ps2017-016-05-002-102.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-07-10 ps2017-016-05-002-102 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Zeptala bych se pana premiéra - není tady. Pane ministře životního prostředí, co tomu říkáte? Nejenom že jste před dvěma měsíci, kdy jste si teprve všimli kůrovcové kalamity, kdy v té době podle mého názoru měl být odvolán pan ministr Brabec, a nejenom že nebyl odvolán, ale on byl tedy teď jmenován panem premiérem do nové vlády, která zítra přijde požádat o důvěru. Sám Richard Brabec před několika týdny řekl, že vzniklá kalamita způsobila škody státu za zhruba 7 miliard korun, o které klesly zisky Lesů ČR. Za takovou škodu státu by měl pochopitelně někdo nést odpovědnost. A to je podle mého názoru právě ministr Brabec, protože ministerstvo mělo již dávno ze zákona konat a nekonalo. Tady nevím, jestli mám shrnout ta čísla, která byla k dispozici. V roce 2015 se vytěžilo v ČR 1,5 mil. metrů krychlových, v roce 2016 již 3 mil., a v roce 2017 dokonce 4,5 mil. metrů krychlových kůrovcového dříví. V přepočtu na plochu se jedná zhruba o 22 tis. hektarů vykáceného lesa na celém území ČR. Nyní bych ráda, aby tady zazněly názory některých... Já jenom abych uvedla, protože zpočátku jsem se velice často setkávala s tím, že vlastně si řada lidí myslí, že Lesy ČR vlastně jsou ty, kteří tady se starají o veškeré lesy v naší zemi. Já tady mám zhruba čísla. Lesy ČR pokrývají vlastně zhruba 48 % lesní plochy v naší zemi. Pak jsou tady menší plochy, ať jde o krajské lesy, vojenské lesy a církevní lesy. Potom významné číslo ještě jsou obecní a městské lesy. Ty pokrývají 17 %. A skoro 20 % jsou lesy ve vlastnictví soukromých osob s tím, že ne všichni samozřejmě, ale většina z nich je organizována v tzv. SVOL, což je Sdružení vlastníků obecních soukromých lesů, kde, abyste věděli, že nemluvím za málo lidí, kde je organizováno asi 1 250 vlastníků lesů s celkovou výměrou 400 tis. hektarů lesa. Je-li současná kůrovcová kalamita v českých zemích nejhorší za posledních sto let, jak o tom hovoří někteří lesníci, lesní odborníci, si netroufám hodnotit. Že je ale zapotřebí situaci nějakým způsobem řešit, je zcela zřejmé. Jde ale o celou škálu kroků, které je nutné učinit. Především je zapotřebí změnit dosavadní způsob hospodaření v lesích, které stejně jako zemědělství trpí velkoplošným produkčním způsobem obhospodařování lesních porostů. Je třeba novelizovat některé zákony, to tady už řada předřečníků o tom mluvila. Já se omlouvám, já v tom materiálu tak průběžně, jak jsem to dnes poslouchala, jsem si škrtala, takže teď doufám, že nebudu některé věci zbytečně opakovat. Nicméně i toto požaduje právě ten SVOL, Sdružení vlastníků obecních soukromých lesů, které ve své tiskové zprávě z 28. června letošního roku uvedlo - a teď bych ráda tu tiskovou zprávu přečetla: Vlastníci lesů se obávají o osud právní normy, která jim měla poskytnout odborná doporučení pro zalesňování a obnovu lesů. Po více než dvaceti letech by se mohly modernizovat způsoby obnovy lesů. Ministerstvo zemědělství po dvou letech expertních prací připravilo novou právní normu, vyhlášku, která upravuje způsoby hospodaření v lesích. V připomínkovém řízení se však sešlo mnoho protichůdných pozměňovacích a doplňujících návrhů, často nerespektujících právní řád ČR, natož odborné souvislosti. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů proto varuje před vzniklým chaosem, který začal ovlivňovat tvorbu tohoto důležitého metodického nástroje pro hospodaření v lesích. Blíží se doba podzimního zalesňování, je potřeba plánovat, co se bude sázet příští rok na jaře a v dalších letech. Bude nutno zajistit sazeničky pro zrod nových lesů. Vlastníci lesů by proto uvítali, kdyby posuzovaný návrh vyhlášky začal platit co nejdříve, nejlépe již v září, v připraveném znění, pouze s drobnými úpravami. Stávající platná vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, platí v nezměněné podobě více než dvacet let. V současné době již není schopna pružně reagovat na stále zřetelnější projevy změny klimatu a měnící se požadavky společnosti stejně jako na technologický rozvoj. Hrozby plynoucí z postupující změny klimatu se ukazují již několik desetiletí. Nedostatek srážek, nedostatek vody, sucho, zvyšující se teplota, mírné teplé suché zimy, horká jara a léta s přívalovými dešti a bleskovými povodněmi. Tyto důsledky pozorujeme všichni. Lesy na ně reagují se zpožděním, o to však dramatičtěji. Dvě stě let znamená pro les pouhé dvě generace. U lidí je to však deset generací. Schopnost postupné adaptace na změny v čase je jistě u deseti generací snazší a jaksi samozřejmější než za stejný čas u dvou generací. Návrh nové vyhlášky, který připravil tým odborníků, expertů a vědců, aktivně reaguje na aktuální potřeby lesnického hospodaření v souvislosti s měnícími se přírodními podmínkami v důsledku proměn klimatu. Je součástí Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Návrh vyhlášky uvolňuje lesním hospodářům v ruce a umožňuje jim využít nejširší možné skladby dřevin odpovídající stanovišti a regionálnímu klimatu právě v reakci na jeho současné probíhající změny, aniž by vlastníky lesů zároveň ekonomicky srazil na kolena, říká Ing. František Kučera, předseda SVOL. Druhové spektrum vhodných dřevin je upraveno tak, aby reflektovalo očekávaný teplotní posun. Nelze však z objektivních důvodů, např. inverzní polohy a další stanovištní specifika, zcela šablonovitě zavrhnout pěstování smrků v nižších polohách třetího a čtvrtého lesního vegetačního stupně. V těchto případech se upozorňuje vzhledem k očekávané změně klimatu na zvýšené riziko spojené s jeho dopěstováním do mýtného věku. V zastoupení smrku na těchto stanovištích však může mít svoje opodstatnění např. při zvyšování biodiverzity, při plnění jiných funkcí lesů. Důraz je kladen na částečnou náhradu smrku stanoviště vhodnými dřevinami v souvislosti s přírodní lesní oblastí a v příslušných hospodářských souborech. Do třetího lesního vegetačního stupně se nedoporučuje umělá obnova smrku s výjimkou vhodných ekotypů a stanovišť. Konečné rozhodnutí se pak ponechává na rozvaze vlastníka a lesního hospodáře, aby upravili skladbu dřevin dle konkrétních přírodních podmínek jejich lesů. Lesnická legislativa je dnes složitý právní a odborný systém, stejně jako v každém jiném lidském oboru. Zásahy do ní musí respektovat vzájemnou provázanost jednotlivých norem a odborné souvislosti. V neposlední řadě také přírodní procesy, reálný stav přírody, lesů, ale i potřebné množství osiva, sazenic, z jakých zdrojů a za jak dlouho je lze získat. Dobře míněné úmysly a radikální změny nevedou vždy k dobrým výsledkům. Lesům sluší spíše evoluce než revoluce. Ročně se obnoví necelé 1 % z celkové rozlohy lesů. Vyhláška jako podzákonný předpis nemůže přímo ukládat povinnosti a zákazy jdoucí nad rámec zákonného zmocnění. Nemůže směřovat k dalším omezením vlastnických práv a posílení autoritativní pozice státní správy. Povinnost minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin je daná zákonem. Konkrétní druhová skladba v porostních skupinách je pro vlastníka specifikována až v lesním hospodářském plánu. Tento princip považujeme jako zodpovědní vlastníci za plně dostačující. To je konec té tiskové zprávy. Ráda bych zdůraznila, že k tomu, aby se situace v našich lesích zlepšila, by měli své síly spojit všichni, kteří mají k problematice co říci. Doposud jsme byli svědky zcela protichůdných pohledů, to myslím, že i kolegové potvrdí, na řadu systémových kroků. Například, jak ostatně upozorňuje i Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v pohledu na roli a zastoupení smrkových porostů v druhové skladbě lesa.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
