ps2017-012-03-001-067.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-04-12 ps2017-012-03-001-067 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Z dalších věcí, jestli si dobře uvědomuji, ten zásadní dotaz zní, jestli odbor strategie má dostatek pracovníků. Myslím, že v tomto okamžiku je posílen i o zahraniční pracovníky. Dostatek pracovníků má. Pokud ucítíme, že by bylo potřeba, abychom ho posílili, tak to určitě uděláme. Chtěl bych tady jenom říct, že jsou ještě další úvahy, zdali bychom neměli pro ta vysokorychlostní spojení vyčlenit úplně speciální skupinu, že by to nebyla strategie, kam by to spadalo, ale že by to byl prostě odbor, který by se zabýval pouze touto problematikou do budoucna. Bavíme se i o tom, jestli se nevrátíme k naší myšlence, jestli by si tento obor nezasloužil nějakou zvláštní právní úpravu, ale to nechávám zatím otevřené a nechci říkat, jak to je. Co se týče informací, tak za sebe beru, že hodláme Poslaneckou sněmovnu informovat, ať to usnesení platné je, nebo není. My ho bereme morálně jako platné, budeme se jím řídit. A rád bych informoval, že informace byla projednána vládou včera a byla postoupena Poslanecké sněmovně, konkrétně hospodářskému výboru, takže ji v nejbližší době určitě hospodářský výbor projedná. Děkuji. Předseda PSP Radek VondráčekDěkuji panu ministrovi. Pan poslanec Stanjura v rámci rozpravy. Poslanec Zbyněk StanjuraTak nám to, pane ministře, pěkně vyšlo časově, když to bylo včera na vládě. Děkuji za to, že to bude v hospodářském výboru. Opět nebudu navrhovat žádné usnesení k této písemné interpelaci. Mám jenom prosbu nebo žádost. Podle informací, které mám, že ta rychlá spojení mají smysl, především když budou mít návaznost do okolních států. A podle informací, které mám, tak zatím máme fixované hraniční přechody, když to řeknu takhle, pouze směrem z Drážďan, není to u těch ostatních. To je určitě věc, která se podle mě musí řešit na mezivládní úrovni. Na to nestačí ani jednotliví dopravci. A zase pro náš kraj je velmi důležité, aby to spojení pokračovalo dál na Polsko. Ale myslím, že ten problém je obecný, takže bych chtěl požádat, aby vláda, popřípadě Ministerstvo dopravy zahájily jednání i s vládami okolních států, abychom byli schopni domluvit na té mezivládní úrovni vlastně ty hraniční body přechodu tratí, protože kdybychom se netrefili, tak to není úplně šťastné. Ani ta investice by nebyla tak efektivní. Chtěl bych opravdu obrátit naši pozornost na Polsko a na Moravskoslezský kraj. Velmi často se mluví o těch rychlých spojeních jenom z Německa, jestli je to přes Drážďany, nebo na Mnichov do Prahy. Ale Polsko je velký stát, myslím si, že ta rychlá spojení by pomohla rozvoji Moravskoslezského kraje, ale i vedlejších vojvodství. Pevně věřím, že se na té mezivládní úrovni dá najít dohoda, kde bude ten bod přechodu. A ty práce by mohly být koordinované z obou stran. Na to nepotřebuji odpověď dneska, je to spíš žádost. Možná to již Ministerstvo dopravy řeší a vlamuji se do otevřených dveří. Jenom připomínám, že je to dobře, že dostaneme tu podrobnou informaci, a pak případně můžeme v té debatě pokračovat na půdě hospodářského výboru. Děkuji. Předseda PSP Radek VondráčekDěkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě. Pan ministr již podal vysvětlení, už nebude dále vystupovat. Jestliže nikdo další nemá zájem, rozpravu končím a ptám se pana předsedy Stanjury, zda má zájem o nějaký návrh usnesení. Naznačuje z místa, že nikoliv. Dokonce říkal na mikrofon a já jsem nedával pozor. Takže já vám děkuji, tím jsme projednali tuto interpelaci. Budeme pokračovat další interpelací a to je interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci neutěšených platů úředníků. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk [146](https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=146&O=8). Děkuji. Otevírám rozpravu a prosím pana poslance, aby přednesl svou interpelaci. Poslanec Jakub MichálekDěkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem poslanec zvolený v hlavním městě Praze a obrací se na mě celá řada úředníků a vím to i z praxe, když jsem byl zastupitel v Zastupitelstvu hlavního města Prahy, že zejména v hlavním městě Praze a také v Brně, to znamená v těch metropolích, kde jsou vyšší cenové hladiny, je velký problém s platovými tarify. Je problém přilákat do veřejné správy kvalitní zaměstnance. Myslím, že současné podmínky jsou nastaveny tak, že nemůžou nikoho rozumného přitáhnout. Veřejná správa je prostě extrémně neatraktivní zaměstnavatel. A jestliže tady v politických programech mluvíme o tom, že bychom chtěli digitalizovat stát, tak na to samozřejmě potřebujeme velmi schopné zaměstnance, kteří zvládnou používat i moderní technologie a budou motivováni k tomu, aby poskytovali práci s vysokou efektivitou a měli vysokou produktivitu. Bohužel ty konkrétní hladiny jsou nastaveny tak, že například nástupní plat v 10. platové třídě, to jest s vyžadovaným vysokoškolským vzděláním, je 18 810 korun, což, zejména když se podíváte na různé inzeráty, kde zaměstnavatelé jako LIDL nabízejí nástupní mzdu přes 29 tisíc korun, se jeví jako silně neadekvátní. Jiný příklad. Obrátila se na mě právnička, která má šestiletou praxi a pracuje na soudě jako asistentka soudce. Uvádí, že její odměna činila 22 860 korun, což je pořád podstatně méně než prodavačka. Takže si myslím, že to vypovídá o tom, že stát není atraktivní zaměstnavatel. A pokud budeme mít takovouto tarifní politiku, tak nebudeme schopni ten stát vůbec zprovoznit, aby byl schopen naplánovat složité projekty. Když se podíváte třeba, co dělá hlavní město Praha, tak opravdu dělá jedny z nejsložitějších projektů v České republice, například má na starosti výstavbu tunelu Blanka, má na starosti budování metra, má na starosti další složité věci, jako je třeba územní plánování a rozvoj kolem trasy metra D, kde je rozvojový potenciál těch ploch pro územní plánování přes 57 mld. korun. To opravdu jsou velmi složité projekty, jedny z nejsložitějších v této zemi, a je potřeba, aby je dělali špičkoví kompetentní lidi. Jinak to vždycky skončí katastrofou a bude se to pořád donekonečna opakovat. Takže moje doporučení bylo, aby stát dorovnal platy ve veřejném sektoru, přizpůsoboval je trhu práce. Protože vláda kandidovala ve volbách s tím, že bude řídit stát jako firmu. To znamená, že se musí adaptovat na trh práce. Nemůže to celé fungovat na tabulkách, které jsou plošně stejné pro celou Českou republiku a nezohledňují trh práce v konkrétních lokalitách. Doporučoval jsem, aby vláda digitalizovala, a tím zvýšila produktivitu a ve výsledku snížila počet úředníků, ale k tomu, aby mohlo dojít k té digitalizaci, je samozřejmě potřeba ty lidi pořádně motivovat. Bohužel k tomu nastavením systému nedochází. Odpověď, kterou jsem obdržel od pana předsedy vlády, je velmi abstraktní. Například uvádí, že v první řadě je nezbytné zdůraznit, že mzdová politika jednotlivých zaměstnavatelů v podnikatelské sféře nemůže být s ohledem na charakter a organizaci veřejné správy sama o sobě důvodem k úpravám platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Takže na jedné straně nám tady dochází k dramatickému nárůstu mezd v soukromém tržním hospodářství, a stát tvrdí, že to pro něj není důvod k tomu, aby navyšoval odměny ve veřejném sektoru. Když se podíváme čistě jenom na ty ekonomické principy, které vyplývají z toho řídit stát jako firmu, tak pokud se zaměstnanec bude rozhodovat, jestli si vybere jako svoje nové zaměstnání veřejnou správu, nebo soukromý sektor, tak samozřejmě půjde do soukromého sektoru, kde ty mzdy jsou vyšší. Stejně tak člověk, který už dneska pracuje ve veřejném prostoru, bude velmi bedlivě zvažovat, jestli chce pokračovat v kariéře za těchto podmínek, a hrozí, že prostě část těch úředníků, kteří tam mohou odvádět dneska i dobrou práci, odejde. Pokud to takhle bude pokračovat, tak hrozí... nebo respektive ten systém demotivuje úředníky tak, že tam nakonec zbudou ti, kteří buď nemají ty schopnosti, aby dostali vyšší odměnu, anebo v tom horším případě si tu odměnu zajišťují někde jinde. A nyní bych pokračoval v tom, co odpověděl pan premiér, proč jeho odpověď považuji za nedostatečnou. Protože tam neuvedl, jakým způsobem dochází ke zvýšení mezd na trhu, čemu by se měl přizpůsobovat veřejný sektor. On tam pouze uvedl, že vláda zvyšovala v roce 2014 platové tarify o 3,5 %, v roce 2015 o 3 %, v roce 2016 o 4 % a v roce 2017 dokonce o 10 %, nicméně není tam vůbec žádné navázání na to, jaká byla situace v soukromém sektoru a jak rostly mzdy v soukromém sektoru a jestli to současné srovnání je motivující pro ty zaměstnance.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
