ps2017-028-04-001-001.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-04-23 ps2017-028-04-001-001 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(16.40 hodin) Je také zajímavé dále číst důvodovou zprávu z pera komunistických poslanců . Je tady vždycky ta povinná část , kterou jako zákonodárci vyplňujeme , když předkládáme naše návrhy , a je tady soulad s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy České republiky . Tady předkladatel píše : Předkládaný návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky ani neodporuje mezinárodním smlouvám , kterými je Česká republika vázaná , narovnává zcela zjevný rozpor mezi dvěma zákonnými normami upravujícími oblast předmětu daně . Taktéž při souladu s právem Evropské unie , předkladatelé opět píší , že tento návrh není v rozporu s předpisy Evropské unie . A zhodnocení dalších dopadů - zde předkladatelé uvádějí : Předkládaný návrh zákona nezasahuje do podnikatelského prostředí . Nepřináší žádné dopady na životní prostředí , ochranu . . . a tak dále . Jak může seriózní zákonodárce předkladatel říci , že tento návrh je v souladu s ústavním pořádkem ? Jak může říci , že tento návrh nezasahuje do podnikatelského prostředí ? Vždyť církve a náboženské společnosti , kterých se toto nemravné dodatečné zdanění toho , co bylo ukradeno a nemohlo být vráceno , týká , jsou dost často také podnikatelskými subjekty v mnoha oblastech podnikání . Je vidět , že tady je opravdu důvodová zpráva o odůvodnění novely tohoto zákona naprosto flagrantně odfláknutá a vůbec se ti zákonodárci , kteří to předkládali , i vláda , která to podpořila , a vládní koalice , která to podporuje , i poslanci , kteří pro to hlasovali , na tyto podklady nedívali , jinak by prostě pro toto nemohli hlasovat . Já si tady dovolím uvést a ocitovat některé části odborného posudku Právnické fakulty Masarykovy univerzity z Brna , kde tento odborný posudek , který je přílohou našeho sněmovního tisku , říká : Vychází se z toho , že zákon o majetkovém vyrovnání uznal odebrání původního majetku církvím jako majetkovou křivdu a že daný majetek byl původně ve vlastnictví církví . Zákon o vyrovnání neakceptoval výklad , že církevní majetek má zvláštní povahu a že stát má vůči tomuto majetku určitá práva , především ve vztahu ke katolické církvi jakožto původní státní církvi , kdy stát měl vůči tomuto majetku práva vycházející zejména z původních patronátních práv . Zákon o vyrovnání je platnou součástí právního řádu a musí být respektován , jeho ústavnost byla potvrzena Ústavním soudem . Stát nemá ústavní povinnost k restitucím majetku zabaveného v době komunistického režimu . Pokud však restituční zákony přijme , vzniknou majetkové nároky , které stát jednostranně nemůže rušit ani snižovat , protože vznikne majetkové legitimní očekávání oprávněných osob , které má ústavní ochranu . Smlouvy o vyrovnání mezi státem a církvemi jsou povahou soukromoprávní smlouvy analogické se smlouvami o narovnání vzájemných práv a povinností . Stát přistoupil na naturální a finanční restituce a církve se vzdaly svých majetkových nároků . Samotný zákon o vyrovnání podřazuje smlouvy s církvemi pod režim občanského zákoníku , pokud sám nestanoví jinak . Církevní restituce jsou významným politickým tématem . Jak tady hovořil kolega Luzar - dovolím si drobnou odbočku - mluvil o rozdělení společnosti . Ale já si nepamatuji , že by v roce 2005 , 2006 , 2008 , kdy se tady řešila otázka církevních restitucí , byla společnost na tomto tématu rozdělena . Dokonce ještě před rokem a půl , když se tomuto tématu věnovaly průzkumy veřejného mínění , tak toto téma řešilo pouze 20 % společnosti . Společnost toto téma po čtyřleté vládě Bohuslava Sobotky brala jako téma uzavřené . Ale byly součástí politické diskuse i po přijetí zákona o vyrovnání , kdy některé politické strany usilovaly o jeho zrušení skrze Ústavní soud anebo o jeho změnu . Politické debaty ožívaly i s tím , že církve podávaly žaloby na určení vlastnictví státu u majetku v držení krajů a obcí , aby tak tento majetek spadl do naturální restituce . V případě krajů tyto návrhy stáhly , v případě obcí v nich pokračují . To však samo není porušením smlouvy , protože o určení státního vlastnictví rozhoduje soud jakožto státní , ne církevní orgán a ten je při svém postupu vázán platným právním řádem . Pokud soud vysloví , že majetek patří státu , a tedy nepodléhá naturální restituci , byl v držení obce , ať se nám to líbí , či nikoliv , neoprávněně , což nelze dávat k tíži církvi . Pochybnost vyvolávají též některé kroky církve samotné v souvislosti s restitucemi , například když opatství na Starém Brně přišlo o vlastní správu a chopila se jí pražská provincie augustiniánů , která původně o opatství nejevila zájem , dokud nezískalo nárok na restituci majetku . Tyto okolnosti jsou zdrojem politické diskuse , ale ne zdrojem právního řešení již vzniklých nároků církví podle zákona o vyrovnání . Je základní funkcí státu vybírat daně na své výdaje . V oblasti daní má suverenitu a může během času měnit složení i výši daní . Ústavnost takovéhoto postupu byla prokázána v případě změny zdanění solární energetiky . Zde šlo o případ , kdy stát přímo nebyl výrobcem solární energie , zdaněním tedy nevstupoval do soukromoprávních smluv již uzavřených a zdanění bylo zdůvodněno podstatnými změnami na trhu s elektrickou energií a podstatnou změnou výše nákladů na zřízení solárních elektráren . Tyto důvody byly uznány jako legitimní pro daňové změny . Daně však nemohou být zneužity a nemohou například vést k faktickému vyvlastnění . Stát může v oblasti daní určité věci preferovat nebo určité věci ekonomicky formou daní znevýhodňovat , nelze však daní užít neústavním způsobem k zákazu určité činnosti nebo likvidaci majetku , například stoprocentní nebo ještě vyšší daňové sazby . Proto například Ústavní soud neuznal zavedení padesátiprocentní daně na státní podporu stavebního spoření za rok 2010 , kterou vyhodnotil tak , že stát zneužil daňové zákonodárství pro faktické snížení státní podpory , když obecná sazba daně z příjmu byla 15 % . Ústavní soud tehdy uvedl : právní závěr , že předmětnou daň je třeba v rámci přezkumu ústavnosti považovat nikoliv za daň , nýbrž za změnu právního nároku , se promítá do ústavních kritérií pro její posouzení . Slouží - li určité ústavní principy a základní práva k ochraně jednotlivce před zásahem ze strany veřejné moci , nemůže míra této ochrany být v jednom ze dvou srovnatelných případů nižší jen z toho důvodu , že zákonodárce použil pro stejnou regulaci odlišné označení . Legitimitou pro mimořádné změny v oblasti daní jsou mimořádné události , například hrozící krach státu může vést k zásadním daňovým změnám . Pokud budou tyto změny obecné a dopadnou na všechny plátce daní , bude legitimní i zdanění konkrétní úzké skupiny církví . Pokud však je významná daňová změna přijímána pro nesouhlas nové politické reprezentace s původním rozhodnutím předchozí demokratické reprezentace a míří na faktické snížení smluvních povinností státu , jde o postup nelegitimní . Stát je ve dvojím postavení . Jednak působí jako vrchnostenský subjekt , který daně ukládá a vybírá a zpravidla je jejich příjemcem , ovšem také se jako právnická osoba podílí na činnostech , které jsou daněmi zatíženy . Přitom je správné , aby stát v soukromoprávních vztazích nezneužíval svého vrchnostenského postavení . Toto dvojí postavení státu se projevuje i v oblasti vyrovnání vztahů s církvemi , kde stát ve vrchnostenské pozici jako zákonodárce přijal zákon nabízející církvím určitý způsob vyrovnání a následně stát jako právnická osoba uzavřel s církvemi smlouvy , kde jsou si smluvní subjekty rovny , pokud církev takovou smlouvu uzavřít chtěla . Jeho postavení tvůrce daňových zákonů tedy není závislé od dopadu těchto zákonů na jeho povinnost plnit podle smluv o vyrovnáními s církvemi . Ke zdanění finanční náhrady dochází proto , že nová reprezentace státu není spokojena s původním rozhodnutím vlády a Parlamentu při vyrovnání s církvemi v roce 2012 a zdá se jí vyplacená částka nepřiměřeně vysoká , což plyne z obecné části důvodové zprávy návrhu zákona . To plyne i ze souhlasného stanoviska vlády a Ministerstva financí k návrhu posuzovaného zákona . - Dovolím si jenom doplnit , že například stanovisko Ministerstva kultury v této věci bylo negativní .
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities