ps2017-030-09-002-220.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-06-18 ps2017-030-09-002-220 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Bereme to jako samozřejmost, ale ona to samozřejmost úplně není. A protože chceme, aby tento stav byl nejlépe trvalý, pokud možno dlouhodobý, tak tu svoji roli - dbát o finanční stabilitu - bereme velmi vážně. A samozřejmě ta role nemá jenom příjemné stránky, oznamovat to, že podle zátěžových testů naše banky, ale i pojišťovny, penzijní fondy jsou v tuto chvíli velmi zdravé, ale také její součástí je to, pokud je to nutné, přijímat určitá regulatorní opatření právě proto, abychom se nedostali do situace příliš velkého rizika ve vztahu k fungování těch klíčových institucí, což jsou zejména banky. A jestliže žijeme v zemi, která je úspěšná, tak většinou v úspěšných zemích dříve nebo později, zejména v období nízkých úrokových sazeb, a to je dnes celosvětová situace, rostou poměrně expanzivně ceny nemovitostí. To se děje i u nás. Ony samozřejmě nerostou jenom z důvodu velké poptávky, která je v konečném důsledku nějakým výsledkem toho pozitivního ekonomického vývoje, ale u nás bohužel rostou také v důsledku ne zcela adekvátní nabídky, ale to už je strana problému, který my nemůžeme ovlivnit. Jestliže v bankách zhruba 60 procent, 50 až 60 procent veškerých úvěrů tvoří hypotéky, tak je to věc zásadního rozsahu. Proto jsme přistoupili postupně k zavedení některých regulačních opatření, nejprve tedy k tomu ukazateli LTV, to znamená hodnota úvěru k zástavě, k hodnotě zástavy, to je ukazatel, který je nejčastěji používán a reaguje právě na tu situaci rychle rostoucích cen nemovitostí. Vzniká totiž potenciální problém, že banky mohou poněkud přeceňovat hodnotu těch nemovitostí a mohou vstupovat do rizik, která jsou prostě neadekvátní k potenciální dynamice příslušného trhu. Posléze tedy od října loňského roku jsme použili i ty ukazatele, které se týkají dluhové zátěže, to znamená, stanovili jsme maximálně devítinásobek dluhu ve vztahu k ročním čistým příjmům a stanovili jsme něco, co bych nazval pracovně dluhovou službou na úrovni 45 procent čistého příjmu. Když se nad tím zamyslíte, tak podle mého názoru jsou to velmi střídmé hranice, které v zásadě vyjadřují zachování určitých bezpečných hranic pro zadlužení té příslušné domácnosti nebo jednotlivce, záleží, kdo je příjemcem toho úvěru. To, co říkal pan poslanec Munzar, že to banky nahrazují jinými úvěry, v zásadě není možné při konstrukci těch ukazatelů, protože ten ukazatel zahrnuje nikoliv pouze hodnoty vyplývající z toho konkrétního úvěru, o který se jedná, ale vlastně má obsahovat - a banky to takto musí aplikovat, a pokud to neaplikují, tak my samozřejmě na to reagujeme - veškeré dluhové zatížení toho člověka, který si ten úvěr bere, čili jeho předchozí půjčky, jeho kreditní karty, jeho jiné půjčky, ať už jsou jakékoliv typu, spotřebitelského a podobně. Takže ten ukazatel v tomto směru je robustní a nelze ho obejít v podstatě tím, že by si ten člověk vzal nějaké jiné úvěry kromě toho hypotečního, na který by v plném rozsahu nedosáhl. Samozřejmě, že to vede k tomu, že v některých případech musí žadatelé vtáhnout do toho úvěru více rodinných příslušníků nebo používají různé rodinné nemovitosti jako zástavy a tak dále, ale to je standardní, v podstatě legitimní proces a s tím už si umí ten systém poradit. Takže z tohoto pohledu obavy nemám. Samozřejmě, že regulace, každá regulace se musí zavést od nějakého data, protože musí být právně konformní. A samozřejmě, že když se něco připravuje, tak je jasné, že trh na to reaguje a nějakým způsobem vzniká jisté předzásobení. To se stalo i tady, ale byl to proces, se kterým jsme počítali, není to nic překvapivého a to předzásobení se samozřejmě postupně v průběhu času vstřebá. Také se ukazuje, že dramatické předpovědi - zejména těch zainteresovaných stran, to znamená zejména distributorů, bank a developerů -, jak se zhroutí hypoteční trh, se nenaplňují. Ukazuje se, že ten pokles bude někde kolem 10, maximálně 15 procent, a možná spíše méně v průběhu celého roku, to znamená, až se eliminuje z těch statistických dat to jednorázové předzásobení. Pokud jde o význam té zprávy, to už odpověděl pan zpravodaj. Ta zpráva se projednává skutečně v rozpočtovém výboru. Je to zpráva standardní, je standardně auditovaná podle všech předpisů, domácích i mezinárodních, a já myslím, že je správné, že se parlament seznamuje se zprávou o činnosti, zejména hospodaření, národní banky tohoto státu. Nakonec parlament je jediné místo, kterému tímto způsobem nepřímo se centrální banka nějakým způsobem zpovídá. Od jiných subjektů nemůžeme přijímat dokonce ani pokyny, ani žádné jiné instrukce, tak jak hovoří Ústava a zákon. Děkuji vám za pozornost. Předseda PSP Radek VondráčekDěkuji vám. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Poslanec Zbyněk StanjuraDěkuji za slovo. Vidím, že si pan guvernér vzpomněl na svou politickou kariéru a jako zkušený bývalý premiér neodpověděl mým kolegům v rozpravě, ale až v závěrečném slově, aby nemohli reagovat. Ale my jsme týmoví hráči, takže jsem ten štafetový kolík převzal od kolegů, když oni v této chvíli vystoupit nemohou. Berme to jako malý úvod do debaty o regulacích, které si Česká národní banka vymohla na vládě, protože myslím si, že to není návrh vlády, ale České národní banky - mluvím o regulaci trhu s hypotečními úvěry. A ty klíčové otázky jsou následující. Za prvé, nebojuje Česká národní banka buď starou válku, nebo cizí válku? Pan guvernér tady řekl, a v tom se naprosto shodujeme - že náš bankovní trh je zdravý, naše banky jsou zdravé, problém jsme neměli. Česká národní banka přistoupila k doporučením bankovním domům a podle našich informací to berou velmi vážně. Takže klíčový dotaz je - proč to má být uzákoněno? Máte signály, že banky se tím neřídí? Že kašlou na to doporučení České národní banky? My takové signály nemáme, ale můžeme se samozřejmě plést. A pokud k tomu dochází, tak bychom rádi znali čísla kvantifikovaná, samozřejmě v sumě, ne jako u konkrétních bank, ale dejme tomu, že z x případů bylo tolik procent proti doporučení, a opravdu mě nezajímá, který bankovní dům (nesroz.), abychom viděli, jak je ten problém velký nebo jak je malý. Já myslím, že mnozí z nás, kteří někdy žádali o hypotéku - a já mezi ně patřím už tedy mnoho let, to jsem ještě nebyl v Poslanecké sněmovně, abych uvedl na pravou míru případné dotazy - se setkají s něčím jiným, než na co upozornil pan guvernér, že by banky nadhodnocovaly ceny nemovitostí. Myslím, že zkušenost je právě opačná, že jedna věc je tržní cena, cena, za kterou žadatelé chtějí koupit tu nemovitost, a druhá, jak ji ohodnotí banka, konkrétní. A v tom jsou naše banky poměrně konzervativní a velmi často odhad nemovitostí těch bank je nižší než reálná kupní neboli tržní cena. Někdy i výrazně. Zase nevím, z čeho pan guvernér vychází, když říká, že banky mohou tento parametr uměle zvedat, a tím pádem zvyšovat riziko. Když se podíváme k parametrům té dluhové služby, o kterých mluvil pan guvernér, a řekneme si, jaké jsou reálné nájmy v Praze, tak při aplikaci podobného pravidla na nájemní bydlení by mnohé rodiny nemohly mít ani nájemní bydlení, protože nájem je vyšší než 45 procent měsíčního příjmu. Kde to skončí, ta regulace? Není to nebezpečné pro tu rodinu? Nehrozí pak exekuce, že se zadluží, když ty nájmy - například nájem, a to mluvím o čistém nájmu, to nemluvím o energiích - jsou zejména v Praze mnohdy vyšší než 45 procent čistých měsíčních příjmů. Mně Česká národní banka - jsem tady v Poslanecké sněmovně devět let - připadá jak otesánek, který si neustále přibírá další a další kompetence. Nebylo to jenom za pana guvernéra Rusnoka, abych řekl pravdu, on tak dlouho v té funkci není, ale já bych řekl, jakmile se objeví nějaká kompetence, kterou by Česká národní banka mohla mít, šup po ní, šup do zákona a budeme ji mít.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
