ps2017-024-01-006-007.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-12-04 ps2017-024-01-006-007 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Ten můj pozměňovací návrh, nebo náš společný s Piráty, se týká základní slevy daně poplatníka, která už od roku 2008 je stejná ve výši 24 840 korun. Možná si někdo pamatuje, že ještě poklesla vlivem toho, že se chtěly nasbírat peníze na vypořádání se s povodněmi, tzv. povodňová stokoruna, ale de facto od toho roku 2008 je tato částka stejná. Co to znamená? Znamená to jednu prostou věc, že aniž bychom cokoliv dělali, tak samozřejmě plíživě a skrytě roste zdanění našich spoluobčanů. Ten relativní růst zdanění se děje dvěma kanály. Jednak tím, že význam základní slevy, kterou si každý poplatník může odečíst, klesá s tím, jak roste průměrná mzda. Je zřejmé, že pak ta sleva je relativně nižší a samozřejmě také díky rostoucí inflaci, což je ten druhý kanál, se snižuje reálná hodnota nominálně nezměněné výše základní slevy. Jenom pro ilustraci, zatímco v prvním zdaňovacím roce, v období, kdy ta sleva v nominální výši 24 840 byla užita, dosahovala průměrná měsíční hrubá mzda 22 592 Kč a základní sleva na poplatníka tak byla o 2 248 Kč vyšší než výše průměrné mzdy v ekonomice, v roce 2017, kdy průměrná výše hrubé měsíční mzdy činila 29 504 Kč, byla sleva o 4 664 Kč nižší. Hrubá měsíční mzda za těchto 10 let vzrostla o 30,6 %, takže si můžete spočítat, jak relativně klesá význam té základní slevy na dani. Co se týče inflace, tak inflace za období 2008 až 2017, tedy za období platnosti té základní slevy ve výši 24 840 Kč, kumulovaně dosáhla 20,9 %. A abychom se dostali ve výši reálné hodnoty té slevy alespoň na úroveň cenové hladiny roku 2008, musela by výše základní slevy činit v roce 2017 přibližně 30 030 Kč. Aby to bylo samozřejmě dělitelné dvanácti, tak my přicházíme s návrhem, který zvyšuje tuto základní slevu na 30 000 Kč, což odpovídá růstu o 20,8 %. Když jsme přemýšleli, o jaké procento to zvýšit, tak jsme měli de facto na výběr buď sledovat vývoj té inflace, nebo vývoj toho, jak vzrostla hrubá měsíční mzda. My jsme zvolili jako kritérium růst inflace, a to i s ohledem na to, že je to nižší nárůst, že to může být pro vládní koalici snesitelnější varianta, než pokud bychom zvyšovali tu základní odečitatelnou položku o 30,6 %, čili o ten nárůst hrubé mzdy. Pokud bychom přistoupili na to, že to zvýšíme o růst hrubé mzdy, tak by ta sleva musela činit 32 440 Kč. Ale pro to, aby pravděpodobnost přijetí tohoto pozměňujícího návrhu byla vyšší, jsme zvolili to kritérium nižší, tzn. kritérium inflace, a zvyšujeme zhruba tu základní odečitatelnou položku o 21 %. Kolega Ferjenčík už to říkal, je to spravedlivé v tom smyslu, že základní odečitatelnou položku si mohou odečíst všichni, je to plošná věc, dopadá na všechny poplatníky, kteří samozřejmě mají daňovou povinnost, nebo jejich příjem je takový, že za daňovou povinnost platí. Samozřejmě z logiky věci platí, že pro nízkopříjmové spoluobčany má ta základní odečitatelná položka nebo základní sleva na dani relativně větší význam než pro lidi, kteří mají nadprůměrné příjmy, čili je to i výzva směrem k levé části politického spektra. Myslím si, že je to i velmi sociálně odpovědné a sociálně zaměřené opatření, které na jednu stranu vyhovuje pravici, protože snižuje daňové břemeno, na druhé straně je to sociálně odpovědné, protože větší benefit z toho budou mít nízkopříjmové skupiny. Co se týče dopadů na státní rozpočet, tak podle našeho konzervativního odhadu a výpočtu dopad na státní rozpočet je ve výši 15,7 mld. Kč, co se týče veřejných rozpočtů jako celku, je to 23,2 mld. Kč. Tady je znovu potřeba připomenout, že ty peníze se z ekonomiky nijak neztratí. To, co lidem zůstane navíc v peněženkách, dozajista utratí nebo dají na vyšší spotřebu, čili se dá očekávat, že se tyto peníze státu vrátí prostřednictvím spotřebních daní. Chtěl bych v této souvislosti z tohoto místa vyzvat i naše odbory, které už dlouhou dobu propagují růst mezd takovým heslem "konec levné práce", myslím, že toto je skvělý návrh, který může být poměrně výrazným krokem v tom smyslu, že lidem, kteří pracují, zůstane více peněz v peněženkách. Takže pojďme společně vyhlásit konec levné práce tím, že podpoříte společný návrh poslanců z ODS a poslanců z pirátského klubu. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr FialaDěkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo. Poslanec Zbyněk StanjuraDěkuji za slovo. Původně jsem chtěl mít nějaký procedurální návrh, protože mi připadá, že na tak zajímavou debatu je tady málo poslanců. Ale nakonec to neudělám, jsou tady jenom ti, které daně zajímají. Já bych počítal, že daně zajímají úplně všechny, to je přesně ten politický střet, i to torzo vlády, omlouvám se přítomným ministrům, kteří jsou tady, ale vládu to také moc nezajímá. Přitom v tom daňovém balíčku jsou vlastně všechny typy daní - aspoň jsou otevřené, nejedná se pouze o zahřívaný tabák. Já bych možná začal tam, kde můj kolega pan poslanec Skopeček skončil. Já vám představím dva pozměňující návrhy. Nejprve ten, který se týká čistých příjmů zaměstnanců. Pokud v těchto týdnech nebo měsících vedete debatu se zaměstnavateli, podnikateli, od největších po ty nejmenší, tak vám budou shodně říkat, že prostor pro další zvyšování mezd se zužuje z jejich pohledu, že už vlastně nejsou schopni tak vysoký růst mezd, který probíhal v letošním či v loňském roce, garantovat i pro roky příští, že už by to mohlo ohrožovat rentabilitu, ziskovost, investice jednotlivých podniků do svého vývoje, do svého dalšího rozvoje. Jednou z cest, jak zvýšit čisté příjmy zaměstnanců a přitom nezvyšovat náklady zaměstnavatelů, je snížit daň ze závislé činnosti. Takže náš pozměňovací návrh, který předkládám jménem našeho poslaneckého klubu, se týká zrušení superhrubé mzdy. Chci připomenout, že ten daňový balíček to v původním tvaru obsahoval, vlastně ještě před připomínkovým řízením. V rámci připomínkového řízení je pravda, že ten návrh na zrušení superhrubé mzdy byl z toho návrhu zákona byl vyjmut a vláda to poslala do Poslanecké sněmovny bez tohoto paragrafu. Samotné zrušení superhrubé mzdy a nahrazení hrubou mzdou plus minus se stejným zdaněním v zásadě nemá žádný smysl kromě dodatečných příjmů pro firmy, které dělají účetní softwary, protože to je samozřejmě důvod pro upgrade nebo pro update a pro novou, vylepšenou verzi. Proto nenavrhujeme to, co původně navrhovala vláda, aby se vlastně daň z příjmu z hrubé mzdy zvýšila zhruba na 20, 19, 21 %, to je v podstatě daňově neutrální. My navrhujeme, aby ta sazba zůstala ve výši 15 %, což přináší výrazné zvýšení čistých příjmů. My se poněkud lišíme v odhadech dopadů, které zpracovávalo Ministerstvo financí, tak jsme si je zpracovali my. My očekáváme celkové snížení ve výši 55 mld. Nám přijde to číslo realistické a poctivé, není to žádné lakování na růžovo. Je to dopad na celé veřejné rozpočty. Samozřejmě pak podle rozpočtového určení daní bychom mohli říci přesně, kolik by se týkalo státního rozpočtu, kolik by se týkalo rozpočtu krajů a kolik rozpočtu obcí. Nebudu v této chvíli opakovat argumenty z jiných vystoupení mých předřečníků o multiplikačním efektu a o tom, když tady dám korunu, tak se mi vrátí dvě. Tak úplně jednoduše to nefunguje, nicméně je to nástroj k tomu, aby z ekonomického růstu měli užitek ti aktivní, ti, kteří pracují, kteří si zaslouží vyšší čisté příjmy.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
