|

ps2017-007-04-004-018.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-03-02 ps2017-007-04-004-018 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

18. Návrh Zastupitelstva Pardubického kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 54/ - prvé čtení

Date2018-03-02
Meetingps2017/007
Agenda Itemps2017/007/018
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/007schuz/s007137.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   2 < Page 3 > 4
Místopředseda PSP Petr FialaDěkuji. Seznámím vás s omluvami. Omlouvá se pan ministr Stropnický z dnešního jednání až do hodin z pracovních důvodů, dále se omlouvá paní poslankyně Pavla Golasowská z dnešního zasedání od do konce jednání, z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Krutáková od do konce jednacího dne a z jednání se také omlouvá mezi 12. a . hodinou z důvodu jiného jednání pan poslanec František Elfmark. Do obecné rozpravy k tomuto bodu je přihlášen pan předseda Michálek. Dávám mu slovo. Poslanec Jakub MichálekDěkuji za slovo, pane předsedající. Já bych nejprve reagoval na ty poznámky, které zde zazněly od předřečníků. Nejprve ke kolegyni Ožanové bych chtěl říct, že si myslím, že není úplně vhodné srovnávat institucionální postavení soudce v České republice a úředníka státní správy. Soudce má totiž institucionální a personální záruky svojí nestrannosti a nezávislosti v mnohem větší míře, než má úředník. Takže určitě úředník je podřízený řekněme třeba řediteli krajského úřadu a ten plní úkoly a nechává si schvalovat plat od hejtmana, takže tam je určitý vztah podřízenosti až vůči tomu, kdo stojí v čele územně samosprávného celku, zatímco v případě soudce si myslím, že ten vztah podřízenosti k premiérovi zatím není dán. Zatím tedy. Pokud jde o poznámky pana hejtmana Netolického, ty mířily ke zpochybňování smíšeného modelu státní správy. Ten my jsme vůbec nezpochybňovali, byť si samozřejmě myslím, že to je věc, kterou bychom diskutovat mohli a měli. My se teď bavíme o případu, že některý subjekt veřejné správy rozhoduje sám o sobě, sám o svých vlastních zájmech, a v tom případě je samozřejmě logické, že nějaká podjatost by se řešit měla, protože konkrétně to vypadá tak - a mě to samozřejmě mrzí, že v některých obcích se nepodařilo během patnácti let postavit obchvat. To samozřejmě je problém a je to problém toho, jak např. administrativně funguje stavební řízení, jestli by tam nešlo třeba zdigitalizovat ty spisy a urychlit jejich oběh. Město dejme tomu schválí, že postaví silnici nebo teplárnu. Třeba u nás v Praze se schválilo, že se postaví Blanka za 34 mld. korun, resp. schválilo se to za 20, nakonec to stálo 34 mld. korun. Takže ředitel magistrátu nebo krajského úřadu nebo tajemník je v situaci, kdy má za úkol postavit tu stavbu. A teď má pod sebou jednoho ředitele, který má na starosti odbor investic, a ten ředitel má na starosti, aby ta investice se prostě vypracovala. A samozřejmě že ta investice v některých svých ohledech zasahuje do soukromého vlastnického práva, protože právě tyhle ty vztahy se poměřují ve stavebním řízení. Takže dejme tomu, když se někde postaví teplárna nebo továrna nebo nějaká silnice, tak to samozřejmě zasahuje imisemi, např. hlukem, do pozemků vlastníků, které jsou v okolí té silnice. A tito vlastníci se samozřejmě brání i v rámci toho stavebního řízení. A úkolem stavebního řízení, které by měl rozhodovat někdo nestranný, je poměřovat tyto zájmy různých stran. Na jedné straně města, které je investorem, a na druhé straně lidí, kteří jsou zasažení, jejich vlastnické právo je zasaženo. Takže mně opravdu nejde do hlavy, že můžeme připustit situaci, ve které město bude zároveň tím, kdo je investorem, a zároveň tím, kdo rozhoduje o investorovi jako jednom z účastníků řízení, a je tam i řada dalších účastníků řízení. Já si myslím, že jedno z těch východisek, které tady zaznělo - a je to správně, je to i v návrhu paní ministryně, který byl schválen -, je to, abychom se zamysleli nad tím, jak funguje smíšený model státní správy. Máme ho tady poměrně dlouho a myslím si, že těch řekněme neduhů včetně té územní příslušnosti, která občany spíš irituje - to, že si musí chodit vždycky k jednomu konkrétnímu úřadu třeba v Praze, která je metropole a má tedy 57 městských částí, z toho některé mají působnost... Tak pojďme se zamyslet nad tím, jestli to nenahradit třeba nějakými kontaktními místy, jako máme třeba ty czechpointy. Já si myslím, že to lidi oceňují, že to funguje dobře. Pojďme zkusit vymyslet něco podobného pro přenesenou působnost pro státní správu. Zbavíme se tím konečně těch problémů s financováním, kdy obce a kraje požadují další a další peníze, nebo jsou naopak nespokojené, že nedostávají dost a musí to dokrývat z vlastních zdrojů. A vytvoříme i určité balancování v rámci té soustavy, aby některé úřady nebyly zahlceny a některé naopak toho měly méně. Takže tohle je věc, kterou bychom určitě podpořili, která by byla koncepční. Ta už je obsažena i v té strategii, kterou připravovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, ovšem pouze ve vztahu ke stavebním úřadům. Já si myslím, že bychom se měli zamyslet nad tím, jestli stejně jako v jiných obcích nemůžeme jít směrem, abychom zajistili občanům kvalitní veřejnou službu ve všech oblastech státní správy. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr FialaDěkuji. Do obecné rozpravy se přihlásil pan poslanec Adamec. Prosím, pane poslanče. Poslanec Ivan AdamecDěkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane hejtmane, kolegyně, kolegové, já chci trochu zareagovat. Já si myslím, že doposud nezazněly požadavky na oddělení výkonu státní správy od samosprávy. To tady slyším poprvé, že něco by se mělo oddělit. Nic proti tomu, ono by se vyčistilo financování, protože skutečně je pravda, že stát dává pouze příspěvek, nehradí plně výkon státní správy. A taky vám hned řeknu, že ti úředníci si pravděpodobně v současné době polepší, ti státní, ale pak nemůžou pracovat na našem úřadě. To říkám zcela otevřeně. Protože není možno, aby na jednom úřadě byly dva typy úředníků se stejnými výkony, ale s jinými příjmy, protože jeden by patřil státu, druhý by patřil obci. To takhle nejde. Město - investor. No já tedy nevím, já žiju v České republice. A města investují. A lidi to chtějí. Voliči chtějí, aby se města opravovala, aby města dělala investice typu krytého plaveckého bazénu, sportoviště, nového divadla, nové školy nebo rekonstrukce školy! A to chcete říct, že s každou takovouto investicí budeme muset běhat na jiné stavební úřady? To nemůžete myslet vážně tohle to. Fakt ne! To přece není normální. A navíc já jsem to nestihl doříct na začátku, přece to stavební řízení trvá v České republice neuvěřitelně dlouhou dobu. A také je pravda, když něco zhavaruje, tak ta různá vyjádření mají konečnou platnost, tzn. pokud něco nestihnete v termínu, tak pak musíte znovu žádat ty samé úřady státní, které jsou součástí toho stavebního řízení, o nová vyjádření. A to je někdy komické. Protože někdy ten státní úřad změní svůj názor za tu dobu, možná se změní trošku i legislativa, než dokončíte stavební řízení, a pak se divíte. Takže pokud dneska trvá stavební řízení déle než vlastní investice, vlastní stavba, no tak tímto způsobem to bude trvat ještě déle. Já myslím, že je potřeba nastavit obrácený trend. Obrácený trend, aby stavební řízení bylo kratší než vlastní doba realizace té investice, ale to je jiný příběh. My víme všichni, že potřebujeme nový stavební zákon, Ministerstvo pro místní rozvoj, pokud vím, ho připravuje. Já mám na to docela, řekl bych, revoluční názor v tom smyslu, že ten starý stavební zákon bych hodil do koše a začal od nuly, protože moje zkušenosti zatím tady, kdykoli sem přišel nějaký návrh zákona o novele stavebního řízení, tak zatím to bylo vždycky tak, že ne vždycky, a řekl bych skoro nikdy se nepodařilo zkrátit dobu přípravy stavby v rámci toho stavebního řízení k získání stavebního povolení. Já tedy musím říct, že většina investic ve městě žádné problémy nemá. To je potřeba si říct, že to jsou konkrétní případy, kde prostě se to používá, zneužívá, protože občané, kterých se dotýká nějaká majetková újma nebo se jim změní prostředí v tom městě, protože se tam něco postaví, tak mají spoustu jiných možností, jak reagovat na rozhodnutí stavebního úřadu, na rozhodnutí odboru životního prostředí. Protože dneska máme přece vícestupňová řízení a právo konkrétních dotčených občanů podle mě je chráněno dostatečně a v řadě případů ještě více, než bychom si možná jako investoři přáli. Připomenu vám výstavbu dálnice D11, teď už je tam druhé dovolání, opět rozklad Děti Země, tak já bych si přál, aby se naši poslanci nechovali jako aktivisté.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities