|

ps2017-028-05-001-219.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-04-24 ps2017-028-05-001-219 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

219. Pozice vlády České republiky k jednání Liberty House Group a ArcelorMittal Ostrava a.s. po rozhodnutí Evropské komise

Date2019-04-24
Meetingps2017/028
Agenda Itemps2017/028/219
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/028schuz/s028150.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   3 < Page 4 > 5
Mně připadá důležité si uvědomit, že tady... Já vím, sedm a půl tisíce lidí je hodně. Ale nejde jenom o to, že nemáme moc takovýchto velkých podniků, ale jde o to, že - vidíte dnes v Británii, zemi, která ze své země postupně dostala tyto těžké provozy, protože si myslela, že se bude živit bankovnictvím, a dneska co finálního vyrábějí? Chápete? Kde jsou výrobky, které ta země vyrábí? Toto outsourcování všech těchto výrob, které jsou přece ekologicky náročné, těžká práce, jednu dobu to vypadalo, že je to pro ty země výhodné. Ale dneska se ví také po krizi, kterou jsme zažili v letech 2008 až 2009, že mít široké portfolio výroby, ve kterém máte třeba i základnu strojírenství a podobně, má svůj smysl, protože krize prochází různými odvětvími a je dobré, když ten vějíř je široký. Takže rád bych jenom apeloval na to, že co se stane s ocelárnami v Ostravě, není skutečně věc toho kraje. Pan hejtman tady řekl, že dneska už nežijeme jenom z oceli a uhlí, to je jedna pravda, ale druhá věc, že když jsme se naučili něco dělat v této zemi - a historie oceli na Ostravsku, to je 150 let, to není jenom socialistická historie, to je daleko starší historie. Tam se dělala nejlepší ocel v rakousko-uherském mocnářství už v té době. Tak to je vlastně schopnost, která jenom tak nespadne z nebe. Na tom Ostravsku jsme se některé věci naučili dělat úplně nově. Ale má obrovskou cenu, když tady je něco, co dokážeme dělat dnes a dokážeme to dělat způsobem, který má vlastně vliv na celou českou ekonomiku. Proto má smysl bavit se o osudu této ocelárny, protože když ona prostě zmizí, tak to zásadně změní i schopnosti české ekonomiky přežívat třeba těžká období a také to omezí naše schopnosti, které se týkají právě toho strojírenství. A já si myslím, že opouštět strojírenství v Česku by byla obrovská chyba. A když padne tato ocelárna na Ostravsku, tak to bude krok k velkému oslabení právě českého strojírenství. Proto si myslím, že... Jednak je to věc, která, jak říkám, není jenom ostravská. A také si myslím, že tady jde o osud vůbec průmyslu, strojírenství Evropy. Proto se přiznám, že mě trochu udivilo rozhodnutí Evropské komise. Myslím si, že my jako státy se vzdáváme části své suverenity právě proto, protože předpokládáme, že nám Evropská komise pomůže ve chvíli, kdy my sami těžko ty věci ovlivníme. A já se přiznám, že jsem věřil komisařce Vestager, že právě v této chvíli pomůže nám tady v Česku, a bylo pro mě překvapením, že to rozhodla takto krátce před evropskými volbami, když to tak dlouho odkládala. A já za sebe musím říct, že nerozumím tomu, proč takto rozhodla. Nerozumím tomu, jaká hra se vlastně tady dneska v evropském ocelářství hraje. Na to tady dnes asi nepřijde odpověď, ale jenom upozorňuji, že je to věc, které mě také zajímá a na kterou neznám odpověď. A proč jsem tedy takto nespokojen s jejím rozhodnutím? No protože když se podíváte na britské, indické servery, tak tam najdete celou řadu článků o současném vlastníku, panu Guptovi, společnosti Liberty House a ty články nejsou příliš pozitivní. Zrovna včera jsem na jednom indickém serveru našel, že dluží poměrně gigantické peníze, které nesplatil. O těchto jeho dluzích se píše všude. V Británii se mluví o jeho nestálosti a nejistém panství, které v současné době má. To je důvod, proč o tom mluvíme, protože je možné dneska se dívat kriticky na vstup Mittala do ostravské ocelárny před lety, ale já upozorňuji, že v době, kdy Mittal kupoval a stal se vlastníkem, tak to byl tuším druhý největší ocelář na světě, a pak se stal prvním. Takže chápete, v té chvíli pocit, že ocelárna je zachráněna, k tomu byly důvody, protože to dostal někdo, kdo v té době šel nahoru a stal se vlastně největším světovým ocelářem. Opravdu zajistil fungování té ocelárny po řadu let. Dneska, když vidíme, jak odchází, tak nám to připomíná pana Bakalu, to je pravda. A v komisi OKD je velice zajímavé, tam člověk pochopí, jak funguje způsob, jak fungují tyto metody finančního inženýrství, ve kterých se pracuje s vlastnickým způsobem, kdy na konci je skutečně jenom ta skořápka. A člověk má také dojem, že tady máme něco podobného, jako jsme zažili v OKD po roce 2005-2006. Ale druhá věc je, že si myslím, že je důležité, aby si stát tohle... abychom si to nenechali líbit, abychom to prostě nepřipustili. Před 15, 20 lety bylo těžké vědět, že existují takovéto modely. Ale dnes, když to víme, jde také o to, aby Česko byla země, která tomuhle nebude přihlížet. Vím o tom, že premiér se této kauze věnoval, že se opakovaně setkal s paní komisařkou Vestager. A dneškem to, předpokládám, nekončí. Ten příběh pokračuje. Byl bych rád, kdybychom ho chápali jako něco, co se týká všech. Nejenom Ostravska, a dokonce nejenom Česka. Nepřipustit to, aby někdo zacházel s tím, co se tady 150 let budovalo, způsobem, že to jednou prostě vyrabuje a odejde. To je to, oč podle mě dneska na Ostravsku jde. A byl bych rád, kdybychom i v tomhle našli spojence i v jiných krajích a kdybychom cítili, že je to společný problém. Předseda PSP Radek VondráčekDěkuji. S faktickou poznámkou vystoupí poslanec Juříček. Poslanec Pavel JuříčekDobrý den, dámy a pánové. Moc jsem vystupovat k této kauze nechtěl, ale nicméně přece jenom strojařině rozumím. Kolega Luboš Zaorálek prostřednictvím předsedajícího má v řadě věcí pravdu. Vertikální integrace pro každou zemi z hlediska nezávislosti, logistiky a tak dále je velmi výhodná. Ale musím vás postavit na rovnou zem. Dneska existují ocelárny ve světě jako Baosteel v Číně, Hyundai Steel v Koreji, Mitsubishi Steel v Japonsku, které dělají například s 1 700 lidmi 10 milionů tun roční výroby. Pokud má tato ocelárna přežít, tak buď bude investovat v desítkách miliard, anebo se musíte s mířit s tím, že tam těch šest a půl tisíce zaměstnanců prostě nebude. Děkuji. Předseda PSP Radek VondráčekDěkuji. Další faktická poznámka - poslanec Hájek. Poslanec Josef HájekDobrý den, kolegyně, kolegové. Pane předsedající, já bych navázal na slova Luboše Zaorálka. Je pravda, jsem s ním ve vyšetřovací komisi k OKD, a tady máme úplně stejný příběh. Jste náš koaliční partner, tak se omlouvám, že budu trošku kritický. Ale stejný příběh, to znamená privatizace Nové huti za 175 mil. a v průběhu vlády, nebo resp. prodání, nebo ten nový subjekt, Mittal Steel vyvedl 47 mld. 47 mld. Pan premiér to tady sdělil ve své řeči, že bylo vyvedeno - on říkal 50, přesné číslo je 47. To znamená, dneska jsme v situaci, že ten podnik je bez investic, podfinancovaný, poddimenzovaný a teď tlačíme na stát: státe pomoc, dělej něco pro to, aby byl zachráněn jednak ten podnik, jednak lidé. A tady platí heslo dvakrát měř, jednou řež. A to se tady bohužel nedělalo a dneska sklízíme ty trpké plody privatizace, která z mého pohledu byla uspěchaná, nebyla domyšlená do všech důsledků, které bohužel nastaly. Tolik tady k této věci. Předseda PSP Radek VondráčekPtám se, zdali ještě někdo má zájem o vystoupení v rozpravě. Prosím. Poslanec Lukáš ČernohorskýDobrý den, děkuji za slovo. Já už to nebudu moc protahovat, jen jsem se chtěl zeptat pana premiéra, když už ho tady máme. Možná bych navázal na poslance Juříčka, zdali vláda má nějaký záložní plán pro případ, že by nastal temný scénář, to znamená v případě, že by došlo k pádu společnosti Mittal, zdali vláda připravuje nějaký záchranný systém pro těch šest a půl tisíce, možná i více lidí vzhledem k tomu, že na samotný Mittal je navázána ještě spousta dalších společností. Takže pokud by došlo k jejímu pádu, tak by to postihlo i ty ostatní firmy. Tak zdali vláda připravuje nějaký takový záložní plán. Děkuji. Předseda PSP Radek VondráčekDěkuji. Pan předseda vlády má zájem vystoupit. Prosím, máte slovo. Předseda vlády ČR Andrej BabišZáložní plán samozřejmě máme. Potom, co vytunelovali OKD, tak jsem ho koupil, stát ho zase má. Koupili jsme ho za 70 milionů. (Smích zprava.)Ano, já jsem ho koupil. Já. Jako ministr financí přes Prisco. Byla to moje iniciativa, dotáhl jsem to do konce a OKD funguje.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities