|

ps2017-024-01-006-007.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-12-04 ps2017-024-01-006-007 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

7. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony /sněmovní tisk 206/ - druhé čtení

Date2018-12-04
Meetingps2017/024
Agenda Itemps2017/024/007
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/024schuz/s024017.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   9 < Page 10 > 11
Ten sněmovní dokument má číslo 1865 a já se pak k němu přihlásím v podrobné rozpravě. Podrobnější zdůvodnění si necháme na třetí čtení, kdy věřím, že bude větší účast v Poslanecké sněmovně, protože se bude, předpokládám, že ještě před Vánoci, že to vyjde, rozhodovat o jednotlivých pozměňujících návrzích. Druhý pozměňující návrh, který vám chci představit, má číslo 1878 a předkládám ho společně s panem zpravodajem, panem poslancem Dolejšem. Týká se spotřební daně na pivo. |A je to druhý příklad, kdy se ukazuje, že dočasnost v daňové oblasti je iluze. Mluvil o tom pan poslanec Kalousek, když jsme zavedli zvýšené sazby DPH na tři roky, a ejhle, uplynulo šest let a zatím to nevypadá, že by dočasnost skončila po třech, nebo dokonce po šesti letech, (nesrozumitelné)dál. Dne 1. ledna 2010 začal platit - v politické hantýrce se tomu říkalo Janotův balíček. Já jsem v té době v Poslanecké sněmovně nebyl, ale pan poslanec Dolejš je pamětník. Byl u toho projednávání, kdy přišel do Poslanecké sněmovny návrh, který na jedné straně zvyšoval daně, různé, a na druhé straně omezoval výdaje státního rozpočtu. A protože to bylo v předvolebním roce, tak to dopadlo zhruba takto: zvýšení daní prošlo, snížení výdajů neprošlo. A tehdejší vláda říkala, že zvýšení spotřební daně zavádí dočasně. A už je to deváté, jestli dobře počítám, deváté účetní období, kdy to platí. Mezitím se změnilo i chování spotřebitelů. Podle mě je úžasná zpráva, a mám nejnovější informace, ke konci loňského roku působilo na našem území 400 minipivovarů. Ta daň je částečně harmonizovaná a umožňuje těm nejmenším podle ročního výstavu snížit až o 50 % spotřební daň z té základní sazby. My se, v důvodové zprávě to máte popsáno poměrně podrobně, my se nevracíme úplně na úroveň, která platila před 1. lednem 2010, ale ty sazby jsou mírně vyšší než tehdy. Přece jenom i ta realita ekonomického života je trošku jiná, než byla v roce 2009. My jsme přesvědčeni, že ten návrh povede k tomu, že vlastně zachytí tu změnu spotřebitelského chování, že to povede taky k podpoře minipivovarů, a tím pádem k podpoře podnikání v městech a v obcích, protože je to vlastně decentralizovaná, nejedná se o žádné velké firmy. Pokud řekneme, že jich je 400, když jsem loni debatoval se zástupci těchto minipivovarů, tak počet zaměstnanců někdy mezi osmi a desíti. Tam nikdy není větší počet zaměstnanců. A když to sečtete, tak je to několik desítek tisíc zaměstnanců. A ty firmy nepůjdou za daňovými prázdninami do jiného státu, nepůjdou za investičními pobídkami jiných států a bezesporu zůstanou a budou podnikat v České republice. Když se podíváme na předpokládaný výpadek té daně, tak dělá z mého pohledu pouhých 600 milionů ročně. Není to číslo nijak dramatické, je to zhruba desetina například toho jízdného, paní ministryně. Desetina. A je k tomu skoro 40 tisíc pracovních míst. Takže kdybych to spočítal na jednoho zaměstnance, tak to číslo není žádným způsobem dramatické. A nechci teď vyjmenovávat všechny dobré nápady členů vlády, kteří v posledních dnech chrlí nápady, jak zvýšit razantním způsobem výdaje. Těším se na debatu například o rodičovské. Máme dvě ministryně, které to prosadily proti sobě. Jedna porazila druhou a přitom se dohodly. Ale tím nechci dneska zatěžovat. Chci říct, ta částka skutečně není příliš vysoká. Současně by trhu s pivem bezesporu pomohla. Věřím, že až si prostudujete důvodovou zprávu, že najdeme potřebnou většinu a že splníme sliby, které dávala úřednická vláda. Byla to úřednická vláda, která to navrhla, prosadila a současně říkala, že to je dočasné. Já nevím, jestli tomu dávali rok nebo dva, to nevím, nebo dva nebo tři, ale už je to devět účetních období. A já myslím, že bychom to mohli změnit. Navrhovaná účinnost by byla v souladu s tím, co přednesl pan poslanec Volný na rozpočtovém výboru, co rozpočtový výbor schválil, tzn. ta obecná účinnost je měsíc poté, co to vyjde ve Sbírce zákonů. Takže tam to speciálně neřešíme. Zapomněl jsem říct u té superhrubé mzdy, tam samozřejmě navrhujeme účinnost 1. ledna 2020, protože ten zákon nemůže, pokud by to bylo schváleno, nemohl by být platný a účinný k 1. lednu 2019, a už za leden se budou vyplácet mzdy a je třeba mít v tom samozřejmě pořádek. Takže návrh účinnosti toho prvního pozměňovacího návrhu je k 1. 1. 2020. U tohohle pozměňovacího návrhu, který předkládáme s panem zpravodajem, tak jak bude u většiny tohoto zákona, měsíc poté, co ten zákon vyjde ve Sbírce zákonů. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr FialaDěkuji, pane předsedo. Než budeme pokračovat v rozpravě, tak vás seznámím s omluvami, které se zde mezitím shromáždily. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová se omlouvá od do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Marek Výborný se omlouvá od hodin do konce jednacího dne z důvodu pracovního jednání v Senátu. Pan poslanec Jiří Běhounek od do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Paní poslankyně Jana Levová se omlouvá od do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec David Kasal se omlouvá od také z pracovních důvodů. A z pracovních důvodů se ve stejné době, tedy od do konce jednacího dne omlouvá pan poslanec Jaroslav Kytýr. A nyní má slovo pan poslanec Martínek v obecné rozpravě. Poslanec Tomáš MartínekVážené dámy, vážení pánové, chtěl bych této chvilky využít k tomu, abych představil své čtyři pozměňovací návrhy, které mám k tomuto tisku. Za prvé se jedná o dobrovolné dárcovství veřejnoprávním médiím a možnost odpočtu ze základu daně. Dále se jedná o problematiku živých turnajů hazardních her. Za třetí je to problematika určení daňového základu v případě platby pomocí virtuálních měn, tzv. kryptoměn. A za čtvrté se jedná o prodloužení lhůty pro podání elektronického přiznání k dani z příjmu. První tři pozměňovací návrhy, nebo všechny čtyři pozměňovací návrhy jsou docela podrobně popsány v důvodové zprávě. Podrobněji bych se chtěl vyjádřit k tomu čtvrtému, tedy k prodloužení lhůty pro podání elektronického daňového přiznání, který by měl mít konsenzuální podporu. Alespoň doufám, protože je připraven tak, že tam bude těžké najít nějaká negativa, proč ho neschválit. V České republice je v současné době jedna z nejkratších lhůt pro podání daňového přiznání v Evropské unii. Mnoho poplatníků daně má proto problém v tomto krátkém intervalu zkompletovat všechny potřebné doklady, které potřebuje pro vyplnění svého daňového přiznání. Může se jednat např. o potvrzení od více zaměstnavatelů včetně zahraničí, kde platí jiné lhůty. Potvrzení pro využití slev nebo zvýhodnění, podkladové materiály pro všechny přílohy včetně podnikatelské účetní závěrky apod. V současné době jedinou legální cestou prodloužení této lhůty je zaplacení poplatku soukromému daňovému poradci. Dalším problémem stávajícího systému je nízká míra elektronicky podaných daňových přiznání, kolem 20 %. Vysoký počet papírově podaných daňových přiznání zbytečně zatěžuje pracovníky správce daně, a tím i zvyšuje nároky na státní rozpočet. Hlavními výhodami elektronického daňového přiznání je minimalizace chyb spojených s manuálním vyplňováním a kontrolou, umožnění lepší komunikace s úřady či jednodušší sledování stavu zpracování. Elektronické podávání daňového přiznání umožňuje zrychlení celého procesu, dále snížení administrativních nákladů a zjednodušení archivace. Tento návrh nově prodlužuje současnou tříměsíční lhůtu pro podání daňového přiznání o jeden měsíc v případech, kdy daňový subjekt podává daňové přiznání elektronicky. To přináší občanům pozitivní motivaci pro větší využití elektronických daňových přiznání. Zároveň nepřináší žádná negativa pro stávající poplatníky, kteří nechtějí využít možnosti elektronického podání. V případě, že daňový subjekt nepodá daňové přiznání elektronicky v dané prodloužené lhůtě, nebude se k tomuto prodloužení přihlížet a případná sankce bude vypočítána stejně, jako by nepodal daňové přiznání v tříměsíční lhůtě. Návrh také přináší osobám podávajícím daňové přiznání pozitivní motivaci pro využití elektronické formy podání a zároveň umožňuje osobám, které zvládnou samy vyplnit daňové přiznání, stihnout podat přiznání včas i bez nutnosti využití daňového poradce.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities