ps2017-019-04-004-029.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-09-14 ps2017-019-04-004-029 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(12.00 hodin) Za prvé , napadená zákonná úprava v případě drobných živnostníků zasahuje samu podstatu práva podnikat a opatřovat si prostředky pro své životní potřeby prací . Hranice mezi právem podnikat a právem pracovat přitom není zcela zřetelná , jelikož podnikání samostatného živnostníka nebo příslušníka svobodného povolání je často jen jiným způsobem realizace jeho práva pracovat . Elektronická evidence tržeb u drobných podnikatelů tak zasahuje přímo jádra jejich práva opatřovat si prostředky pro své životní potřeby prací , protože svojí administrativní náročností a technickou obtížností samostatné podnikání pro mnohé , méně disponované jedince , v podstatě vylučuje . Za druhé , v zavedení elektronické evidence tržeb je implicitně obsažen i zásah do práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a neoprávněným shromažďováním údajů o osobě člověka . IV . Domníváme se tedy , že stát zavedl elektronickou evidenci tržeb , aniž by předtím poctivě využil všechny možnosti a nástroje , kterými již disponoval . Jen příkladmo : Pokud v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb musí být přijato 400 nových úředníků , viz důvodová zpráva k zákonu , sněmovní tisk 513 / 0 , nebylo daleko přiměřenější tento lidský potenciál věnovat k větší intenzitě stávajících adresných daňových kontrol ? Tím spíše , že stávající technické možnosti umožňovaly Finanční správě i bez elektronické evidence tržeb vytipovat podezřelé daňové subjekty a na ně se cíleně zaměřit při následné kontrole . Jakkoliv nepopíráme , že zavedením elektronické evidence tržeb skutečně může docházet k větší daňové výtěžnosti oproti situaci předchozí , nelze očekávat , že se tak bude dít ve významnější míře v poměru k celkovým daňovým příjmů státu . Nic takového ostatně neplyne ani z oficiálního vyjádření Ministerstva financí a přiznaného navýšení výběru daní je v porovnání s celkovými daňovými příjmy spíše marginální . Tuto okolnost považujeme za velmi významnou při používání ústavního testu racionality , resp . proporcionality při hodnocení zásahů do ústavně zaručených základních práv . Ve shodě s názorem navrhovatelů totiž máme za to , že zavedení EET představuje velmi citelný zásah do práv dotčených subjektů . Jak je již uvedeno výše , jde především o vlastnické právo , právo svobodně podnikat , o rovnost a o zásah do informačního sebeurčení . Zavedení EET představuje nové finanční náklady pro každého podnikatele . Tyto náklady přitom nejsou jednorázové , jak by se mohlo na první pohled jevit . Nejde totiž jen o pořízení příslušného zařízení , nýbrž také o měsíční platby za používaný software a o další obtížně vyčíslitelné náklady . Účetnictví , proškolení zaměstnanců , papír na účtenky apod . Je přitom zřejmé , že daleko více tyto náklady postihují drobné podnikatele , kteří dosahují malého obratu a v řadě případů mají takové náklady , že příjmovou daň vůbec neplatí , nicméně např . zaměstnávají zaměstnance a platí daně jiné , takže se rozhodně nejedná o černé pasažéry našeho daňového či sociálního systému . Příkladem budiž trafika , kde se prodávají levné produkty , nicméně ke každému z nich musí být vydána samostatná účtenka . Připomínáme také , že často jeden podnikatel nevystačí s jedním technickým zařízením , nýbrž musí mít těchto zařízení více , podniká - li např . v několika malých prodejnách současně . Jinak řečeno , jde o typický příklad , kdy nediferencovaným opatřením dojde k zásadně odlišnému zásahu do právního postavení rozdílných subjektů . Dokonce tvrdíme , že zavedení elektronické evidence tržeb logicky postihuje především ty nejmenší živnostníky , protože právě u nich se platí převážně v hotovosti . Lapidárně řečeno : poplatník poskytující zboží či služby velkému množství klientů , avšak pouze v malé hodnotě , bude logicky ve výrazně nevýhodnějším postavení nežli poplatník , který bude mít těch klientů jen pár . Nemluvě ani o tom , že EET se vůbec netýká bezhotovostních plateb , které zákonná úprava vyžaduje vždy , pokud se jedná o vyšší částky než 10 000 euro - viz zák . č . 253 / 2008 Sb . , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu . Tedy významnější platby jsou ex lege vyňaty z režimu EET a naopak v tomto systému zůstávají všechny platby , které jsou často i zcela marginální . Paradoxně je tak elektronická evidence tržeb z povahy věci zaměřena zejména na menší daňové poplatníky a citelněji postihuje ty z nich , kteří mají menší , či dokonce žádný zisk . U malých podnikatelů pak nejde jenom o bezprostřední finanční náklady , nýbrž i o zatížení podnikající osoby další starostí , kterých však má již nyní až nad hlavu . Nelze přehlédnout ani na to , že jsou zákonem jako třída likvidováni zejména starší menší podnikatelé bez počítačových znalostí a online připojení . Většinové stanovisko , že se mají smířit s tím , že jsou oběťmi čtvrté průmyslové revoluce , jak je uvedeno v bodě 79 nálezu , pak v této souvislosti zní značně necitlivě . Ze shora uvedených důvodů velmi nesouhlasíme rovněž s tvrzením v bodu 67 , odůvodnění nálezu , že zákon o evidenci tržeb nepřináší žádnou daňovou ani jinou povinnost , která by se bezprostředně a cíleně dotýkala majetkové sféry těch , na něž povinnost evidence dopadá . Toto tvrzení totiž není pravdivé . Ostatně i samotný zákonodárce uvedl v zákonu č . 586 / 1992 Sb . , o daních z příjmů , jednorázovou slevu na dani ve výši 5 tis . Kč , neboť si byl vědom finanční zátěže na podnikatele . Podotýkáme však , že tato sleva nic podstatného neřeší : je malá , netýká se všech a je pouze jednorázová a vstupní , zatímco vedení EET je opatření trvalé a náklady na jeho provoz jsou průběžné . Stát tak přenáší na podnikatele své povinnosti , které má při výběru daní , aniž by to bylo rozumným způsobem kompenzováno . Jiná situace by např . byla , slevil - li by stát každý rok fakticky vynaložené náklady na provoz EET , ovšem ve formě skutečné slevy na dani a nikoli jen odpočitatelného nákladu . Nelze zcela pominout ani důležitý sociální rozměr podnikání , zejména služeb , malých obchodů či vesnických hospod , které , poctivě a správně uchopeno , nejen že prospívá podnikatelům , ale zejména v menších obcích umožňuje jejich občanům scházet se , vést společenský život a zlepšuje kvalitu jejich života . Další deficit zavedené EET spočívá v zásahu do informačního sebeurčení . Zde přiměřeně odkazujeme na závěry Spolkového ústavního soudu ve věci Rasterfahndung - BvR 518 / 02 , volně přeloženo jako rastrovací stíhání či prověřování - , s nímž pracuje i odkazovaný nález Ústavního soudu sp . zn . Pl . ÚS 24 / 10 a ve kterém je definováno právo na informační sebeurčení jako právo každého na ochranu před neomezeným získáváním , ukládáním , užíváním a předáváním individualizovaných údajů . Je zde dokonce výslovně uvedeno , že rovněž preventivní policejní prověřování je slučitelné s právem na informační sebeurčení jen tehdy , je - li dáno konkrétní ohrožení pro významné právní hodnoty , jako jsou bezpečnost státu nebo ohrožení života či svobody jednotlivce , a za toto ohrožení nelze ani považovat zahraničněpolitickou mezinárodní situaci , která nastala po 11 . září 2001 . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
