|

ps2017-016-05-002-102.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-07-10 ps2017-016-05-002-102 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

102. Informace ministra zemědělství a ministra životního prostředí o kůrovcové kalamitě v České republice

Date2018-07-10
Meetingps2017/016
Agenda Itemps2017/016/102
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/016schuz/s016142.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   4 < Page 5 > 6
Poslanec Jan ZahradníkAno, pane předsedající. V těch vteřinách, které mě dělily od toho, když jsem se zvedl ze svého místa a došel sem, mi došla tahle okolnost, že se stanu zpravodajem tady tohoto podle mne tak velmi důležitého bodu našeho jednání a s kolegou Holomčíkem tedy budu rád na závěrech našeho jednání spolupracovat. Ale nyní bych tedy chtěl vystoupit jako řadový poslanec a člověk, který si dobře pamatuje různé okolnosti, které předcházejí dnešnímu dni a které se dají časově posunout až do poloviny první dekády tohoto století, a možná dát do souvislosti některé věci, které oba páni ministři, možná záměrně, a pan předkladatel určitě nezáměrně nezmiňují. Ono je to tak. Kůrovec napadl rozsáhlé plochy českých a moravských lesů. Odhaduje se 5 milionů plnometrů dosud vytěženého dřeva, což je nebývalé vzhledem k tomu, že samozřejmě dřevo znehodnocené kůrovcem má velmi nízkou cenu a majitelům lesů způsobuje obrovské ekonomické ztráty. Hledá se samozřejmě viník toho všeho. Hledá jej předchozí pan ministr Milek. Bude jej určitě hledat i pan ministr stávající. Minimálně je zde několik podezřelých, aby byli tedy shledáni, že jsou viníci této věci. Tady už některé věci zazněly. Jsou to Lesy ČR, možná i Vojenské lesy. U Lesů ČR to ztělesňoval odvolaný ředitel Szórád. Možná těmi viníky mohou být i ministři, ať už všichni ministři zemědělství do tedy stávajícího jmenovaného, případně ministr životního prostředí. Mezi další podezřelé patří klimatická změna, sucho. O tom tady bylo již také hovořeno. Kupodivu i čeští lesníci a také i smrky. O tom ale budu mluvit posléze. Neříká se zde ale pravda o tom, jak ta ochrana přírody v současné době vypadá a jak se ochrana přírody v podání a interpretaci ekologických aktivistů na stávajícím stavu podepsala. Je to prostě tak, že minimálně tedy od orkánu Kyrill a od týdnů a měsíců poté, kdy pustošil naše hory, tedy od zimy roku 2007, je vlastně kůrovec jakýmsi chráněným druhem. Tehdy bylo rozhodnuto, že polomové dříví, zejména tedy v Národním parku Šumava v tehdejších prvních a v části druhých zón, nebude vytěženo, nebude zasahováno. Tehdy o tom rozhodl pan ministr Bursík. Já jsem tady mnohokrát už opakoval tuhletu souvislost. Mluvil jsem o tom, že pan ministr rozhodl tehdy, že nebude postupováno podle lesního zákona, že dřevo nebude vyvezeno, že zůstane ležet, s tím, že přijal plnou odpovědnost za všechno, co se následně stane. O tom převzetí odpovědnosti mohu vydat osobní svědectví, protože jsem byl na senátním slyšení téhož roku, někdy na podzim, nebo možná před létem, teď si přesně nevzpomínám, ale kdy pan ministr Bursík tehdy přijal za vývoj plnou odpovědnost. Existuje určitě zápis z toho jednání. Ta jeho odpovědnost je dneska kdoví kde. Podobně jako pan tehdejší ministr Bursík. Takže se Šumava stala vlastně jakousi líhní kůrovce. Já nevím - pan ministr Brabec mě určitě nařkne, že se také domnívám, že kůrovec doletí ze Šumavy do Beskyd, ale já si to úplně přesně nemyslím. Myslím si jenom, že tady došlo k velkému posunu vůbec vnímání toho problému. K tomu se také za chvilku dostanu. Nynější situace má zřejmě svůj původ v roce 2015, kdy bylo veliké sucho. Suchá půda byla velmi hluboko pod úrovní terénu, možná jeden metr. Usychaly smrky. A stromy, které mají, ale to už tady bylo řečeno, snížený přísun vody, jsou suché, tak chutnají kůrovcovi, jsou jím přednostně vyhledávány a usychají po napadení. Četl jsem někde, že na severní Moravě uschlo asi 20 tisíc hektarů lesů. To ani nedosahuje oněch 25 tisíc (hektarů)suchých lesů na Šumavě včetně lesů vykácených v důsledku kalamit jako pufrační zóny před šířením kůrovce. Pan ministr životního prostředí s oblibou říkal, já jsem to také několikrát slyšel, že se v České republice již v letech 2015 až 2016 rozjížděly podmínky pro největší kůrovcovou kalamitu od dob Marie Terezie. To je určitě pravda. Ale tady si je třeba položit otázku, co tento pan ministr Brabec v oněch letech dělal. My, kteří jsme tady seděli ve Sněmovně, si vzpomínáme, že pan ministr Brabec prosazoval a nakonec i prosadil novelu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Bylo na výslovné přání ekologických aktivistů, za jejich vydatné podpory, za jejich potlesku. Tato novela mimochodem mimo jiné zásadní věci také umožnila, že se rozlohy bezzásahových území v národních parcích rozšířily na více než polovinu těchto území. Na těchto územích se proti kůrovci nezasahuje. A samozřejmě že kůrovec se potom může šířit do ostatních lesů, ať už v bezprostředním okolí, čemuž se tedy správa parku na Šumavě bránila kácením zdravých stromů, aby se šíření kůrovci zabránilo, anebo také se kůrovec šíří přepravou těch vykácených napadených smrků po území republiky. I to je jeden ze zdrojů šíření kůrovce. Tahle novela byla prosazována v naprostém rozporu s názorem a voláním lesnické veřejnosti, která varovala proti tomu, která varovala před tím, aby byla rozšiřována bezzásahová území jako tedy možný zdroj budoucích problémů pro šíření kůrovce. My, kdo jsme tady seděli, si určitě pamatujeme na ty stovky, možná tisíce mailů, které jsme dostávali od vlastně příznivců toho zákona. Ty maily byly často podobného textu, jako je... budily dojem jakési předpřípravy, prefabrikace. Někdy dokonce se dalo vystopovat podle naivně zanechaných stop, že to jsou maily vyprodukované Hnutím Duha. Kdybychom chtěli uvést nějaké historické příměry nebo historické srovnání, tak těch kůrovcových kalamit tady bylo určitě víc. První taková doložená kalamita je ta známá kalamita po vichřici z let 1868 až 1870, v 19. století. To známe z Klostermannových románů, zejména tedy z románu V ráji šumavském, který líčí situaci na Šumavě po této obrovské kalamitě, která nastala. Rozsah té kalamity, kalamity z 19. století, byl překonán až teprve kalamitou po orkánu Kyrill v roce 2007, a tedy pak v dalších letech, kdy tedy byla kalamita na Šumavě právě vinou kůrovce šířeného ze stromů padlých při orkánu Kyrill. V soukromých lesích i v lesích státních, spadajících pod Ministerstvo zemědělství a obrany, tedy v Lesích České republiky i ve Vojenských lesích a statcích, bylo to kalamitní přemnožení kůrovce zastaveno za dva až tři roky. Na Šumavě to trvalo až do roku 2013, tedy sedm let. Byla to tedy kalamita o 500 tisíc kubíků větší než ta klostermannovská z onoho 19. století.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities