ps2017-028-02-010-009.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-04-17 ps2017-028-02-010-009 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(16.30 hodin) V jedné ze svých odpovědí jste uvedl , že nebude porušována zásada správního řízení rozhodovat ve skutkově podobných případech obdobně . Ale máte pravdu , že to , co by mohlo být povoleno příslušníkovi Vězeňské služby , nemusí být povoleno příslušníkovi Policie České republiky . Ale kdo a jak zajistí jednotnost výkladu a povolování , pokud bude delegována pravomoc na nižšího služebního funkcionáře , například u Policie České republiky ? Co když služební funkcionář v jednou kraji povolí něco , co v jiném nebude možné ? Mimochodem právě toto , tuto praxi , napadl svým nálezem Ústavní soud . To byl mimo jiné i důvod , proč jsem vás žádal o uvedení příkladů . Na to navazuje další vaše odpověď na mou otázku , když jste se odkazoval na to , že mají být v rámci organizačních struktur vytvořeny mechanismy , jak jednotnost zabezpečit . Ale jak ? Existuje metodika ? Nejedná se o nový problém . Soudy řešily problémy zrušeného ustanovení roky . Proč tedy Ministerstvo vnitra nebo bezpečnostní sbory s takovou metodikou nepřišly dřív ? Proč nejsou připraveny a proč jsou tak překvapeny ? U otázky ohledně povolování zkráceného úvazku příslušníků bezpečnostních sborů jste uvedl , že se nepředpokládá - zároveň tedy nevylučuje - že bude využíván v souvislosti s jinou výdělečnou činností příslušníka bezpečnostního sboru . Respektive možné to tedy je . Pokud ano , jaká to bude mít pravidla ? Uvedl jste , pane ministře , že únava podle vás není střetem zájmů . Podle mě ano , a dokonce velmi nebezpečným . Přímo jste mimo jiné uvedl - cituji : " Skutečnost , že příslušník bude jeden den unaven po výkonu vedlejší výděleční činnosti , neznamená , že tomu tak bude pokaždé . " Naopak to ani neznamená , že to nebude častěji . Proč tedy riskovat ? Že může být příslušník unaven ze sportovního výkonu či zahradničení , kulhá . Vždyť to není pravidelná jiná výdělečná činnost povolená funkcionářem bezpečnostního sboru . Navíc služba u bezpečnostního sboru je koncipována jako práce na plný úvazek , a to včetně času na odpočinek , nikoliv času navíc pro další podnikání . Pokud se mají příslušníci bezpečnostních sborů špatně , tak je to především vina neschopnosti vlády stabilizovat a zajistit příslušníkům bezpečnostních sborů podmínky pro výkon služby . Bylo pro mě nemilým překvapením , že Ministerstvo vnitra a ani jemu podřízené bezpečnostní sbory neevidují počty ani druh jiné výdělečné činnosti příslušníků . Je sice pravdou , že nemají příslušníci ohlašovací povinnost , ale tím se přiznává i to , že se dnes prakticky nekontroluje , kdo co dělá za jinou výdělečnou činnost . Takže pokud se přijde na to , že někdo něco dělá neoprávněně , to je náhoda ? Spoléhá se na to , že příslušník se bude řídit interním aktem řízení ředitelů bezpečnostních sborů a tím to končí ? Samozřejmě vím , že nejste smluvní funkcionář ve smyslu novely zákona , ale předpokládám , že jste podobné otázky ředitele bezpečnostních sborů řešil jako předkladatel zákona , a tak jistě znáte odpověď . Neustálé snahy o sbližování služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů s klasickým pracovním poměrem jsou nepřípustné . Ačkoliv vláda dlouho o problému věděla , jeho řešení odkládala na poslední chvíli a následně předložila něco , co lze stěží přijmout bez připomínek a úprav . Vláda by měla svůj nekvalitní návrh přepracovat , ale na to už je v tuto chvíli pozdě . ODS nebude podporovat úpravu , která jde proti původnímu smyslu služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů . Ale protože jsme konstruktivní v této oblasti , nabízíme s kolegyní Janou Černochovou pomocnou ruku , jak z této situace ven . Uvědomila si vláda , že vojáci také mají ve svém zákoně upravenou možnost jiné výdělečné činnosti ? Na rozdíl od této vládou navrhované úpravy je prověřena praxí a zcela bez problémů , kdy eliminuje některá výše zmíněná rizika . Sbližování služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů , samozřejmě v některých případech , se službou vojáků z povolání je možné a do jisté míry je jedinou cestou , jak se vyhnout neustálým snahám o absurdní sbližování služebního poměru s pracovním poměrem , což by jistě potvrdili zejména kolegové z výboru pro obranu . Navíc na rozdíl od vojáků z povolání jsou příslušníci bezpečnostních sborů , policisté , hasiči a tak dále nasazeni v přímém výkonu služby k provádění činnosti každý den . V uvozovkách řečeno jsou ve válce v ulicích každý den , zatímco vojáci , ve vší úctě k nim a k jejich práci , jsou nasazováni k obraně vlasti výjimečně a jejich náplní je příprava na možná nebezpečí a obranu vlasti . Z toho důvodu navrhuje kolegyně Jana Černochová ve svém pozměňovacím návrhu uvedeném pod číslem sněmovního dokumentu 2616 využít dobré aplikační praxe uvedené v zákoně číslo 221 / 1999 Sb . , o vojácích z povolání , kdy je zcela zřejmé , že se jedná o zcela výjimečný institut povolování jiné výděleční činnosti vojákům z povolání . Navíc se tímto odstraňuje navržená úprava , která by v praxi mohla vést k řadě výkladových problémů . Dále se navrhuje zpřesnit úroveň , ze které bude možné v pozici služebního funkcionáře rozhodovat o udělení výjimky . Tímto se předejde případným problémům v podobě nejednotnosti rozhodování jednotlivých služebních funkcionářů . K tomuto pozměňovacímu návrhu se pochopitelně přihlásím v rámci podrobné rozpravy . Odůvodnění pozměňovacího návrhu najdete v systému . Ale dovolím si uvést , že z nálezu Ústavního soudu ani rozsudku Nejvyššího správního soudu , kvůli kterému vlastně o této novele jednáme , nevyplývá , že by dosavadní praxe , která se u služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů , vojáků z povolání či ostatních zaměstnanců státu obešla bez správního řízení , respektive řízení ve věci služebního poměru , byla závadná . Je tedy zbytečné toto velmi nákladné řízení zavádět . Opět by se tím vytvářely nerovnosti mezi služebními poměry , které naopak Ústavní soud kritizoval . Současně je třeba uvést , že se nejedná o rozhodování ve věcech , které se služebního poměru přímo týkají , ale o posouzení , zda chování a jednání příslušníka v době mimo službu není v rozporu se zájmy zaměstnavatele . Proto by mělo důkazní břemeno spočívat na straně příslušníka , který by měl doložit , že nebude ve střetu zájmů , nebude ohrožovat důležitý zájem služby nebo dobrou pověst bezpečnostního sboru . V případě konání řízení ve věci služebního poměru by tomu bylo naopak , a pokud by příslušný služební funkcionář nedoložil dostatečně důkazy , pro které by bylo možné žádost zamítnout , stal by se souhlas vymahatelným . To však rozhodně není v souladu s principy služebního poměru ani v zájmu služby . Podle navržené úpravy by příslušný služební funkcionář odůvodňoval pouze případné odnětí souhlasu třeba na základě zjištění nových informací . Například příslušník dostane souhlas s opravováním vozidel a dodatečně se zjistí , že opravuje auto závadovým osobám . Zcela jistě by zde bylo vhodné souhlas odejmout a zdůvodnit na základě zjištěných skutečností , že dochází k ohrožení dobrého jména bezpečnostního sboru . Ústavní soud k 1 . červenci 2019 zrušil § 48 odst . 2 zákona číslo 361 / 2003 Sb . , o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů , kterým omezoval jejich právo na jakoukoliv jinou výdělečnou činnost kromě těch , které umožní interní akt řízení ředitele bezpečnostních sborů , přičemž konstatoval , že toto právo může být omezeno pouze zákonem . V prosinci 2018 Ministerstvo vnitra na základě tohoto nálezu navrhlo novelizaci . Na rozdíl od předchozí úpravy přímo vymezuje činnosti , které může příslušník vykonávat i bez souhlasu nadřízeného , a v případě , pokud se jedná o jinou činnost , ať již v zaměstnaneckém poměru , či o osobu samostatně výdělečně činnou , vyžaduje pro rozhodnutí služebního funkcionáře provést řízení ve věcech služebního poměru . Ale už si málokdo z nás všiml , že jako bonus vypadla i další část ustanovení . Jedná se o ustanovení , či pasáž o pobírání odměn příslušníků v dozorčích a správních radách . Dnes tedy platí , že podle § 48 odst . 1 " příslušník nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob , které provozují podnikatelskou činnost , s výjimkou případů , kdy je do těchto orgánů vyslán bezpečnostním sborem ; vyslaný příslušník jedná v těchto orgánech a jako zástupce České republiky je povinen prosazovat její zájmy a nesmí od příslušné právnické osoby pobírat odměnu , nestanoví - li zvláštní právní předpis jinak . Odměna podle věty první nesmí být příslušníkovi vyplacena ani po skončení služebního poměru . " Konec citátu . Nově ale dochází ke změně , kdy § 48 odst . 1 zní : " Příslušník nesmí být členem řídících , nebo kontrolních orgánů právnických osob , které provozují podnikatelskou činnost , s výjimkou případů , kdy je do těchto orgánů vyslán služebním funkcionářem , a s výjimkou členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob , jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát . Příslušník vyslaný služebním funkcionářem jedná v těchto orgánech jako zástupce České republiky a je povinen prosazovat její zájmy . " Konec citátu . Podle mého názoru a také názoru kolegyně Černochové , není důvod , aby příslušník pobíral další plat za členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob , jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát . Příslušník vyslaný služebním funkcionářem jedná v těchto orgánech jako zástupce České republiky a je povinen prosazovat její záměry a tuto činnost vykonává příslušník ve své řádné pracovní době , za kterou již odměnu pobírá . Zajímalo by mě , a určitě nejsem jediný , jaký byl důvod této změny . Ptal jsem se samozřejmě i pana ministra , a ve své včerejší odpovědi , ty odpovědi byly přinejmenším vyhýbavé . Bohužel mi pan ministr neposkytl informace o tom , kolika příslušníků bezpečnostních sborů se toto ustanovení týká . Uvedl pouze , že se jedná o jednotky případů . Neuvedl navíc ani výčet právnických osob , ve kterých je v současnosti příslušník bezpečnostních sborů . Přitom takovými daty by měl disponovat minimálně u Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru . Ministr navíc uvedl , že i současné znění zákona umožňuje pobírat předmětnou odměnu . Dobrá , pak se tedy ptám : Pokud tomu tak je , tak proč se to chce dneska měnit ? Proč navíc neposkytne jména a neidentifikuje právnické osoby , z nichž tedy mimochodem některé jsou dokonce k nalezení na webu ? Pokud se opravdu jedná o jednotky osob v kontrolních orgánech , proč byl problém tyto informace poskytnout , když jsem o ně žádal ? Oprávněně se domnívám , že šlo dokonce i o osoby , které se zúčastnily našeho jednání výboru pro bezpečnost z řad bezpečnostních sborů . V této souvislosti zcela jistě žádám o doplnění . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
