ps2017-019-08-003-029.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-09-21 ps2017-019-08-003-029 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(13.00 hodin) Tyto atributy podstaty práva na svobodnou volbu povolání a vlastně i práva podnikat nynější plenární nález popsal shodně . S jedním z nich , a to se znemožněním určité oblasti podnikatelé aktivity však zjevně příliš nepočítá . Důležitým faktorem podnikatelských aktivit je v našich souvislostech sociální status poplatníka - spolu s jeho potřebami , okolím , reálnými možnostmi - zahrnutého do třetí a čtvrté fázi EET v roce 2018 . Plenární nález uvádí v závěru , bod 113 , ke zmocňovacím ustanovením zákona o EET , že vláda měla podle důvodové zprávy ochránit poplatníky před možnými tvrdostmi . Dovolím si upřesnit : měla by je ochránit před přinejmenším obtížným a mnohdy kontroverzním dopadem některých ustanovení zákona . Z poplatníků mám na mysli třeba lékaře včetně veterinárních , drobné vesnické prodejce , menší potravinářské výrobce , advokáty - jednotlivce a mezi všemi zejména lidi v důchodovém věku , které jejich povolání stále baví , přivydělávají si a mnoho dalších lidí je na nich v místě bezprostředně závislých . Jakkoliv se zákonodárcům či exekutivě vesnická kultura nemusí zamlouvat a do Internetové revoluce 4.0 se tito lidé nehodí , přece jen zde tato kacířsky řečeno šedá infrastruktura existuje a neměli bychom se jí vzdávat rychleji , než je nezbytné . Předivo společenských vztahů má snad i svůj vlastní vývoj . Zpět však k metodologii ústavního přezkumu . Právo svobodné volby podnikání a právo podnikat mají silný hodnotový náboj , náleží ke klasickým liberálním svobodám - prvek volby . Spojitost se svobodou člověka řadí zejména svobodnou volbu povolání velmi blízko k základním lidským právům . Neoddiskutovatelně je tu přítomna hodnota lidské důstojnosti . Klade - li stát jednotlivci do výkonu povolání , jež si vybral nebo jež po léta vykonává , nepřiměřené zákonné překážky , zasahuje též do jeho práva na respektování soukromého života ve smyslu článku 8 evropské Úmluvy o lidských právech a základních svobodách . Tím spíše bylo žádoucí nyní testovat zákonnou úpravu EET , resp . její zbylé , potenciálně nabíhající části , poměřováním veřejného zájmu na straně jedné a práv a svobod jednotlivce na straně druhé , tedy konkrétně testem proporcionality . V takovém testu by mohla být zajisté právní úprava EET shledána jako sledující legitimní cíl a obecně vhodná . Je však otázkou , zda by prošla krokem své nezbytnosti - o mírnějších prostředcích sdělování tržeb evidence lze zajisté diskutovat - a zda by případně uspěla i v nejnáročnějším kroku v poměřování v užším smyslu . Pokračovat k závěru by tu bylo předčasné . Nechť si zatím každý vyhodnotí situací sám . Nebyl - li plénem přesto test proporcionality proveden , pak to v textu nálezu popsaným a hlavně v jeho výrocích vyjádřeným závěrům možná bezprostředně neublížilo . Promeškána však zůstala šance ještě blíže sdělit zákonodárci , exekutivě , jak , či lépe řečeno v jakém rámci postupovat při dalších regulačních krocích , jež budou dříve či později nevyhnutelně následovat . Nestalo - li se tak , nezbývá než vyčkat dalších podání , které k Ústavnímu soudu časem doputují . Tolik odlišné stanovisko soudce Ludvíka Davida k předmětnému nálezu Ústavního soudu . A nyní mi dovolte ještě vytnout část z odlišného stanoviska soudců Vojtěcha Šimíčka , Jaromíra Jirsy , Tomáše Lichovníka , Kateřiny Šimáčkové a Davida Uhlíře proti výroku IV . nálezu spisová značka plénum Ústavního soudu 26 / 16 . Uplatňujeme vůči IV . , kterým se návrh ve zbývající části zamítá , a odpovídající části odůvodnění nálezu plénum Ústavního soudu 26 / 16 odlišné stanovisko podle ustanovení § 14 zák . o Ústavním soudu , jelikož máme za to , že návrhu mělo být vyhověno , a zákon č . 112 / 2016 Sb . , o evidenci tržeb , měl být jako protiústavní zrušen . K tomuto názoru nás vedou zejména následující skutečnosti . Být živnostníkem není vůbec jednoduché . Chce to kus osobní odvahy a hodně trpělivosti , protože povinností spojených s podnikáním je obrovské množství napříč celým právním řádem . V oblasti bezpečnosti práce , sociálního zabezpečení , personalistiky , hygieny a samozřejmě i daní . Stát , který je i podle judikatury Ústavního soudu výsledkem společenské smlouvy , by proto měl vždy dobře vážit zavedení každé nové povinnosti , která podnikatelům ztěžuje jejich činnost . Při tomto zavádění by měl zákonodárce velmi bedlivě hodnotit , zda tato další povinnost je skutečně nezbytná a zda nepřiměřeně nezhoršuje podnikatelské prostředí . Tato opatření by přitom neměl posuzovat izolovaně , nýbrž v kontextu omezení stávajících . Lapidárně řečeno , stát by si měl položit otázku , zda se nejedná o příslovečnou poslední kapku , po které pomyslný pohár přeteče . Úkolem Ústavního soudu v rámci následného přezkumu je pak zvážit , zda není namístě již zmáčknout knoflík . Máme totiž za to , že ne vždy je daňová disciplína tou největší hodnotou , tzn . legitimním cílem . Někdy by zájem na ní měl poněkud ustoupit tomu , aby byla zachována silná vrstva aktivních , tvořivých , sebevědomých a odvážných lidí , kteří v podnikání riskují svoji existenci , místo aby se nechali zaměstnat , a těmto lidem , především těm drobnějším mezi nimi , tedy lidem s obratem , což není totéž co zisk , např . v jednotkách milionů korun ročně , by stát měl administrativu spojenou s podnikáním co nejvíce ulehčit , a to i za cenu menšího daňového výnosu , který je zde tak jako tak marginální . Ekonomika totiž bude robustní a přežije těžké časy lépe právě tehdy , bude - li v ní dostatečná diverzita a soběstačná , na pomoci ze společného nezávislá podnikatelská vrstva zůstane i v okrajových oblastech - hospody a jiné provozovny v malých obcích , malí samostatní živnostníci , podnikající důchodci , studenti atd . Pro řadu právě těchto lidí je však EET tou příslovečnou poslední kapkou , která je vyžene z podnikání , případně je nažene do šedé ekonomiky , což uvolní cestu jejich velkým konkurentům směrem ke korporativnímu , velkopodnikatelskému a dotačnímu státu . Vzniká tak malá hyperbohatá elita a dále pak jen hůře či lépe placení zaměstnanci . Můžeme se tak dostat do rozporu s materiální podstatou demokracie . Ta je totiž možná jen ve společnosti tvořené z podstatné části vrstvou skutečně svobodných , nezávislých lidí . Právo podnikat zakotvené v článku 26 odst . 1 Listiny znamená právo na svobodnou volbu každého , jakým způsobem si bude opatřovat své prostředky k životu , právo rozhodnout se , zda člověk bude na někom závislý , závislá činnost , zaměstnání , nebo se o sebe postará sám , a to se všemi z toho plynoucími riziky , tj . podnikání . Právo podnikat je odvozeno od práva vlastnit majetek a svobodně s ním nakládat . Souvisí však i se zákazem nucených prací . Svědčí o tom zkušenosti z minulého totalitního režimu . Komunistický režim podnikání nejen nepovoloval , ale přímo je trestal . Kombinace trestných činů spekulace , nedovoleného podnikání a příživnictví nutila každého , aby byl zaměstnán . Nutila jej k tomu , aby byl závislý na téměř jediném zaměstnavateli , a to na státu . Pomiňme velmi malou skupinu soukromě hospodařících zemědělců a o něco větší skupinu družstevníků . Společnost , v níž naprostá většina občanů je se svou obživou závislá na jednom či několika málo zaměstnavatelích , není svobodná společnost . Proto je právo podnikat jedním ze základních práv vytvářejících podmínky pro společnost svobodných občanů . Respekt ke svobodě jakéhokoli typu , nejen podnikání , musí být vždy na prvním místě . Proklamovaný cíl EET však tomuto respektu neodpovídá . Prvním smyslem práce a podnikání je totiž vytváření materiálních hodnot a poskytování služeb ostatním členům společnosti . Skutečnost , že práci a podnikání lze zdanit , má pro úspěšné fungování společnosti druhotný význam . Zatímco si lze představit fungující společnost , která financuje své potřeby ze zdaňování jiných skutečností , kupříkladu nemovitého majetku , přírodního bohatství , vkladů na účtech , bankovních transakcí či obecné spotřeby , bez práce a podnikání společnost existovat nemůže . Před zavedením EET měl proto stát poctivě a velmi důkladně zkoumat , zda již byly vyčerpány všechny méně invazivní a obtěžující možnosti , které má k dispozici ke kontrole správného a spravedlivého výběru daní . Nic takového se však v žádném případě nestalo , byť zavedení EET nesporně představuje další administrativní i finanční zatížení podnikatelů . Ustrnout na pouhém konstatování , že zavedení EET velmi pravděpodobně povede ke zvýšení výběru daní , jedná se o opatření , které obstojí v testu rozumnosti , a proto obstojí i z ústavněprávního hlediska , je totiž velmi nebezpečné a zneužitelné . Zavedení EET pod veřejně prezentovaným , byť empiricky zcela nepodloženým politickým dojmem , že nikdo daně neplatí , a je proto namístě zpřísnění jejich výběru , totiž považujeme za podobně nerozumné a ve svých důsledcích nespravedlivé jako ponechání celé třídy po škole jen proto , že v hodně vyrušoval jediný žák . Bohužel tato vstupní úvaha je základní filosofií napadeného zákona a není řešitelná odstraněním pouze několika jeho nejkřiklavějších zásahů do soukromí a svobody podnikání . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
