|

ps2017-027-03-001-157.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-03-07 ps2017-027-03-001-157 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

157. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Date2019-03-07
Meetingps2017/027
Agenda Itemps2017/027/157
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/027schuz/s027084.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   9 < Page 10 > 11
Pane ministře, i když sám ve své odpovědi přiznáváte vědomí zvýšené administrativní zátěže, kterou tato povinnost pro právnické osoby představuje, stejně tak si uvědomujete potřebu vyjasnění a precizování pravidel souvisejících s tímto institutem. Prosím tedy o urychlené předložené řešení tohoto problému nejen proto, abychom lépe reflektovali smysl a cíl evropské směrnice, která tuto záležitost upravuje. Pokud takové řešení Ministerstvo spravedlnosti nepředloží, žádám o podporu mého vlastního návrhu, který podám, pokud tak ministerstvo neučiní v dohledné době. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu poslanci Blahovi a v rozpravě má zájem vystoupit pan ministr spravedlnosti Kněžínek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr spravedlnosti ČR Jan KněžínekDěkuji, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, už jak jsem uvedl v té odpovědi, tak samozřejmě ta úprava, která je transpozicí 4. AML směrnice, to znamená úpravy proti praní špinavých peněz a financování terorismu, je v současné době podrobována analýze v souvislosti s tím, že už mám 5. AML směrnici, která přináší některé nové věci, a logicky na ni bude muset navazovat změna právní úpravy. A my právě v téhle souvislosti, a já jsem to přiznal i v té odpovědi, se velmi intenzivně zabýváme tím, co vlastně by mělo být - a ani ne, co vlastně by mělo být předmětem, ale na koho vlastně by skutečně měla dopadat ta povinnost uvádět skutečného majitele. Protože směrnice sama o sobě je poměrně obecná a nestanoví žádné výjimky. Říká, že tedy u právnických osob by tyhle údaje měly být zapisovány do evidence, a to v zájmu transparentnosti fungování samotných dotčených společností, tím pádem i transparentnosti společnosti jako takové. Je logické, že u některých právnických osob je to skutečně jenom formalismus, a typicky jsou to právnické osoby veřejného práva, které reálně nemohou být ovládány nikým zvenčí než samotnými činiteli té dané korporace. To znamená, pokud se budeme bavit o příspěvkových organizacích zřizovaných obcí, což je asi ten nejtypičtější příklad, tak je logické, že ten rozhodující vliv skutečně bude vykonávat zastupitelstvo jako nositel legitimity dané veřejnoprávní korporace, to znamená dané obce. Nicméně zapisovat zastupitele, z mého pohledu alespoň, postrádá smysl, protože to je celkem známý údaj, a navíc bychom si pak museli hrát i s koalicí, opozicí atd., protože samozřejmě reálný vliv jednotlivých zastupitelů, byť všichni mají jeden hlas, se bude odvíjet od toho, jaká je politická situace v dané obci. To znamená, tady skutečně příspěvkové organizace zřizované obcí podle našeho názoru by měly z toho budoucího režimu právní regulace vypadnout. Trošku složitější je to u právnických osob, u kterých se na první pohled také může jevit jako nelogické zapisovat skutečného majitele. Vy jste sám ve svém dopise i ve své otázce zmiňoval společenství vlastníků jednotek jako typizovanou společnost. Jenže samozřejmě život může přinést různé situace a stávající právní úprava umožňuje i SVJ, kde bude jediný vlastník, a tím vlastníkem může být i právnická osoba. To znamená, tady už se dostáváme do situace, kdy ta může být vlastněna další právnickou osobou, a tady už jakoby ta vlastnická struktura se trošku může rozostřovat a tady si nejsem jist, že půjde jakoby paušálně v té budoucí právní úpravě říct, že se vyjme. Nicméně jde o věc, kterou my se intenzivně zabýváme a měla by být řešena tedy v rámci transpozice 5. AML směrnice, kterou připravujeme společně s Finančním analytickým úřadem a s Ministerstvem financí. Já předpokládám, že v dohledné době, a teď vám bohužel neřeknu přesně ten termín, ale v dohledné době by měla být ta právní úprava představena a zaslána do vnějšího připomínkového řízení. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu ministrovi. Pan kolega Blaha se dál hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Stanislav BlahaDěkuji za odpověď, pane ministře. Beru to tedy jako ujištění, že se s tím skutečně bude něco dělat. Protože já to tady řeknu ještě úplně názorně. Já jsem to řekl obecně. Použiji situaci, která se v našem městě skutečně vyskytuje. Jaký je ředitel Slováckého muzea majitelem tohoto muzea? Mimochodem je to společnost, která má relativně ve správě obrovský majetek. Jaký je ředitel akvaparku jeho skutečným majitelem, nebo ředitel Slováckého divadla? To divadlo také přece nevlastní. A pokud se bavíme o tom, že je to boj proti praní špinavých peněz, tak si myslím, že u těchto organizací k tomu rozhodně nedochází. Navíc město má svého statutárního zástupce. Pokud se bavíme o tom, že město vlastní nějakou společnost, tak skutečně město má svého statutárního zástupce a možná by to byla lepší věc než tam zapisovat statutáry těch společností. Ne že bych o to stál, ale zdálo by se mi to tedy logičtější než dosavadní praxe. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji. Má pan ministr zájem? Ano. Pan ministr Kněžínek. Máte slovo. Ministr spravedlnosti ČR Jan KněžínekDěkuji, pane místopředsedo. Já jenom ještě velmi krátce z hlediska termínu transpozice AML směrnice. Já jsem to nezmínil. To je leden 2020, to znamená, to představení právní úpravy by skutečně už mělo jít v poměrně dohledné době do připomínkového řízení. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji. Nikoho dalšího nevidím se hlásit do rozpravy, tak nyní ještě dám šanci. Paní poslankyně Markéta Adamová se omlouvá mezi 10. a . hodinou z pracovních důvodů. Ukončil jsem rozpravu, nikdo se nehlásí. Ptám se, jestli je návrh. Není. Tím mohu interpelaci pana poslance Stanislava Blahy ve věci zápisu skutečného majitele do evidence skutečných majitelů, sněmovní tisk 403, uzavřít bez usnesení, protože pan poslanec Blaha nepožaduje rozhodnutí Sněmovny. Poslední písemnou interpelací, kterou se budeme zabývat, je interpelace pana poslance Stanislava Blahy ve věci umožnění příkazního řízení při řešení přestupků v souvislosti se zákonem o střetu zájmů. Jde o sněmovní tisk 419 a tato interpelace směřovala na ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Otevírám rozpravu. Pan kolega Blaha se hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Stanislav BlahaDobrý den ještě jednou. I má druhá interpelace se týká věci, na kterou jsme narazili společně s kolegy na Městském úřadě v Uherském Hradišti. Jde o obrovskou a nadbytečnou administrativní zátěž spojenou se zákonem o střetu zájmů. Ministerstvo spravedlnosti nám jen v loňském roce oznámilo k projednání přes 60 přestupků veřejných funkcionářů, kteří nesplnili povinnost podat ve lhůtě příslušné oznámení do centrálního registru oznámení. Jejich projednání v klasickém správním řízení představuje velké pracovní vytížení a také jsou s ním spojeny zvýšené náklady pro úřad. Jestli politik oznámení podal, nebo nepodal v souladu s tímto zákonem, lze přitom jasně zjistit z centrálního registru oznámení a žádné další dokazování není potřeba. K řešení a nápravě by podle mého názoru postačilo umožnění příkazního řízení, úřad by věc vyřídil vydáním příkazu, a až pokud by se obviněný odvolal, šla by celá věc do správního řízení. Pane ministře, děkuji za vaši obsáhlou a podrobnou odpověď. Nesouhlasím s ní pouze z jednoho jediného důvodu - opomíjí hlavní význam příkazního řízení, kterým je právě jednoduchost. Správní orgán posoudí obsah přestupků, a když nejsou pochybnosti o skutečném stavu, využije příkazní řízení a vydá příkaz o uložení správního trestu. Typicky by šlo právě o projednání přestupků, které spočívají v nepodání oznámení podle zákona o střetu zájmů. Informace o skutkovém stavu má orgán v centrálním registru oznámení, prostor pro pochyby tak není. Práva obviněného omezena nejsou, protože se může bránit ve správním řízení. Naopak pokud by měl správní orgán pochybnosti o skutkovém stavu, nic mu nebrání ihned přistoupit k projednání přestupku v rámci správního řízení. Nevidím jediný důvod, proč by tato výjimka z možnosti využít příkazní řízení, měla být zachována u přestupků dle zákona o střetu zájmů. Projednávání přestupků dle zákona o střetu zájmů se nijak zvlášť neliší od projednávání jiných druhů přestupků, a proto tato procesní anomálie podle mého názoru není namístě. Děkuji.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities