ps2017-028-05-003-029.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-04-24 ps2017-028-05-003-029 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(12.20 hodin) Tak to není žádná kultivace realitního trhu , jak tady na ni upozorňovala paní ministryně i pan zpravodaj . Proč tady do tržního prostředí zasahujeme ? Jaký to má pro toho spotřebitele , obecně řečeno , význam ? Je to zbytečné regulování smluvních vztahů . Spotřebitel se sám orientuje , nepotřebuje takovou vysokou míru ochrany , má svoji svobodnou možnost přistoupit nebo nepřistoupit na návrhy realitního zprostředkovatele a tu smlouvu uzavřít nebo neuzavřít . Pokud se mu zdá ta výpovědní délka , kterou realitní zprostředkovatel navrhuje , dlouhá , tak prostě smlouvu uzavřít nemusí . A poslední moje připomínka se týká § 19 odst . 4 , který říká : Byla - li smlouva , k jejímuž uzavření se vztahoval vznik práva realitního zprostředkovatele na provizi , uzavřena z důvodu nečinnosti , pochybení nebo neposkytnutí odpovídající součinnosti realitního zprostředkovatele až po zániku závazku ze smlouvy o realitním zprostředkování , nemá realitní zprostředkovatel právo požadovat provizi po zájemci , který je spotřebitelem . - No tak o jaké smlouvě tady mluvíme ? Asi má autor na mysli realitní smlouvu , jak ji definuje v § 2 odst . 3 našeho zákona . Tedy asi máme na mysli tu realitní smlouvu , už tu konkrétní smlouvu o prodeji nebo nákupu , případně pronájmu té nemovitosti . Autor asi chtěl říci , že pokud byla ta realitní smlouva uzavřena po skončení platnosti smlouvy o realitním zprostředkování , ačkoliv byl realitní zprostředkovatel v té době platnosti smlouvy o zprostředkování nečinný , pochybil nebo neposkytl , tak pak nemá právo na provizi . Nemá právo vůbec žádnou provizi vyžadovat po nikom . Ale to není podstatné . Tady je třeba rozumět snaze autora chránit ty zájemce , ty spotřebitele , před někým , před tím realitním agentem , který uzavře smlouvu , neudělá pro zájemce nic , skončí platnost té smlouvy , zájemce si pak v dobré víře prodá ten dům sám a realitní zprostředkovatel od něj vyžaduje provizi . Na jakém základě ? Snad jedině lživým tvrzením , že v době platnosti smlouvy o realitním zprostředkování konal . Což se , předpokládáme , nedělo . Jak už jsem řekl , nadřazený zákon , tedy občanský zákoník , v § 2454 říká , že právo zprostředkovatele na provizi není na újmu , byla - li smlouva , k níž se vztahovala činnost zprostředkovatele , uzavřena nebo splněna až po zániku závazku ze zprostředkovatelské smlouvy . Tady zákonodárce na jednu stranu ochraňuje tedy zprostředkovatele , aby měl šanci získat provizi za svoji práci poctivě odvedenou , která dospěla do cíle se zpožděním tedy , a to pouze proto , že to uzavření té realitní smlouvy přepadlo za konec platnosti té smlouvy zprostředkovatelské . Aby o provizi nepřišel . Aby nějakým , třeba i - možná si teď dovolím trošku podezíravě říci - zdržovacím průtahem toho spotřebitele se prostě ta doba naplnila . Takže není zde uvedeno , že by mohla nastat opačná situace . Že zprostředkovatel tedy splní všechny své závazky a zájemce si nějak tady zajistí , ošetří to , aby uzavření té dohodnuté realitní smlouvy přepadlo za konec platnosti té smlouvy o realitním zprostředkování , a pak bude tvrdit , že provizi platit nemusí . Důkazní břemeno bude prostě tak na té či oné straně . Tady není povinností důkazního břemene zatížen ten realitní zprostředkovatel , jako tomu je u jiných ustanovení . A tady by rozhodoval jedině soud . Dámy a pánové , já si myslím , že to jsou věci , které mají nějakou reálnou podstatu a které ospravedlňují můj návrh , který zní , že navrhuji vrátit tento zákon předkladateli k přepracování . Děkuji . Místopředseda PSP Petr Fiala Děkuji , pane poslanče . Nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Feri , připraví se pan poslanec Skopeček . Prosím , pane poslanče , máte slovo . Poslanec Dominik Feri Děkuji za slovo , pane předsedající . Já dneska budu hrát z jedné desky , a sice pověnuji se ještě krátce úschovám . Podle toho , co už jsem zmínil v předchozích vystoupeních v rámci faktických poznámek , tak bych si rád dovolil zmínit - a už jsem to tady s paní ministryní probíral v rámci interpelací a byla velmi vstřícná , a snažil se to popsat . Ale ještě pro vás tady na plénu . Jak se vlastně to ustanovení § 4 , které upravuje možnosti a povinnosti stran úschov , vyvíjelo . Ten návrh šel z ministerstva na vládu v následujícím znění . Realitní zprostředkovatel v rámci zprostředkovávané záležitosti není oprávněn a ) poskytovat úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy ; b ) zprostředkovat poskytnutí takové úschovy někým jiným než bankou , zahraniční bankou , notářem nebo advokátem . To je naprosto v pořádku . Kdyby to takhle zůstalo , jsem zcela spokojen , vůbec nevystupuji . Co se ale na jednání vlády stalo ? Na jednání vlády - což podle mého soudu není úplně standardní věc , že vám nějaký komplexní materiál , na kterém ministerstvo dlouhou dobu pracovalo , jde na vládu a tam se změní pár slov , úplnou náhodou . To není úplně standardní . Co se tam stalo ? To ustanovení se změnilo následujícím způsobem : Realitní zprostředkovatel v rámci zprostředkovávané záležitosti není oprávněn nabízet a ) úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy ; b ) zprostředkování poskytnutí takové úschovy někým jiným než bankou , zahraniční bankou , notářem nebo advokátem To znamená , došlo tam k nějaké zdánlivě nevýznamné změně nahrazení slova " poskytovat " za " nabízet " s tím , že v praxi by to asi podle navrhovatele nemělo přinést vůbec žádné změny a žádné odlišnosti . Jenže co to znamená nabízet ? Nabízet je nějaké poměrně neurčité pojmenování , nějaké neurčité slovo . Co si pod tím představit ? Znamená to , že když při sjednávání té transakce nebo při té kontraktaci do té kanceláře přijde , já nevím , syn toho realitního zprostředkovatele a řekne " hele , táta úschovu umí taky a nebude to stát o tolik víc " , tak že to , že se to jakoby vejde , že je to prostě po právu ? Že se to vejde do limitu tady toho ustanovení ? No asi s největší pravděpodobností ano . To znamená , látáme tady jenom zdánlivě nějakou ohromnou díru , která může mít pro klienty nedozírné následky v případě například zpronevěry těch peněz . To znamená , došlo k něčemu podle mého soudu nestandardnímu na vládě , nebyly pro to vzneseny žádné uspokojivé argumenty . Vím , že paní ministryně zmiňovala , že to je po nějaké dohodě , nebo po nějakém kolokviu , semináři , s realitními zprostředkovateli . Na druhou stranu z ministerstva vyšel nějaký komplexní materiál v podobě , u které s ní mohu souhlasit . A najednou došlo k nějaké blíže nepříliš uspokojivě vysvětlené změně . Takže to je to , k čemu tam vlastně došlo . Dovolím si ještě citovat z toho dotazníkového průzkumu ministerstva , protože jsem to v rámci té faktické poznámky asi neřekl úplně přesně a pochopitelně . Tak na úvod je nutné zmínit , že ten dotazníkový průzkum byl veden nejenom mezi realitními zprostředkovateli , ale i mezi spotřebiteli . Ti zprostředkovatelé říkají následující - to znamená . ti konkrétní realitní makléři , jak to vlastně poskytují . Jak jsem tady zmiňoval , 47 % , 588 respondentů , říká , že za bezpečnou považují advokátní úschovu . 25 % bankovní úschovu , 17 % notářskou úschovu . A co je paradoxní , že jenom 10 % z těch nějakých tisíce respondentů považuje úschovu u realitního zprostředkovatele samu o sobě jako zabezpečenou . Což je teda poměrně zvláštní , že tady říkáme , že je tady o to nějaký velký boj , že to ti realitní zprostředkovatelé chtějí dělat . Ale myslím si , že je významná část , a ten průzkum mi tady v tom přisvědčuje , naopak velká část z nich říká - ne , ne , bezpečné jsou úschovy u advokátů . Já se nedivím . Kdo by si lajsnul mít u sebe najednou , já nevím , dvacet milionů jen tak ? Může se stát prostě úplně cokoliv . A proto pouze 10 % těch zprostředkovatelů říká , že ta úschova u nich je bezpečná . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
