ps2017-027-08-003-024.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-03-15 ps2017-027-08-003-024 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(10.30 hodin) Švýcarský institut z Curychu ETH sledoval území , kde dneska je bezlesí a kde dřív les býval - a těch máme u nás také mnoho - a došel k závěru , že pokud by bylo vysazeno 1 , 2 bilionu stromů , a technicky možné , přírodně možné by to bylo , že by pomohlo v boji s emisemi oxidu uhlíku na dalších deset let . Absorpční kapacita stromů by pomohla v boji proti emisím CO 2 - to , co je vlastně hlavním cílem těch bojovníků proti klimatické změně . Já bych možná měl tip pro ty žáky , kteří se tam věnují demonstrování , zdali by raději třeba nešli ve svém volném čase , nikoliv na úkor školní docházky a vzdělávání sebe samých , zdali by nešli pomoct tyto stromy vysazovat , a možná by tím proti změně klimatu bojovali určitě efektivněji nežli tímto demonstrováním . Děkuji za pozornost . Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi . Mám tady jednu faktickou poznámku a další řádnou přihlášku do rozpravu . Než ještě přijde František Vácha k faktické poznámce , konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny , a to od 12.20 do 14.00 hodin pan poslanec Julius Špičák . Nyní máte slovo k faktické poznámce , pane poslanče . Poslanec František Vácha Děkuji za slovo . Dámy a pánové , já bych chtěl uvést na pravou míru - pan kolega Zahradník tu uvedl , že vysazováním stromů snížíme obsah oxidu uhličitého v atmosféře . Ono aby to nevypadalo tak , že lesy mají tu absorpční kapacitu . Ono to tak není . Výdaj a příjem oxidu uhličitého v lese je prakticky nulový . Tam jde o to , že když se ten les vykácí , tak v té půdě jsou mikroorganismy , které zpracovávají organickou hmotu a produkují CO 2 . To znamená , když budete mít někde les , tak nebude absorbovat CO 2 , navíc z atmosféry . V tom lese máte půdu , kde jsou mikroorganismy , které tvoří CO 2 , a to CO 2 pak zpracují ty stromy . Takže není to tak , že když vysázíte les , pomůžete tomu , že ten bude absorbovat CO 2 navíc z atmosféry . Není to pravda . Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji za dodržení času k faktické poznámce . Nyní pan poslanec Martinů . Prosím , pane poslanče , máte slovo . Poslanec Jaroslav Martinů Hezký dobrý den , vážení a milí kolegové , dovolte i mně krátký pohled na tu velikou tragédii , proč nám usychají lesy . Já si myslím , že důvod je pouze jeden . Chybí voda a ta voda bude stále chybět . V 70 . letech v Evropě probíhal výzkum na pěti místech s cílem zjistit , kolik 80 letý smrkový porost sebere za rok vody , jaké má nároky na vodu . Zjistilo se na dvou místech v Německu , na dvou v Česku a na jednom místě na Slovensku , že 80 letý smrkový porost vyžaduje , aby prosperoval , za rok zhruba 600 milimetrů vody . Šest set milimetrů vody , opakuji ! Teď si vezměte , kolik naprší . Víme , že průměrné srážky v naší zemi jsou 680 milimetrů vody , takže můžeme konstatovat , že zhruba na polovičce území , když normálně prší , když prší sto procent , tak naprší kolem 600 mm vody . Vloni a poslední roky prší podstatně méně . Já si pamatuji na loňskou návštěvu se zemědělským výborem v Prostějově , kde nás naložili do letadla , a létali jsme nad Krajem Vysočinou , Telčí , Třebíčí a viděli jsme tu zkázu . Ale hlavě si pamatuji , že když jsme čekali na letadlo , tak nám vedení lesů dalo k dispozici velice pokrokového a moderního technika , který nás doprovázel , a já jsem mu položil několik otázek . A ptal jsem se ho , jak je to území vysoko , pak dále , kolik tam naprší vody , když prší , a teď poslouchejte : Když prší , a loni pršelo asi 60 % , tak v tom Kraji Vysočina naprší kolem 550 - 580 mm vody , to je sto procent srážek . A další otázku jsem mu položil , jestli ví , kolik ten 80 letý smrkový porost vyžaduje za rok vody . A byl jsem udiven , já tu otázku pokládal ve svém životě už asi 500 krát a žádný mi na ni neodpověděl . Tento technik , musel jsem se mu uklonit , ten to věděl , a neodpověděl mi 600 milimetrů , ale odpověděl mi dokonce 700 milimetrů . A teď já se vás všech ptám , jakou to má logiku , když jsme sázeli 200 roků , v našem lesnictví jsme sázeli smrkové porosty do oblastí , kde když prší , tak naprší 550 milimetrů vody , a víme , že smrky vyžadují 600 - 700 milimetrů vody . Čemu se dneska můžeme divit , že ty smrky prostě tu vodu nemají a že usychají . Ke všemu sto roků tu vodu z krajiny vyháníme . Víme , že jsme zmeliorovali nejméně 1 , 5 milionu hektarů původně mokrých travin , tu vodu jsme drenážemi a hlubokými koryty vyhnali , zničili jsme většinu koryt původně meandrujících toků , takže tu vodu vyháníme , vyháníme a na druhé straně jsme zvýšili obrovsky intenzitu zemědělské výroby . To už nejsou produkce 20 metráků , ale 100 metráků . Takže vody nám neustále ubývá a na to čím dál tím míň vody jsme nasadili daleko větší výrobu zemědělskou a i lesní pravděpodobně . Podle všech dostupných faktů , když se podíváme na historii našich lesů , možná nějakých 250 let nazpátek , tak dostupné informace potvrzují , že zhruba v roce 1750 jsme měli zaevidovaných milion sto tisíc hektarů lesa v katastrálních knihách . Pak přišla vláda Marie Terezie , která to velice podporovala . Na konci 19 . století už to bylo milion devět set tisíc hektarů lesa a v současné době v katastrálních knihách , oficiální lesní pozemky , máme dva miliony sedm set tisíc hektarů lesa , ale pozor , podle posledních zjištění nám ještě od 50 . let po skončení 2 . světové války dalších asi 418 tisíc hektarů lesa narostlo buď svévolně , nebo načerno na nelesních kulturách . Takže my dneska můžeme konstatovat , že máme víc než tři miliony hektarů lesa , to je čtyřicetiprocentní zalesněnost naší země , a podle všech dostupných informací jsme zvýšili i objem - nejenom plochu , ale i objem - lesní hmoty na miliardu kubíků , což samozřejmě všechno je o vodě . A teď si vezměte k tomu to zemědělství . A znova ještě jednou budu opakovat . Na další návštěvě zemědělského výboru vloni na Ruzyni jsem se zajímal u těch vědců o konkrétní výsledky a znova musím zopakovat , že mě zaujaly dva poznatky , a to vysychání krajiny kvůli hluboké orbě z důvodu , že vlastně vyhodíme poslední zbytky vlády nahoru a během chvilky je máme ve výparu . A pak ten vědec , když jsem mu položil otázku , tomu vědcovi , že mě to trápí mnoho roků a že mám v hlavě zmatek , že nás učili celé generace , že lesy zadržují vodu , a dneska vidíme tu národní tragédii , že lesy schnou . On mě nenechal ani domluvit a šel na mě protiotázkou , jestli vím , kolik vody z toho , co napadne ze 100 % jakoby ve formě deště a sněhu , což je asi 98 % vody , kterou máme jako Česká republika , kolik vody nepropadne korunami stromů . Já jsem se úplně zastyděl . Já jsem takovou otázkou nikdy neslyšel ani ve škole , ani v televizních debatách , ani v odborných debatách , tak jsem začal vymýšlet , kolik mu odpovím . On mě to nenechal domyslet a odpověděl mně , že je to až 40 a více procent . Tak když se podíváme a vypočítáme naše území , vezmeme plochu České republiky a vezmeme průměrné srážky v republice 680 milimetrů za rok , tak zjistíme , že když prší 100 procent , tak v České republice napadne 55 mld . kubíků vody . Padesát pět miliard kubíků vody , to je asi tisíc Vírských nádrží . To je voda , kterou máme za celý rok a se kterou musíme vydržet pro všechny účely , to znamená pro zemědělskou výrobu , pro domácnosti , pro lesy apod . A kdybychom vzali za fakt tohoto vědce , který tvrdí , že 40 a více procent vody nedopadne vůbec na zem korunami stromů , a vezmeme k tomu fakt , že máme 71 % zemědělské půdy zoráno a tam pěstujeme intenzivní produkcí , to je klas vedle klasu , tak že něco podobného se odehrává i na zemědělské půdě , tak můžeme konstatovat , že možná 40 - 50 % vody z těch 50 mld . kubíků nedopadne na zem . Ta je během pár hodin znova ve výparu a proudění vzduchu nám ji z velké části odnese mimo naše území a pravděpodobně spadne v jiné končině světa . A těch 50 % vody , těch 25 miliard , pokud prší a dopadne na zem , tak všechno je tak žíznivé , ty lesy , zemědělské plodiny apod . , všude je to tak žíznivé , že ta voda okamžitě je absorbována tou vegetací , takže my dneska neobnovujeme spodní vody . I když byla zima velice bohatá na sníh , měli jsme velikou radost , co máme sněhu , tak dneska bohužel jsou zprávy , že v 70 % pramenů spodních vod jsme vodu nedoplnili a že nadále máme stovky obcí , kam se dováží voda cisternami . Podle neoficiálních zpráv jsme na konci loňského roku měli asi 1 500 obcí ze 6 500 , kam jsme dováželi vodu , protože místní vrty byly bez vody . Tak vlastně vidíme , že se děje něco špatně , že v podstatě skutečně ty nároky na vodu ve spojitosti s tím , že jsme tu vodu sto roků vyháněli z krajiny , že nás to dohnalo a že sklízíme ovoce naší činnosti , naší práce . A opakuji , já jsem obyčejný člověk , nehraji si na nic , jsem dokonce i stydlivý člověk , nerad tady vystupuji , ale tvrdím , že největší problém České republiky , daleko největší problém České republiky je voda , že voda v podstatě není , voda nebude . A já se bojím , aby naše děti měly vůbec vodu . Já to považuji za daleko největší problém a všechny vás moc prosím , abychom se tímto problémem zabývali . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
