ps2017-013-09-001-061.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-06-12 ps2017-013-09-001-061 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(15.10 hodin) Na základě toho už asi sedm let probíhá politická diskuse v Poslanecké sněmovně o parametrech finanční ústavy či dluhové brzdy . Tady existuje hezký politický paradox , že kolegové z levice , zejména sociální demokraté , nejvíc proevropští , rétoricky , jejich voliči už tak nevidí , ale nejvíc proevropsky , rétoricky , nás neustále přesvědčují , že to je potřeba ratifikovat , ale současně oni sami pro Českou republiku žádnou dluhovou brzdu nechtějí . Protože říkají : vláda to musí udělat , jak to chceme my , když vládneme , máme na to právo , jakápak dluhová brzda , taková past , kterou na vás chystá pravice , a podobně . To znamená , my , kteří chceme vyrovnané , rozumné , dlouhodobé vyrovnané financování státu , chceme ta pravidla v české legislativě a současně odmítáme tento zbytečný návrh . A na druhé straně jsou ti , kteří se pod ten návrh chtějí podepsat formálně , aby byli označeni jako proevropští , reálně , obsahově to odmítají . Když jsme vládli my , tak jsme poctivě usilovali o ústavní většinu , chtěli jsme ústavní zákon a nezískali jsme ústavní většinu , tudíž ústavní zákon schválen nebyl právě kvůli odlišnému politickému stanovisku kolegů z naší levice . Minulá vláda , vláda Bohuslava Sobotky , Andreje Babiše a Pavla Bělobrádka , původně měla ambici postupovat ústavním zákonem . My jsme jim k tomu nabídli naše hlasy a byla ústavní většina . Pokud bychom chtěli skutečnou dluhovou brzdu . Nicméně tehdejší nejsilnější člen vládní koalice , sociální demokraté , odmítl skutečnou dluhovou brzdu zavést do naší legislativy , tudíž nebyl průchozí ústavní zákon , tak jsme přijali něco , co se sice jmenuje a tváří se jako finanční ústava , jako dluhová brzda , ale reálně tam nic není , a přijali jsme to prostou většinou , to znamená , nepřináší to ani tu stabilitu . Proto to má být podle našeho názoru , pokud už něco , tak mít takový ústavní zákon , aby se to neměnilo s každou změnou prosté většiny . Úplně přesně si nepamatuji početní poměry vlád v České republice , ale mám pocit , že ani jedna nevládla formálně ústavní většinou . Ano , u některých návrhů zákonů jsou pro všechny strany , dá se získat poměrně silný počet hlasů , zejména u zákonů , které jsou spíš technického charakteru , ale myslím si , že formálně žádná vládní většina v Poslanecké sněmovně neměla ústavní většinu . Minimálně od roku 2010 , od roku 2006 také ne , předtím si to úplně nepamatuji , ale myslím si , že to takhle bylo . Je to vlastně výsledek našeho poměrného systému . Je pravda , že v horní komoře ten ústavní zákon se přijímá pro mne zvláštní metodou , že je třeba ústavní většina , ale z přítomných , ne z celkového počtu , resp . třípětinová většina z přítomných senátorů , kdežto tady je třípětinová většina ze všech členů Poslanecké sněmovny . Ale to je v Ústavě a tak to prostě je . A zkusme si říct , co by podle ODS měla obsahovat skutečná finanční ústava . Jsou to vlastně tři základní části , z nichž jednu už vlastně máme , nebo jedna a půl , abych byl poctivý . To , co bylo schváleno prostou většinou minimálně v tom bodě , který se týká Národní rozpočtové rady , mělo podporu i občanských demokratů . To znamená , zřídili jsme Národní rozpočtovou radu , funguje od letošního roku , Národní rozpočtová rada dostala svou kapitolu ve státním rozpočtu a vlastně zahajuje svou činnost . Uvidíme , jaké budou praktické výstupy . Na tom v zásadě panovala politická shoda napříč politickým spektrem . Ještě k tomu , když ta národní rozpočtová rada má vlastně doporučující charakter , nebo poradní , tak vlastně nebyl důvod , aby to kterákoliv politická strana blokovala , že takovou Národní rozpočtovou radu nechce . Takže to je splněno . Druhá část , ta klíčová , o které také mluví hlava II fiskálního kompaktu - zkratkovitě se říká dluhová brzda . A tady existovaly v zásadě čtyři různé návrhy zákonů , které se mezi sebou příliš nelišily , jenom v detailu . Já vás s tím detailem seznámím , protože je důležitý . V zásadě první parametr , který taková dluhová brzda má obsahovat , je vlastně výše zadlužení , kdy je aktivovaná . O tom se vedla debata . První návrh rozlišoval asi čtyři pásma , 40 % , 40 až 45 % HDP , 45 až 48 , 48 až 50 a větší než 50 . To byl náš návrh z let 2012 , pro který jsme nezískali ústavní většinu . Pak přišel návrh tehdejšího ministra financí Andreje Babiše z dílny Ministerstva financí , kde už nebyla čtyři pásma , ale pouze jedno . My jsme v rámci politického kompromisu řekli , že to je věc , kterou jsme připraveni podpořit . Nemusí být čtyři pásma . Protože když máte čtyři pásma , ten náběh opatření je pozvolný , není tak drastický , veřejné instituce , státní rozpočet , samosprávy se na to mohou připravit mnohem pomaleji a v nějakém střednědobém horizontu . Ale dobře . Nebyla to věc , která by pro nás byla nepřekročitelná , takže jsme říkali ano , bavme se , bude jedna hranice , při které se spustí dluhová brzda , bude to 55 % . V zásadě dluhová brzda obsahuje několik opatření . Za prvé , že když je aktivovaná , tak vláda má předložit Poslanecké sněmovně návrh přebytkového nebo vyrovnaného rozpočtu tak , jak obsahuje ustanovení fiskálkompaktu . Díky nevůli kolegů z levice byl tento výraz nahrazen evropskou formulací , že v okamžiku , kdy je aktivovaná dluhová brzda , vláda předloží návrh státního rozpočtu , který je v souladu s trvale udržitelnými veřejnými financemi . Což je pojem poměrně nejasný , každý si ho může vykládat jinak . Určitě by vzbuzoval velké politické diskuse , co to vlastně je . Kdežto návrh vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu je velmi jednoduchý . Víte , jak je to v prvém čtení , když projednáváme státní rozpočet . Celkové příjmy , celkové výdaje , saldo . Každý za minutu pozná , jestli návrh rozpočtu je přebytkový , vyrovnaný nebo deficitní . A je to ten klíč , který schvaluje Sněmovna v prvém čtení . Když ho schválí , tak se už mohou dělat pouze přesuny mezi kapitolami nebo uvnitř kapitol a to je z mého pohledu to nejdůležitější rozhodnutí Poslanecké sněmovny . Zbytek hodně záleží na vládě , zejména uvnitř kapitol , jaké jsou priority té či oné vlády . Takže to je první věc . To je vztah k státnímu rozpočtu . Druhá věc , kterou by měla obsahovat dluhová brzda , je , že veřejné instituce nemají přijímat nové dlouhodobé závazky v okamžiku , kdy je dluhová brzda aktivovaná . Dokonce ten původní návrh z Ministerstva financí mluvil o tom , že se zmrazí důchody . To nám přišlo až příliš odvážné a říkali jsme , že takový bychom nepodpořili , nicméně vláda to potom v rámci legislativního procesu , v rámci vnějšího připomínkového řízení z toho návrhu zákona vyhodila . A potom , že stát poskytuje pouze státní záruky na základě zákona platného v den vyhlášení spuštění aktivace dluhové brzdy . To znamená , jakákoliv vláda nemůže přinášet nové zákony , které by umožnily přijmout nové záruky za státní výdaje po spuštění dluhové brzdy . Na těchto jednoduchých principech jsme se nebyli schopni shodnout ústavní většinou , protože klíčový bod , zda to je přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet , prostě u kolegů z levice narazil . Ano , je pravda , že v těchto měsících a letech se zdaleka neblížíme hranici 60 % HDP , kterou předpokládal fiskálkompakt . O to mi přijde pikantnější , pokud nám někteří kolegové z jiných zemí předhazují , že my to ještě nemáme . My to sice nemáme ratifikováno , ale chováme se tak jako Česká republika . Proto jsem interpeloval paní ministryni , abychom porovnali skutečné reálné výsledky těch , kteří pro to horují , kteří tak hrdě ratifikovali a kteří říkají České republice " dělejte , vy jste poslední " , abychom to porovnali s tím , jak hospodaříme sami bez toho , aniž bychom ratifikovali tyto mezinárodní smlouvy . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
