ps2017-016-05-002-102.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-07-10 ps2017-016-05-002-102 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
V zemědělském výboru jsme ty věci projednali, navštívili jsme jak Lesy České republiky, tak Vojenské lesy a statky. Pan kolega Podal a někteří další objížděli i jednotlivé vlastníky lesů a to vystoupení pana kolegy Podala a některých dalších, včetně tedy teď pana ministra Jurečky, věrně zobrazuje současný stav. Ten současný stav je něco jako požár, ke kterému se teď sjíždíme jako hasiči, rádi bychom, aby ten požár byl co nejdříve uhašen a aby také byly nalezeny příčiny a mohla být zavedena, pokud je vůbec taková možná, účinná prevence, aby se ty kalamity, nejen kůrovcová, ale byla tady řeč o mniškové, byla tady řeč o kalamitě v Krušných horách zaviněné spadem, tedy emisní nebo imisní kalamita, přesně řečeno, atd., abychom prostě do budoucna ty všechny funkce lesa, které les vedle hospodářské má, také dokázali udržet. V této chvíli si dovolím navrhnout, protože slyším různé návrhy usnesení, případně čtu různé návrhy usnesení, jakési souhrnné, jakési zobecňující, jakési zastřešující usnesení nebo návrh usnesení, který by dal jasná pravidla především těm, kteří zodpovídají, tzn. ministerstvům, vládě České republiky, a který by řekl, co všechno lze v této situaci účinně udělat. Současně samozřejmě souhlasím s těmi, kteří hovoří o tom, že je třeba najít a postihnout viníky, ale znovu říkám ano, samozřejmě, ale až poté, co ten požár bude uhašen. Do té doby bychom se mohli, a to nebezpečí existuje, utopit ve vzájemných diskusích o tom, jestli za to více může ten, kdo nenechal napršet, nebo ten, kdo už od 18. století vysazoval smrkovou monokulturu. Ostatně teď jsme v problému kůrovce, ale to je agregátní název, protože např. na okrese Třebíč vedle těch smrkových porostů jsou velmi silně postiženy i porosty borové a tam žádný kůrovec není. Takže je to spíše komplexní problém. Dovolte mi tedy, abych navrhl usnesení a poprosil vás o jeho podporu. To usnesení je komplexní, čili nikoli po částech, ale hlasovat jej en bloc. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá Ministerstvo zemědělství o I. provedení legislativních změn potřebných k účinnému boji proti kůrovci, případně jiným kalamitám v lesích; II. úpravu dotačních titulů v gesci Ministerstva zemědělství na podporu zejména nestátních vlastníků lesů kompenzující zvýšené náklady spojené s kůrovcovou kalamitou. - Jestli s tím někdo měl problém nebo měl by problém, tak jde o to, aby prostě byla ta situace postižena v komplexu, nikoli jenom ve státních lesích, nebo Lesích České republiky. To byl komentář. Teď znovu k návrhu. - IV. o koordinací jednání s dotčenými subjekty při otevření klíčových témat, jako jsou revize strategických lesnických dokumentů Ministerstva zemědělství a Lesů České republiky, modifikace systému veřejné správy, řešení provozních potřeb spojených s kůrovcovou kalamitou napříč resorty. 4. Žádá Ministerstvo zemědělství o pravidelné informování vlády o přijatých opatřeních ve vztahu ke kůrovcové kalamitě. Je to návrh, který agreguje celou tu diskusi do jednotlivých bodů tak, abychom konečně revidovali onu dříve se hodící, dnes už poněkud zastaralou dřevěnou knihu. Jde o to, abychom modifikací systému veřejné správy umožnili třeba ony opravy těch cest, které jsou ne vlastnictví lesů, ale třeba v osobním nebo soukromém vlastnictví, těch cest, které jsou poškozeny tou dopravou, ale jde také o to, abychom třeba dokázali řešit provozní potřeby spojené s kůrovcovou kalamitou napříč resorty, abychom vůbec dokázali dohodnout, že bude dostatek kapacit k vyvážení dříví z lesa, jeho odvážení do místa zpracování nebo skladování, otevření možností skladování, o mokrém se tady hovořilo atd. Čili je to návrh usnesení, který agreguje všechny ty dosavadní návrhy, všechny ty potřeby, které jsou v souvislosti s projednávaným bodem, do krátkého, stručného a zřetelného znění. Děkuji vám za pozornost, též s pozdravem lesu zdar. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu poslanci Kováčikovi. Hezké odpoledne vám všem. Pokračujeme v rozpravě vystoupením pana poslance Jaroslava Holíka, připraví se paní kolegyně Vrecionová. Pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jaroslav HolíkVážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, přiznám se, chtěl jsem vystoupit výrazně kritičtěji, ale po zprávě ministra Tomana, ministra Brabce a vlastně i bývalého ministra Jurečky jsem tu svou bojovnost malinko snížil, protože tam zazněly myšlenky, které jsou mi hodně blízké. Českou republiku už několik let trápí zloduch, lýkovec smrkový neboli kůrovec. Projevem jeho činnosti je padající jehličí, které žloutne, a následně odumírání stromu, smrk ztepilý. Dámy a pánové, kůrovcovou kalamitu nezpůsobil orgán Kyrill, ta nás provází už asi 50 let. Nejdřív to byly Krušné hory a Jizerské hory zničené a oslabené průmyslovými exhalacemi, nyní je to Šumava a Beskydy. Totiž kůrovec napadá vždy jen oslabené stromy. A co my jako lidé děláme? My řešíme důsledky. Kácíme napadené stromy, pálíme napadené dřevo, provádíme vápnění, postřiky a neuvědomujeme si, že musíme řešit příčinu. A těch příčin je několik a ve všech případech je viník člověk. Za prvé máme narušený ekosystém. Živelnou zástavbou krajiny a necitlivou meliorací došlo k výraznému snížení hladiny spodní vody. Za druhé je to výsadba monokultury, smrku, kterým jsme z veliké části vytlačili původní rostlinný porost. Za třetí je to změna postavení pracovníků lesní správy. A teď, jestli dovolíte, se trošičku zastavím nad každým z těchto bodů. Takže největší změny v krajině způsobuje činnost člověka. Všechny nás trápí sucho, ale množství srážek se na našem území nemění. Mění se jenom jejich charakter. Ano, snižuje se množství sněhových srážek, ale hlavně, prší nám jinak. Nárazově a na menších plochách. Voda z krátkodobých silných dešťů nezasakuje, ale naopak prohloubenými a napřímenými koryty řek a potoků pryč. Podzemní voda se tím pádem nedoplňuje a po krátkém silném dešti tyto uměle vytvořené toky opět vysychají. Velký dopad na retenci vody má rychlý nárůst zastavěných ploch, kterých od roku 1990 přibylo asi 250 kilometrů čtverečních. Dámy a pánové, zasakování vody do asfaltu a betonu je nulové, to víme všichni. Krajina ztratila schopnost vodu zachytit a zadržovat ji. Přirozené hydrologické struktury jako vodní toky, prameniště, mokřady jsou z nadpoloviční většiny zničeny. Rostlinný porost je akumulátor vlhkosti a regulátor tepla. Beton a asfalt teplo neabsorbují, ale naopak je vyzařují. Tím se zrychluje ohřev vzduchu, zrychluje se jeho proudění, dochází ke klimatickým výkyvům, jako např. vichřice Kyrill, dochází k extrémnímu suchu a přívalové srážky způsobují povodně. Povodním se bráníme regulací toků.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
