany státu . To je ten problém , proč se třeba toto čisté obnovitelné palivo nerozvíjí v daleko větší míře . Pokud se chcete podívat třeba na podíl těchto plodin , tak se můžeme podívat do zemědělského zákona a říct : nastavíme nějaké mantinely , kolik procent řepky bude například v osevním postupu a jak často po sobě se bude střídat na daném pozemku . To je také jedna z cest , která dává možná daleko větší ratio . Já už budu končit . Za sebe osobně , pokud tento zákon projde do druhého čtení , budu jednoznačně navrhovat , ať odlišíme omezení podpory v případě metylesteru řepkového oleje od bioetanolu , který se snažím popsat , jaký má dopad do celého sektoru pěstování cukrové řepy , protože tady bychom s vaničkou opravdu docela drsně vylili i dítě . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
