ps2017-016-05-002-102.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-07-10 ps2017-016-05-002-102 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Zajištění těchto důležitých funkcí ovšem brání špatný stav nemalé části českých lesů, který souvisí se způsobem hospodaření. Právě stávající systém hospodaření ve státních lesích vytvořil podmínky pro kůrovcovou kalamitu, které dnes čelíme. Je potřeba hospodařit ve prospěch lesa, nikoliv ve prospěch velkých společností. Nesmíme naše lesy jen vysávat, musíme o ně pečovat, být odpovědní k přírodě. Je proto nutné změnit celou legislativu, která je na současné poměry již zastaralá. Proto v rámci krátkodobých opatření v boji s kůrovcovou kalamitou TOP 09 navrhuje a představila právě na tom brífinku, a já vás nimi seznámím nyní, několik změn: podpořit budování tzv. mokrých skládek dříví; změnit ustanovení vyhlášky číslo 101/1996, povinnost kácet kůrovcové souše, ale soustředit se na území, kde lze kalamitu zastavovat; formou legislativní nouze prodloužit dobu zalesnění v lesním zákoně na pět let; a dále, podpořit technická opatření proti šíření kůrovce, například nákup odkorňovačů, nové metody hubení kůrovců na skládkách dříví atd. Jak jsem již ale zmínila, je třeba přijmout řadu dalších legislativních opatření, která v dlouhodobém výhledu zlepší způsob hospodaření s českými lesy, který je v současné podobě vedle počasí hlavní příčinou kůrovcové kalamity. Proto budeme sami navrhovat, podporovat nebo usilovat o změny v následujících čtyřech oblastech. Za prvé je to novela lesního zákona a souvisejících předpisů, která zajistí druhově rozmanitější lesy, přírodě blízké hospodaření a umožní a přikáže lesníkům lépe pečovat o naše společné bohatství. V zákoně o lesích bychom chtěli ustanovit povinnost obnovovat lesy v přírodě blízké druhové skladbě. V zákoně definovat, co je přírodě blízká druhová skladba. Podrobnější specifikace pak v novele vyhlášky číslo 83/1996. Také prodloužit povinnost zalesnit paseky a holiny na pět let, doposud jsou to dva roky, a zajistit porost na 15 let, aby bylo možno využít dostatečně přirozené zmlazení. Omezit holoseče při úmyslné těžbě. V zásadě hospodařit bez holosečí. Použití holoseče maximálně jednoho hektaru. Používat jen u světlomilných dřevin, např. dubů. Při kalamitách zavést operativní rozhodování a umožnit nezasahovat tam, kde zásahy nejsou efektivní. Je potřeba změnit vyhlášku č. 83/1996. Současný návrh, který již prošel připomínkovým řízením, je však špatný. Podle stávajícího návrhu vyhlášky by např. bylo možné třeba na Bruntálsku, kde dochází k plošnému hynutí smrku, smrk znovu vysázet v zastoupení až 75 %. Naopak se domníváme, že je pro jednotlivé hospodářské soubory třeba uvést dřeviny přirozené druhé skladby. Místo minimálního podílu MZD - meliorační a zpevňující dřeviny - stanovit maximální podíl dřevin stanovištně nepůvodních nebo dřevin pro daná stanoviště rizikových. Je třeba také doplnit přípravné dřeviny při obnově holin, například bříza, jeřáb, vrba, olše šedá, které dosud nejsou považovány za vhodné. V neposlední řadě prodloužit obnovní doby u přípravných až na 50 let, tak i dospělých porostů, aby příští generace lesa již neměla stejnověkou strukturu. Ve vyhlášce č. 101/1996 je nezbytné upravit postup v ochraně lesa v případě kalamit. Za druhé by to měla být novela zákona o myslivosti č. 49/2001 Sb. a navazující vyhlášky 553/2004 Sb. a 55/1999 Sb. Lov zvěře je třeba odvozovat od výše škod na lesích, nikoliv od lehce manipulovatelných sčítaných stavů. Spárkatá zvěř je limitujícím faktorem přirozené obnovy lesů a také extrémně prodražuje ochranu vysazovaných listnáčů a jedle. Vyhláškou musíme definovat, co jsou nepřiměřené škody, při jejich dosažení navýšit plán lovu. Vlastníci lesa musejí dostat možnost přímo vymoci snížení stavů na únosnou míru. Dosavadní systém rozhodování přes honební společenstva je nefunkční. Za třetí speciální zákon o státním podniku Lesy České republiky, nebo úprava současného statutu státního podniku a změna ekonomického modelu provádění prací a prodeje dřeva. Státní lesy musejí změnit své chování a stát se stabilizátorem lesnictví, zejména v oblasti ekologické a sociální. Jejich zadáním bude pěstovat les přírodě blízkým způsobem. Proto je potřeba místo maximalizace zisku zavést platbu, finanční rentu, kterou Lesy ČR odvádějí z hospodaření v lesích státu, a nejsou nuceny soustředit se na tvorbu zisku. Upravit specifika zadávání zakázek v lesním hospodaření ve vztahu k zákonu o zadávání veřejných zakázek. Prodej dřeva postupně oddělit od těžby, zajišťovat jej ve vlastní režii, zejména pak formou aukcí. Provádět část prací vlastními zaměstnanci, samozřejmě to je možné dosáhnout až postupně. A část operativně outsourcovat. Zásadně přitom zmenšit rozsah zakázek na minitendry, aby na ně dosáhly místní malé firmy a živnostníci. Postupně dosáhnout alespoň 40 % objemu prací prováděných vlastními zaměstnanci. Vytvořit dobré podmínky pro práci revírníků, aby mohli věnovat péči o lesy, zadávání a kontrole práce dodavatelských firem a zaměstnanců dostatečnou pozornost. Nejlépe tedy zmenšit revíry. Konečně za čtvrté by to byla změna lesních dotací tak, aby podporovaly přírodě blízké a udržitelné hospodaření v lesích a majitelé lesů byli motivováni chránit přírodu v nich. Podpora nepasečného hospodaření tam, kde je to vhodné. Podpora ponechání starých stromů a tlejícího dřeva v porostech pro zlepšení stavu půd a podporu biodiverzity. A konečně stanovit splnění minima zásad dobré praxe pro podporu investic do lesního hospodaření. Vážené kolegyně a kolegové, toto jsou konkrétní změny, na kterých můžeme začít okamžitě pracovat. TOP 09 již na některých vlastních návrzích pracuje, ale vyzývám především vládu, aby začala připravovat legislativu, která změní způsob hospodaření v českých lesích. Jsou to věci navržené opravdovými odborníky na danou věc a myslím si, že v mnohých nacházíme shodu i s jednotlivými ministerstvy. Dovolte mi také, abych navrhla ještě náš návrh usnesení, už asi čtvrtý, ale přece jen. Jedná se o snahu opravdu plnit roli, kterou Poslanecká sněmovna vůči vládě má. My totiž bychom ji opravdu neměli úkolovat, spíše kontrolovat, to je naší úlohou. Proto si dovolím přednést návrh usnesení. 1. Poslanecká sněmovna bere na vědomí informaci ministra zemědělství a ministra životního prostředí o kůrovcové kalamitě v České republice; 2. ukládá ministrovi zemědělství, aby předložil informaci o vzniku ohnisek a následného šíření kůrovcové kalamity od roku 2012 včetně informací o provedených opatřeních proti šíření kůrovcové kalamity, informaci o způsobu aplikace státní politiky hospodaření v lesích, o nedostatcích této politiky a důsledcích těchto nedostatků, a konečně informaci o připravovaných řešeních stávající situace hospodaření v lesích zejména s přihlédnutím ke státnímu podniku Lesy České republiky. To usnesení je obecnější, než které předložil pan kolega Holomčík, nicméně se domníváme, že by právě mělo být spíše v obecnější rovině. Měli bychom tyto informace po jednotlivých ministrech žádat, nikoliv je úkolovat konkrétně. Takže vás prosím o podporu tohoto usnesení, které se určitě bude samostatně hlasovat, a předložím je teď zpravodaji. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch PikalTaké děkuji. Poprosím tedy o předložení návrhu zpravodaji, jak už se stane. Prosím pana poslance Podala, připraví se pan poslanec Jurečka. Poslanec Zdeněk PodalDěkuji, pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, téměř všecko tady bylo řečeno. Dovolte, abych se vyjádřil též k fenoménu kůrovec. Jedná se o složitý přírodní proces daný letošním extrémně suchým a teplým jarem, i když počátky problému lze sledovat již v roce 2015. Letošní srážkový úhrn se v únoru a v dubnu dostal pod 50 % normálního stavu. Tím se smrkové porosty staly méně odolnými proti kůrovci.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
