ps2017-027-02-010-016.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-03-06 ps2017-027-02-010-016 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(15.30 hodin) Tím tady neříkám , že to je konkrétní případ , ani nejmenuji , že ten případ je na Náchodsku . Jenom chci říci , že v momentě , když do tohoto lesa , který je v tom soukromém vlastnictví , vlítne kůrovec a není včas vytěžen , není včas odstraněn , to pásmo není včas ohraničeno a je v bezprostřední blízkosti ať už státního lesa , anebo v bezprostřední blízkosti především municipalitního lesa , nebo respektive lesa ve vlastnictví města nebo obce , tak neuděláte nic . Prostě vám ten kůrovec skočí nebo přelítne do toho lesa , o kterém hovořím , tedy ve vlastnictví města . Jako starosta se samozřejmě přimlouvám za schválení a velkou podporou paní poslankyně Oborné právě , aby byl schválen tento dokument v prvním čtení . Děkuji vám za pozornost . Místopředseda PSP Tomio Okamura Nyní tedy požádám . . . vy , pane ministře , na faktickou ? Počkáte . Ale máte přednostní právo , ale jsou přihlášeni dva ještě . Dobře . Pan poslanec Zahradník . Požádám vás vystoupit a připraví se pan poslanec Martinů a pak tedy pan ministr Brabec . Prosím . Poslanec Jan Zahradník Vážený pane předsedající , děkuji za slovo . Dámy a pánové , na začátku svého vystoupení nejprve vyjádřím svoji podporu předloženému návrhu tak , jak za klub ODS i vyjádřila paní kolegyně Vrecionová . I když přiznám , že mám určité pochybnosti a obavy , nikoliv z toho , že bych zpochybňoval potřebnost rychlého zásahu a nezbytnost dát ať už státním , nebo soukromým správcům lesa nějakou jistotu , jak v nadcházejícím roce , kdy kůrovcová kalamita opět oživne , postupovat , jak se jí bránit . Pokud budeme rajonizovat , pokud necháme ty lesy , ze kterých již kůrovec vylétl , když žádné nebezpečí vlastně nehrozí , bez aktuálního zásahu , možná se tak trochu budeme blížit principu bezzásahovosti . Podle mého názoru je nezbytné tento princip v lesích hospodářských zásadně odmítnout a v co nejkratší době v těchto lokalitách provést výsadbu a obnovit les . Za druhé bych se chtěl možná trochu přimluvit za někoho , kdo se nemůže bránit , a to je za smrk , který je zde často brán jako jeden z pachatelů té kůrovcové kalamity . Těžko si asi umíme představit , jak bychom bez smrku realizovali celou řadu stavebních aktivit , které stále mají konjunkturu . Já jsem si tady , dámy a pánové , poznamenal dva výroky svých předřečníků . Paní kolegyně Oborná , předkladatelka návrhu , řekla : " Pohled na mizející lesy se nedá popsat , " povzdechla si s velkou trpkostí a těžkostí . Pan kolega Kováčik zase řekl : Co bylo dříve zeleným královstvím , je nyní hnědá - nebo nevím , jestli řekl hnědá , nebo rudá - poušť . Tyto výroky by se daly také vysvětlit jako vyjádření určitého dvojího přístupu k tomuto problému , který tato Sněmovna v uplynulých letech zažívala . Když jsem tady podobné věty pronášel před možná třemi čtyřmi lety , kdy byl tady projednáván zákon o ochraně přírody a krajiny a v souvislosti s tím pak také zákon o Národním parku Šumava , respektive jeho senátní verze , moje názory byly zpochybňovány , nebyly brány vážně . Mluvilo se o tom , že ten les , tak jak po žíru kůrovce na Šumavě zůstává , je vlastně lesem přírodním , krásným , a bylo zde průřezově politickými stranami , tehdy bez rozdílu koalice a opozice , hlasováno pro přehlasování veta prezidenta republiky a pro uvedení toho zákona , který stanovuje bezzásahovost , na nadpoloviční ploše národních parků . A ten zákon tedy nyní platí . Také bych se chtěl vyjádřit k lesníkům . Už o tom tady někdo z mých předřečníků mluvil . Vím , že povolání lesníka není jen tak obyčejné povolání . Nikdy nebylo . Je to spíše příslušnost ke stavu , který přináší určité výhody a také samozřejmě ale zatěžuje příslušníka k tomu stavu velmi významnými povinnostmi . Jednou z těch povinností , která odedávna tady byla , bylo to , že lesník měl povinnost vyhledávat a likvidovat ve svém rajonu , ve svém revíru stromy napadené kůrovcem . Pochybení v této povinnosti , její zanedbání pak znamenalo velmi významný prohřešek a významný postih přinášel tomu , kdo se ho dopustil . Tak to platilo ještě před možná dvaceti lety , ale pak došlo k tomu , že se názor na tyto povinnosti začal postupně měnit , a ta změna přivodila možná podvědomou změnu v nahlížení lesníků na tyto své povinnosti . Počínaje orkánem Kyrill v roce 2007 totiž byl kůrovec prohlášen za součást přírody . Tehdy pan ministr Bursík , který spolu s ekologickými aktivisty má tuto změnu na svědomí , na slyšení v Senátu prohlásil , že kůrovec je součástí přírody , jako takový do ní patří a on přijímá veškerou odpovědnost za to , co tento postup přinese do národního parku , hlavně tedy na Šumavu . Máme tady samozřejmě situaci na Šumavě , o které se dneska nemluví . Dneska Šumava není tématem diskuse . Nikdo z vás už asi nechce příliš o tom diskutovat , ale já to přesto musím tady zmínit . Musím zmínit , že vlastně jsme si z Národního parku Šumava , z jeho valné části , udělali jakousi množírnu kůrovce . Tam se proti němu nezasahuje na velké části , tam ho vnímáme jako součást přírody , a na jiné části území naší republiky je to pro nás úhlavní nepřítel , kterého je potřeba likvidovat , proti němu bojovat , vynakládat na to významné prostředky . Já s tím souhlasím . Jsem zastáncem té stavovské povinnosti proti kůrovci zasahovat , byť nejsem sám lesník , nepatřím do toho stavu , ale s mnoha jeho příslušníky se dobře znám . Znám jejich způsob myšlení a znám , jaké mají názory na stávající vnímání této problematiky . V Národním parku Šumava teď probíhá diskuse o zonaci . Jihočeský kraj , který zastupuji v Radě Národního parku , bude absolvovat toto své dohadování se správou parku v pondělí 11 . března a já musím říci , že naším významným argumentem , který budeme uplatňovat , bude právě boj proti kůrovci , nejenom v podobě , kterou my tady teď vedeme , ale i na území Národního parku Šumava . Čili to bude taková první otázka , kterou bych rád položil ministerstvům a na kterou pak budu žádat odpověď v usnesení , které hodlám v následujícím bodě , který na nás potom čeká , jako navrhovanou součást , doprovodné usnesení , předložit . Vím , že pan ministr Brabec , který si správně odložil své vystoupení až poté , co bude moci reagovat na to , co řeknu já , říká , že jsou to nesmysly , že kůrovec nikam nevyletí , že kůrovec doletí nejvýše pár desítek metrů . Není to pravda . Při vhodných podmínkách může kůrovec napadnout významnou vzdálenost lesů nacházejících se v jeho sousedství . Je to nutné vyhodnotit . Je nutné tu historii znát . A to bude další otázka , kterou pak v doprovodném usnesení , respektive v jeho návrhu předložím . A pak bude další otázka , kterou uvedu ještě následujícím problémem . Kůrovec nelítá jenom jako hmyz vybavený nějakým létacím zařízením , tedy křídly , ale šíří se i dopravou , když je pokácená kůrovcová kulatina dovážena mimo území národního parku a je šířena po celé republice tím , že je prodávána zájemcům o jeho odkoupení . Čili to bude moje třetí otázka , kterou položím a kterou tedy v následujícím bodě potom přednesu . Vím , že jsou to věci , o kterých mnozí z vás , kteří jste byli v minulém složení Sněmovny , nechcete slyšet . Tehdy jste navzdory všem našim argumentům , všemu našemu volání hlasovali pro novelu zákona číslo 114 o ochraně přírody a krajiny . Tím jste zčásti pokračování kůrovcové kalamity na Šumavě zavinili a tím také zčásti i nesete vinu za vznik této kalamity i na jiném území České republiky . Prostě není to správné . Není to dobré říkat , že na jednom území je kůrovec součástí přírody , musíme jej nechat , a na druhé části našeho území je kůrovec úhlavní nepřítel číslo jedna . To jsou věci , které se neslučují a které sem nepatří , aby byly říkány , a proto si myslím , že mám právo svoje otázky panu ministrovi zemědělství a panu ministrovi životního prostředí v následujícím bodě položit . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
