|

ps2017-027-02-010-016.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-03-06 ps2017-027-02-010-016 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

16. Návrh poslankyně Moniky Oborné a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 382/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Date2019-03-06
Meetingps2017/027
Agenda Itemps2017/027/016
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/027schuz/s027057.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   4 < Page 5 > 6
Poslanec Marian JurečkaDobrý den, vážený pane předsedající, členko a člene vlády, milé kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych se vyjádřil k tomuto bodu, který máme zařazen, protože jsem jedním z poslanců, kteří se pod tento legislativní návrh také spolupodepsali. Na úvod dovolím si reagovat na kolegu Holomčíka v některých jeho vyjádřeních a dovolím si uvést některá fakta. On tady hovořil o tom, že zásadní problém je v tom, jak hospodaří státní podnik Lesy České republiky. Předpokládám, že jako člen zemědělského výboru byl na výjezdním zasedání v ÚHÚL a mohl vidět prezentaci, u které se ukazovalo, že Lesy ČR patří k těm, kteří mají nejmenší podíl procenticky holin a kalamitních těžeb. Takže když jsme viděli tenkrát např. Vojenské lesy, které byly násobně vyšší úroveň těchto těžeb, viděli jsme i různé typy soukromých vlastníků, obecních, městských, církevních, tak tam Lesy ČR byly mezi nimi na té nízké úrovni. Také mi dovolte odmítnout to, jak tady zaznělo, že za to nenese nikdo zodpovědnost. Samozřejmě tady je management podniku, který nese zodpovědnost za to, jak ten podnik hospodaří, jak hospodaří v terénu, jak naplňuje dikci zákona. Je také kontrolován i dozorovými orgány. Takže to by poslanec, nota bene člen zemědělského výboru, asi měl vědět a měl mít informace. Navíc v situaci, kdy viděl i ty prezentační materiály, které jasně ukazovaly, jakým způsobem Lesy ČR k té záležitosti přistupovaly. Nicméně teď k zákonu jako takovému, nebo návrhu tohoto zákona. Já musím říct, že my jsme o této legislativní úpravě diskutovali už někdy ve druhé polovině roku 2017, kdy jsme viděli, že je nutné, aby tady ministerstvo mělo jednodušší, rychlejší, operativnější nástroj než jenom současné znění zákona a čekání na to, jakým způsobem budou jednotlivé ORP neboli úředníci na obcích s rozšířenou působností reagovat na kalamitní situaci, byť pod metodickým vedením Ministerstva zemědělství. Ukazovalo se, že zdaleka ne vždy je to úplně ideální. Můžu říct paralelu. Veterinární zákon a přístup, který dneska umožňuje Státní veterinární správě operativně rychle reagovat na nepředvídatelné události. Máme zde mimořádné veterinární opatření, což je v principu něco obdobného, o čem tady teď budeme rozhodovat, kdy vlastně může mimo běžný rámec zákona, mimo běžné postupy se rozhodnout o tom, že se uloží mimořádné veterinární opatření, které řeší nějakou kalamitní nárazovou nákazovou situaci tak, abychom dokázali tu situaci poměrně rychle a operativně zvládnout. Tady my vlastně touto drobnou legislativní úpravou říkáme, že návrh, nařízení obecné povahy bude vydán, ale nebude muset být vedeno to řízení, které i ze zkušenosti, kterou jsem měl já ještě osobně jako resortní ministr, kdy jsme se snažili tehdy pozastavit plánované mýtní těžby, abychom dali přednost právě kalamitním těžbám, tak jenom ten termín, lhůta zhruba 50 dnů a následné vypořádávání desítek, možná třeba i v některých případech to může být stovek připomínek, může tomu resortu fakticky zabrat několik měsíců a znemožní mu operativní zásah, který je v ten daný okamžik na nějakém území ČR potřeba. Takže tady samozřejmě musí být odůvodnění, musí být jasně odborně zdůvodněno, jaká ta opatření se dělají. A dělají se především proto, abychom mohli umožnit to, že ten zásah, který v lese bude prováděn, bude efektivní. Že se tady umožní, jak kolega Holomčík hovořil o tom sadebním materiálu, to je záležitost, kdy zase Ústav pro hospodářskou úpravu lesa se i k této otázce bude odborně vyjadřovat, bude dávat jasné doporučení. A nám jde o to, aby v situaci, kdy školky před čtyřmi, pěti lety nepočítaly s tím, že tady bude nějaká kalamitní situace, kdy dneska nemají podle současné rajonizace dostatek sadebního materiálu, i když ten vlastník by hrozně rád sázel něco jiného, tak my potřebujeme umožnit to, abychom udělali maximum pro to, aby nedocházelo ke zbytečným erozním událostem, aby pozemek byl co nejdříve zalesněn. Proto ta flexibilita v tom operativním přenosu sadebního materiálu z jiné části republiky. A přesto je to stále konzervativní přístup, pořád je tady ten postup kontrolován Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa. (Odmlka. Řečníka ruší rozhovor dvou poslanců v blízkosti řečniště.)Místopředseda PSP Tomio OkamuraJá bych vás požádal o klid, aby se pan poslanec mohl vyjádřit. Děkuji. Poslanec Marian JurečkaTakže myslím si, že i v důvodové zprávě ty věci jsou poměrně dobře popsány. Byla tady zmíněna i záležitost případných chemických postřiků nebo aplikace insekticidních účinných látek. Kdo je trošku znalý situace, tak ví, že teoreticky by to vlastník lesa mohl využívat už dnes. Mohl by se o to snažit, ale racionálně vzato, ekonomicky je to velice náročná záležitost. I prakticky to dokázat realizovat je věc velice komplikovaná. Takže tady není nic, co by nově otevíralo tuto možnost nad rámec současného znění zákona. Takže i tady bych neviděl úplně tu obavu. A když se podíváme na tu záležitost časovou, tak si myslím, že je opravdu záhodno, aby to bylo projednáno a schváleno již v prvním čtení, protože když se bavíme i s odbornou veřejností i s nevládními organizacemi, tak říkají - dokázali bychom si představit nějakou ideálnější, lepší úpravu, ale prostě vzhledem k tomu, jak se vyvíjí už počasí teď na konci února, které bude mít asi vliv zase na opětovně vyšší množení lýkožrouta, tak volají po tom, aby toto bylo umožněno co nejdříve, aby už teď se začátkem vegetační sezóny se případně na některých částech republiky tento princip mohl využít. Takže já to vnímám tak, že jako poslanci se tady snažíme poté, co se tady volá několik měsíců z praxe i z resortu mít tady operativnější možnosti, tak jako poslanci poslaneckým návrhem tady toto umožňujeme. Z té logiky věci nemohlo být ani meziresortní připomínkové řízení, byť si myslím, že lesnická veřejnost i nevládní organizace tento návrh poměrně podrobně sledovaly. A byť s výhradami, s výjimkami určitými drobnými, tak ten návrh podporují. Děkuji za pozornost i za podporu tohoto návrhu. Místopředseda PSP Tomio OkamuraNyní přečtu dvě omluvy a mám tady dvě faktické poznámky. Připraví se pan poslanec Holomčík a potom pan poslanec Kalousek. Takže omluva paní poslankyně Ivany Nevludové z dnešního jednání od do hodin z důvodu pracovního jednání. A následně pan poslanec Dominik Feri se omlouvá mezi a . hodinou z osobních důvodů. Tak vaše dvě minuty, pane poslanče, prosím. Poslanec Radek HolomčíkDěkuji za slovo. Já bych chtěl zareagovat na pana kolegu Jurečku prostřednictvím předsedajícího. Chtěl bych se zeptat na jednu věc. Pane kolego, vy jste hovořil o nějaké odpovědnosti. Já bych chtěl vědět, o jaké zodpovědnosti jste hovořil. Kdo nese odpovědnost za to, že se rozpustily rezervy státního podniku včetně čtyřmiliardové rezervy na pěstební činnosti, takže ten podnik v tenhle okamžik musí řešit kontokorent, musí řešit financování nějaké odněkud, aby byl schopen reagovat na kalamitní situaci? Kdo nese zodpovědnost za to, že v roce 2015, když už bylo jasné, že na části území na severní Moravě a ve Slezsku je kalamita, tak byla přijata taková koncepce státního podniku, která tuto skutečnost absolutně nijak nereflektuje? Nikdo nenese zodpovědnost. Místopředseda PSP Tomio OkamuraNásledně požádám o vystoupení pana poslance Kalouska. Mám tady další dvě faktické - pan poslanec Jurečka a pan poslanec Podal se připraví. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Poslanec Miroslav KalousekDěkuji za slovo. Pan poslanec Stanjura se zeptal paní ministryně financí. Mně přijde nefér ji trápit, tak si dovolím odpovědět, jak to bylo. V roce 2012 jsme skutečně prosadili koncept v rámci protikrizových opatření možnost odvádět z Lesů ČR peníze do státního rozpočtu. Poprvé ten odvod byl v roce 2013 a bylo to 6 mld. korun. Rozhodla o tom ještě vláda Petra Nečase. Vláda premiéra Fischera pak v roce 2014 rozhodla o odvodu 6,5 mld. korun. A to mělo skončit, protože v ten moment bylo jasné, že je po krizi, a dál to měly být finanční rezervy České republiky. Ale v roce 2015 z rozhodnutí vlády Bohuslava Sobotky ten odvod byl 8,22 mld. korun. V roce 2016 5,6 mld. korun, v roce 2017 3,5 mld. korun. Vyplácí se to vždycky až, takže kolik se bude inkasovat teď za rok 2018, to nevím, to vláda nerozhodla. V každém případě dohromady je to téměř 30 mld. korun, které státní rozpočet i v dobách, kdy už kůrovcová kalamita zuřila a současně tady byla vysoká konjunktura, si státní rozpočet vytáhl z Lesů ČR do státního rozpočtu. Co můžeš prožrati dnes, nenechávej na zítřek!

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities