|

ps2017-007-01-004-010.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-02-27 ps2017-007-01-004-010 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

10. Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších na vydání ústavního zákona o celostátním referendu a o změně Ústavy České republiky /sněmovní tisk 35/ - prvé čtení

Date2018-02-27
Meetingps2017/007
Agenda Itemps2017/007/010
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/007schuz/s007011.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   3 < Page 4 > 5

Dále tam padlo, že hnutí ANO odmítá referendum o vystoupení z Evropské unie či z NATO. No tak propusťme to do druhého čtení přeci, a hnutí ANO stejně je tou klíčovou silou v Poslanecké sněmovně, a pakliže oni se rozhodnou, hnutí ANO, vy se rozhodnete to vyřadit, tak všichni musíme sklopit hlavu a bez toho to nepůjde, protože jinak neprojde žádný zákon o referendu. Takže není opět důvod to zamítat v prvním čtení, my jsme si vědomi, že bez hnutí ANO to prostě nelze prosadit. Je to 78 poslanců, ty počty jsou zcela jasné, protože strany jako ODS, TOP 09 a Starostové a další v podstatě to referendum ani nechtějí, ale mají to v programu, takže nemá smysl jim to vyčítat, mají to v programu a za to jsou zvoleni voliči. Takže to není myšleno nijak pejorativně. Ne každý chce přímou demokracii z občanů České republiky. To je v pořádku, chápu to. Takže chci jenom říci, že i co se týče těchto parametrů, které jsou prostě sporné, nebo nejsme na nich dohodnuti, v pořádku, my jsme otevřeni této diskusi. Dále říkáme, že otázka pro referendum by měla být jednoznačná, srozumitelná a musí být formulována tak, aby bylo možné se k vyjádřit slovy "ano" nebo "ne". A v témže referendu se pokládá v téže věci pouze jedna otázka. Lze však položit více otázek k různým věcem. No, tak to je švýcarský model, že proč v rámci jednoho, když se to referendum svolá, tak se třeba odpovídá na více otázek na různá témata a v uvozovkách spláchne se to v rámci jednoho hlasovacího dne. Dále říkáme, abych tady nečetl úplně všechno, ale jenom ty základní parametry, že občané můžou vyvolat referendum na základě podpisů nejméně 100 tisíc oprávněných voličů nejpozději do dvou let od zahájení sběru podpisů. Opět není to dogma. My navrhujeme 100 tisíc podpisů, protože Švýcarsko, které , tuším, osm milionů obyvatel, tak 50 tisíc podpisů, jestli si dobře pamatuji, tak jsme to trošku zvýšili. Ale byla tady diskuse o tom, že hnutí ANO chce 700 tisíc podpisů, další chtějí 500 700 tisíc. jsem mluvil minulý týden s panem prezidentem Zemanem, přímo jsem se na to ptal, tuto informaci jsem ani veřejně neřekl, nicméně mám svolení ji říct. Pan prezident Zeman prosazuje referendum, které by obsahovalo možnost hlasování u mezinárodních smluv, a prosazuje 250 tisíc podpisů na vyvolání referenda. Takže vidíme, že tyto názory jsou tady, a pojďme o tom mluvit. Dobře, když 120 hlasů se sesbírá jenom pod podmínkou, že to bude 500 tisíc podpisů nebo 700 tisíc, no nám se to prostě nelíbí v SPD, ale nezbývá než s tím souhlasit, protože pořád je lepší, když projde nějaké referendum, nějaký zákon o obecném referendu, a pak se v průběhu času bude třeba novelizovat, než aby tady nebyl žádný zákon o referendu. Takže jsme opět otevřeni debatě. Dále říkáme, že návrh na vyhlášení referenda jsou oprávněni podat nejenom občané tou iniciativou, těmi podpisy, ale také vláda. To jsme zažili u referenda o vystoupení z Evropské unie. Potom ten postup, který my navrhujeme, je, že prezident republiky rozhodne jednotlivě o návrzích, které mu byly zaslány, a v pořadí, v jakém mu došly. Poté prezident republiky do jednoho měsíce poté, co obdržel návrhy, navrhne Ústavnímu soudu, aby Ústavní soud posoudil, zdali je položená otázka v souladu s těmi parametry a také zdali je to v souladu s Ústavou České republiky. Ústavní soud rozhodne, zdali je návrh referenda přípustný a zda navržené otázky, které mají být v celostátním referendu předloženy, jsou jednoznačné a srozumitelné, a rozhodne do měsíce od toho návrhu, kdy ho obdržel od prezidenta republiky. Potom prezident republiky vyhlásí referendum do 14 dnů, kdy se rozhodnutí Ústavního soudu stalo vykonatelným, a jinak by referendum nevyhlásil. Potom tady právě velice řešíme, abychom vyšli vstříc těm námitkám, aby náhodou to nebyl populismus, aby lidé nemohli být ovlivněni nějakými populistickými návrhy nebo nějakým chvilkovým informačním záchvěvem, tak od chvíle, kdy jsou splněny tyto podmínky pro vyhlášení referenda, tak navrhujeme, aby se referendum konalo nejdříve šest měsíců od splnění podmínek a nejpozději rok ode dne splnění těch podmínek. To znamená, je šest měsíců lhůta na to, aby si to téma sedlo, aby se uleželo v hlavách občanů, aby se o něm vedla veřejná diskuse, aby všichni si udělali nepopulistický obrázek a mohli se nad tématem zamyslet. Dále navrhujeme, aby v případě - to se týká úspory finančních prostředků - že by termín, lhůta pro konání referenda měla být v posledních šesti měsících volebního období Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu, prezidenta republiky nebo funkčního období zastupitelstev územních samosprávných celků, tak by vyhlásil prezident republiky, v případě voleb prezidenta předseda Senátu, referendum tak, aby se konalo společně s těmito volbami. Je to úspora finančních prostředků. Samozřejmě ideálem SPD, který máme ve volebním programu, je, aby byla hlasování, aby byly volby v České republice elektronické. To je samozřejmě cíl, ke kterému bychom v budoucnu chtěli nasměrovat Českou republiku, to znamená digitalizace státní správy, samozřejmě zjednodušení, zlevnění, ztransparentnění celé záležitosti. Takže to prosazujeme dlouho, není to z úst SPD ani z mých žádná novinka. Takže elektronická a úsporná státní správa. Ano, to je ono. Potom v době, abychom ještě vyargumentovali tu výtku toho, jak ti odpůrci referenda říkají, že by to mohl být populismus a že lidé nejsou třeba znalí věci, a ti odpůrci dělají z lidí hlupáky a sami ze sebe ty chytré a vyvolené, tak tady ještě říkáme, že v době začínající 60 dnů a končící 48 hodin před zahájením hlasování se vyhradí pro referendum v Českém rozhlase minimálně pět hodin a v České televizi minimálně pět hodin vysílacího času, který se bezplatně rozdělí rovným dílem mezi navrhovatele a oponenty referenda. To znamená ten, kdo se bude chtít seznámit s tématem, tak jakýkoliv občan České republiky by se mohl podívat a zákonem tuto stanovu, toto vkládáme do toho návrhu ústavního zákona, tak se bude mít možnost seznámit s pro a proti. Takže šestiměsíční lhůta a ještě diskuse v Českém rozhlasu, v České televizi. Ano, tento článek 7, pravda, nám někteří právníci vytýkají, že nemá co dělat v návrhu ústavního zákona, ale mnozí říkají a jiní zase říkají, že to vůbec nevadí, že právně je to v pořádku. No jo, jenže právě ti stejní potom kritizovali, že právě to může být, že lidé nebudou mít informace a jak to bude, a proto nejsou pro. Tak jsme to tam vložili, a tím pádem tu výtku, že by lidé neměli informace, tady tímhle vyvracíme a je to zpracováno a právně je to zcela správně, je to jenom na rozhodnutí nás zákonodárců. Potom samozřejmě to referendum, ta rozhodnutí přijatá v referendu, jasně říkáme a to je důležitý parametr, že jsou závazná pro všechny a orgány a osoby. V Evropě máme dva typy referend. Jsou to referenda, řekl bych taková informační, viděli jsme to třeba v Holandsku, kdy se hlasovalo o bezvízovém styku pro Ukrajinu, Holanďané odmítli, a přesto to pod tlakem Evropské unie musela holandská vláda přijmout, vysmáli se do očí pod tlakem Evropské unie občanům Holandska, byl to jenom drahý předvolební průzkum, podle kterého se politici stejně neřídili, takže takto to rozhodně nechceme. Rozhodnutí přijatá v referendu chceme, aby byla závazná pro všechny orgány a osoby. Jinak co se týče účasti, množství občanů, účast u referenda. Tak to je také jedna z nejspornějších otázek těch, co přišli na ty schůzky ohledně referenda. Tady se také hodně láme chleba, protože my navrhujeme nulové kvorum. Lidé se ptají proč. Proč nulové kvorum? To znamená, a argument proti referendu je, že přijde k referendu jeden člověk a může rozhodnout. Tak tomu argumentu tedy vůbec nerozumím, protože vím a doufám, že to víte i vy všichni, že jakékoliv volby v České republice mají nulové kvorum. Jeden občan může zvolit senátora, jeden občan může zvolit poslance a jeden občan může zvolit i prezidenta, když ostatní nepřijdou. A podívejte se, o jakých věcech rozhoduje třeba senátor Dienstbier, o jakých věcech rozhodoval ve vládě. Rozděloval desítky milionů, stamilionů korun tzv. politickým neziskovkám a další věci. A bylo to na základě toho, že ve druhém kole senátních voleb na Kladně dostal, tuším - asi 11procentní účast tam byla.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities