ps2017-027-05-004-004.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-03-12 ps2017-027-05-004-004 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(19.30 hodin) Jsem rád , že Senát v tomto smyslu naprosto většinově , průřezově napříč kluby , když se podíváte na to hlasování , pochopil , že zde dochází k popření skutečně principů právního státu . A přestože jsme tady na to mnozí opakovaně upozorňovali v průběhu všech tří čtení zde na půdě Poslanecké sněmovny , tak bohužel většina poslanců se rozhodla nesledovat věcný obsah , meritum té věci , ale podlehla hlasování , které bylo obchodem , jednoznačným obchodem s podporou vládě , státnímu rozpočtu atd . Dovolte mi se teď ale vyjádřit k tomu , co tady opakovaně zaznívalo . A když to dneska opět pan kolega Grospič za předkladatele velmi detailně uváděl ve své vstupní řeči , když vidím , že na tabuli je přihlášený pan kolega Mašek , který se opakovaně věnuje tématu , jakým způsobem a jak špatně byly oceněny ty finanční náhrady , tak mi dovolte se k tomuto tématu vyjádřit podrobně , ať všichni víme , ať všichni víte , jakým způsobem k tomu ocenění původního církevního majetku došlo . Ocenění původního církevního majetku bylo provedeno v roce 2007 na základě tehdejších podkladů . Tady myslím , že se shodujeme s tím , co zde zaznělo . Vycházelo se z tržní ceny majetku , která se blížila jeho skutečné hodnotě a představovala současnou , nebo tehdejší hodnotu majetku , který byl církvím v minulosti protiprávně odebrán a se kterým v důsledku toho nemohly nakládat a mít z něj užitky . Původní církevní majetek je charakteristický tím , že jeho rozmístění po území České republiky je prakticky rovnoměrné . Z toho důvodu byla zjištěna průměrná cena zemědělské půdy za celou Českou republiku ve výši 44 , 48 Kč za jeden metr čtvereční , podotýkám v cenách z roku 2007 . Při výpočtu byly použity studie Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky a dále přehled cen stavebních pozemků v krajích České republiky z června 2007 , který zpracoval inženýr Václav Dolanský z katedry oboru management a marketing Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze . Podle studie Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky se tržní ceny zemědělské půdy pohybovaly ve velice širokém rozmezí od 5 do 500 Kč za jeden metr čtvereční v závislosti na výměře pozemku , jeho předpokládaném budoucím využití a lokalizaci . Podstatně nižší cena je vysledována u pozemků nad 10 hektarů mimo zástavbu a její okolí ve venkovských oblastech . Nejvyšší tržní ceny potom dosahují pozemky v okolí Prahy o výměře do 0 , 1 hektaru . Vysoká tržní hodnota byla zjištěna rovněž na Brněnsku . Zemědělskou půdou se rozumí půda , která byla zemědělská v roce 1948 . Od roku 1948 však došlo k velkým změnám . Část tehdejší zemědělské půdy je dnes v intravilánech velkých měst , jako je Praha nebo Brno , kde je její cena mnohem vyšší než cena zemědělské půdy ve venkovských oblastech . Z toho důvodu je výsledná průměrná cena zemědělské půdy vyšší než běžně uváděné tržní ceny zemědělské půdy na venkově , kde se tato půda nejvíce prodává . A teď mi dovolte se ještě vyjádřit k prověření toho výpočtu . Ověření výpočtu provedlo nejprve Ministerstvo kultury . Bylo zjištěno , že podle studie Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky průměrná hodnota sjednávaných cen v prodejích realizovaných v období 1993 až 2003 činí 37 , 72 Kč za jeden metr čtvereční . Extrapolace těchto průměrných cen metodou lineární regrese vedla v roce 2008 k odhadu průměrné ceny zemědělské půdy ve výši 54 , 58 Kč za jeden metr čtvereční . Tato cena byla vyšší než použitá cena - opakuji - 44 , 48 Kč . V roce 2008 zadala sněmovní komise prověření výpočtu společnosti Ernst and Young a tato společnost zkontrolovala vybrané položky v jednotlivých krajích a shledala , že použitý výpočet je oprávněný a racionální . Ceny , které byly použity pro výpočet hodnoty původního církevního majetku , jsou často srovnávány s cenami , které byly použity pro účely restituce podle zákona o půdě . Takové srovnání je ale chybné , neboť zákon o půdě pracuje s odlišnou koncepcí . Zákon o půdě č . 229 / 1991 Sb . zásadně preferuje náhradu v naturální formě , finanční náhrada byla záležitostí okrajovou . Pouze v 10 % nebylo možné vydat původní nemovitost a z těchto 10 % pouze 7 % dostalo finanční náhradu . Finanční náhrada se tak poskytovala za relativně nevelké množství majetku a byla stanovena samostatně u každé jednotlivé položky . Jelikož v roce 1991 ještě neexistovaly tržní ceny zemědělské půdy , byly ceny stanoveny administrativně , a to podle cenového předpisu platného v době přijetí zákona o půdě . Jednalo se tehdy o vyhlášku Ministerstva financí č . 182 / 1988 Sb . ve znění vyhlášky č . 316 / 1990 Sb . Zákon o majetkovém vyrovnání stanoví paušální finanční náhradu , tedy nebylo reálné ocenit všechny položky samostatně . Při počtu cca 110 000 položek by to představovalo značné finanční a časové náklady . Proto se při stanovení finanční náhrady vycházelo ze zjištěných průměrných tržních cen , které v současnosti , na rozdíl od roku 1991 , nebo tehdy v tom roce 2008 existovaly . Cena lesní půdy včetně porostů byla stanovena na základě Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky , kterou vydalo Ministerstvo zemědělství . Pokud by ocenění historického církevního majetku bylo určeno podle vyhlášky Ministerstva financí , jak jsem ji citoval , mohla by být finanční náhrada napadena u Ústavního soudu . Taková kompenzace by zjevně nesplňovala kritérium přiměřenosti a byla by výsledkem libovůle zákonodárce , který by stanovil cenovou hladinu zpětně o 21 let . Bylo by možno hovořit o nové křivdě na straně církví a náboženských společností ve smyslu tehdy už známé judikatury Ústavního soudu . Na rozdíl od zákona o půdě zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi předpokládá vydávání majetku pouze státem . Podle zákona o půdě přitom vydávaly i obce a všechny právnické osoby . Rovněž se neposkytují náhrady za znehodnocení majetku nebo živý a mrtvý inventář , který se podle zákona o půdě také poskytoval . V neposlední řadě mohly fyzické osoby 20 let , dneska už téměř 30 let čerpat výnosy z majetku , který jim byl vydán podle zákona o půdě . A jenom zisky z bývalých církevních lesů za dobu 20 let se pohybovaly v řádu miliard českých korun . A tyto zisky , které samozřejmě plynuly státu , nikdo ani z církví a z náboženských společností nepožadoval . To jsou tedy základní informace , které si nakonec můžete dohledat i na stránkách Ministerstva kultury a které zjevně dokazují , že občas to kouzlení s různými čísly , kouzlení s hranicí 25 . února 1948 , která nebyla prolomena , to jsme si tady také opakovaně říkali , kdy ten zákon byl sice schválen v roce 1947 , nicméně jeho účinnost nastala až po 25 . únoru 1948 , že k ničemu takovému nedošlo . Čili tolik k tomu , co říkal za předkladatele pan poslanec Grospič a co tady možná ještě zazní , aby bylo zřejmé a jasné , jakým způsobem došlo k vyčíslení těch náhrad . Musíme si uvědomit , že se samozřejmě jednalo , a to tady také nikdy nikdo nezapíral , o politickou dohodu , protože nebylo možné dojít k přesnému stanovení , protože ten majetek prostě byl minulým komunistickým režimem často zlikvidován , zplundrován nebo prostě už neexistoval a nebylo co oceňovat . Dovolte mi nyní se vrátit ještě obecně k tomuto tisku a ke snaze , kterou tady vládní hnutí ANO se snaží zdanit něco , co bylo schváleno a na co byly také uzavřeny smlouvy . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
