ps2017-027-08-004-004.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-03-15 ps2017-027-08-004-004 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(11.50 hodin) Bod 2.2 Restituce církevního majetku Jedním ze zásadních rozdílů mezi církevními a běžnými restitucemi , který celý proces nutně zkomplikoval , byl fakt , že k církevním restitucím se odpočátku přistupovalo opačně než k majetkovým restitucím fyzických a soukromých právnických osob . Stát vyžadoval přesný výčet majetkových položek , které církve a náboženské společnosti chtěly vrátit , a to ještě před přijetím zákona . Úsilí o nápravu křivd bylo spojeno s realizací požadavku na finanční , resp . rozpočtovou odluku církví od státu . Dalším problémem byl fakt , že restituce podle do té doby již schválených zákonů by vedly k podstatně vyšším náhradám ve prospěch církví a náboženských společností v řádu stovek miliard korun . Takto koncipovaná restituce církví a náboženských společností byla politicky neprůchodná . Zákon č . 298 / 1990 Sb . , o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a Arcibiskupství olomouckého . Jednalo se o tzv . výčtový zákon . Cílem zákona bylo obnovení činnosti řeholních řádů . Tímto předpisem byly vyjmenovaným církevním institucím vráceny zákonem definované nemovitosti a movitý majetek . Převod se týkal především klášterů a řeholních domů . Pokus o druhý výčet v roce 1994 . Poslanecký návrh , který měl vrátit konkrétně vymezené nemovitosti jejich majitelům , nebyl přijat mimo jiné proto , že vlastnictví některých majetků již přešlo na města či obce . Usnesení vlády č . 498 / 1996 a usnesení vlády č . 211 / 1997 . Pokus o navrácení některých majetků opět formou výčtu ; ten vláda přijala druhým usnesením , později ale požádala o další a v roce 1999 tento pokus skončil neúspěchem . Mimo jiné se zde objevily argumenty o tom , že církve majetek nevlastnily . Studie Milana Kindla a Vojtěcha Mikuleho z Právnické fakulty Univerzity Karlovy . Zahájení systematické diskuse o restituci církevního majetku v letech 1998 až 2002 . Šlo o období Zemanovy vlády a tato problematika spadala do kompetence tehdejšího ministra kultury Pavla Dostála , sociálního demokrata , jenž jmenoval komisi pro narovnání vztahů mezi církvemi a státem . Hodnota majetku určeného k vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi byla v roce 2000 stanovena na 100 miliard korun . Valorizací tato suma do konce roku 2012 , v němž byl přijat zákon č . 428 / 2012 Sb . , o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi , vystoupala na 135 , 32 miliardy korun v cenách roku 2012 . Tato částka byla o 1 , 32 miliardy vyšší , než činila celková výše uzákoněných církevních náhrad v roce 2012 . To znamená , že není pravda , že Nečasova vláda uzavřela pro stát daleko nevýhodnější smlouvu o narovnání s církvemi a náboženskými společnostmi než Zemanova vláda , která zahájila systematické jednání o restituci církevního majetku , jež byla úspěšně završena o 14 let později přijetím zákona č . 428 / 2012 Sb . Zákon o narovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi - první pokus - rok 2008 . Podstata návrhu byla stejná jako u současného platného zákona č . 428 / 2012 , tj . s opuštěním výčtového principu . S pádem Topolánkovy vlády v roce 2009 se legislativní proces vrátil na začátek . Část 2.3 K metodice určení hodnoty církevního majetku Samotná metodika stanovení hodnoty církevního majetku byla výsledkem složité a mnohaleté práce a hledání shody mezi tehdejší církevní a vládní komisí , které projekt restituce církevního majetku v rámci narovnání vztahů mezi státem a církvemi připravovaly . Údaje pro výpočet byly převážně poskytovány státními institucemi , například Ústavem zemědělské ekonomiky a informací , Ministerstvem zemědělství České republiky a dalšími . Správnost metodiky byla verifikována renomovanou mezinárodní poradenskou společností Ernst and Young , která na žádost Ministerstva kultury provedla analýzu a kontrolu způsobu výpočtu . Závěr kontrolní zprávy Ernst and Young shrnuje následující citace : " Statický algoritmus využívající průměrné ceny je racionální vzhledem k nedokonalosti podkladových i tržních dat za podmínek omezeného času pro zpracování ocenění majetku . " Tady s dovolením přečtu i tu poznámku pod čarou , protože ji pokládám za důležitou . Kontrolní zpráva společnosti Ernst and Young obsahuje také odhad množství práce nezbytné pro výpočet hodnoty církevního majetku alternativní metodou položkového ocenění . Množství práce - ocenění celkem 110 000 pozemkových položek a 16 250 budov - bylo odhadnuto na celkem 120 000 člověkohodin . To znamená , že jeden člověk by na ocenění veškerého církevního majetku položkovou metodou pracoval při standardním 40 hodinovém pracovním týdnu přibližně 60 let . Dvaceti pracovníkům by ocenění trvalo přibližně 3 roky . Cena za tento druh práce byla v cenách roku 2011 odhadována přes 30 milionů korun . Stanovené částky jsou součástí platné legislativy a jakékoli úvahy o jejich zpochybnění bez uvedení pádných argumentů jsou pouhými účelovými politickými deklaracemi . Bod 2.4 Rozdělení finanční náhrady mezi církve a náboženské společnosti Finanční náhrada 59 miliard korun měla být rozdělena mezi celkem 17 církevních institucí . Římskokatolické církvi , která vlastnila historicky největší objem zabavených nemovitostí , mělo náležet až 99 % schválené finanční náhrady . Důležitým aspektem restituce církevního majetku je však mimo zmírnění následků majetkových křivd také postupné snižování závislosti církví a náboženských společností na mandatorních výdajích státního rozpočtu až do jejich úplného zastavení . Církev římskokatolická ze solidarity s ostatními církvemi a náboženskými společnostmi se v zájmu naplnění tohoto záměru zákona zřekla 20 % finanční náhrady , na niž měla nárok , ve prospěch ostatních církví a náboženských společností . - Zde odkazuji na tabulku číslo 1 . - Bez tohoto velkorysého gesta by nebylo možné odejmout státu odpovědnost za financování 16 církví a náboženských společností bez církve římskokatolické a zabezpečit jejich oddělení od výdajové strany státního rozpočtu do roku 2029 a jejich následnou plnou ekonomickou nezávislost . Tímto církev římskokatolická převzala část finančního břemene státu ve výši 11 , 8 miliardy korun . Tyto finanční prostředky by musela Česká republika vyplatit , aby se zbavila své zákonné odpovědnosti za financování 16 církví a náboženských společností . České republice tak vznikla budoucí čistá rozpočtová úspora ve výši 11 , 8 miliardy korun v cenách z roku 2012 . Nebudu teď číst celou tu tabulku , jakým způsobem to bylo rozděleno , ale pokládám k tomu za nezbytné říci přece jenom ještě jednu svoji tezi , protože opakovaně v různých diskusích zaznívá , že tyto náhrady za majetek , který stát kdysi ukradl církvím a náboženským společnostem , dostávají i církve , které v roce 1948 neexistovaly , které vznikly až po roce 1989 , jako třeba církev adventistů nebo některé další . Je to právě proto , že se nejednalo jenom o náhradu ukradeného církevního majetku , ale že se jednalo také o to , abychom dospěli do stavu , kdy dojde k oddělení financování církví a náboženských společností ze státního rozpočtu , kdy bude ukončeno toto financování . A právě proto došlo k rozdělení té částky , kterou by měla správně dostat katolická církev , jak jsem tady citoval , a ve výši 20 % dala , rozdala ostatním církvím a náboženským společnostem na to , aby měly šanci fungovat i za situace , kdy stát zastaví jejich financování ze státního rozpočtu a nadále budou už platy duchovních čistě v režii církví a náboženských společností jako svébytných právnických osob . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
