|

ps2013-059-06-022-002.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-07-12 ps2013-059-06-022-002 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 959/6/ - vrácený Senátem

Date2017-07-12
Meetingps2013/059
Agenda Itemps2013/059/002
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/059schuz/s059207.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   3 < Page 4 > 5
Ale teď se pojďme vrátit k těm příčinám, které změnily nakonec můj názor na tento zákon zcela. Jsou to v podstatě čtyři základní věci. A jednou z nich je i petice pedagogů, která byla podepsána koncem června, která naběhla před projednáváním školského zákona v Senátu a nabyla své intenzity právě před projednáváním vratky ze Senátu zde ve Sněmovně. Nebudu mluvit o obsahu té petice. Ten není podstatný. Protože věřím, že učitelé podepsali v dobré víře to, co měli možné, dostupné z webových stránek za informace získat, a to, co v nich vyvolalo určité pochyby. To, co mě naopak přivedlo k tomu, abych se nad kariérním řádem ještě jednou zamyslela, je to, že ministerstvo před schvalováním nás všechny ujišťovalo, že všechny asociace, všechny odborné sekce a odborná veřejnost, že s nimi to bylo projednáno, že tento zákon schvalují a podporují. A to je ten zásadní rozpor. Objevilo se zde 21 tisíc učitelů, kteří najednou podepsali, a možná - protože ministerstvo na to pružně zareagovalo a řeklo, že to jsou nesmysly, vytržené pravdy z kontextu, někteří kolegové dokonce autory petice obvinili, že jsou to lži, hrubé lži - to je spíš důkaz toho, že odborná veřejnost nebyla dobře informována a že ne se všemi to bylo prodiskutováno. Já sama osobně jsem tedy velmi rychle začala komunikovat s řediteli ve Středočeském kraji. A z tisíce mailů, které jsem s nimi na základě korespondence měla, mi přišla velmi rychlá, bryskní odpověď. Přišlo 486 odpovědí, z toho 480 záporných. Nechtěli tedy ani jednu z verzí, 10 odpovědí chtělo poslaneckou verzi a 6 verzi senátní. I to je určitý hlas. Hlas lidí, kteří mě zvolili, abych je zastupovala v Poslanecké sněmovně. A to je ten důvod, proč jsem znova teď tady vystoupila a chci vás přesvědčit o tom, že kariérní řád není to, co ministerstvo říká, že je. A ten druhý důvod? Ten druhý důvod byl ještě horší. 24. 6. pan ministr na svém facebooku zveřejnil příspěvek a já si ho dovolím přečíst: "Petice takzvané Pedagogické komory proti kariérnímu řádu (dvacet tisíc proti). Že by tolik textově negramotných lidí mezi učiteli? Od samého začátku fake. Komora, co není a nemůže být komorou? Lživé tvrzení v každé větě petice? Nechce se mi to věřit." No vážení, mně se to taky nechce věřit. Tohle bych očekávala od ministra, který čtyři roky intenzivně pracuje, přesvědčuje veřejnost a v době, kdy se rozhodl podat petici, tak napíše takovéhle prohlášení, a ne ministra, který je pár hodin jmenovaný do své funkce. Mně osobně, protože já se opravdu více cítím učitel než poslanec, to říká, že učitelé jsou pravděpodobně negramotní a je potřeba s tím něco dělat, je potřeba je poučit. To, co je pro mě ale daleko víc alarmující, je, že pan ministr ani netuší, že petici nepodala Pedagogická komora, že ji podal petiční výbor složený z jedenácti členů, který řádně využil svého práva v demokracii podat petici a upozornit na to, že něco je v nesouladu. A to je daleko víc alarmující. Protože to mi připadá, že i pan ministr je textově negramotný. No, musím říct, že já si učitelů velice vážím, a daleko víc si ještě vážím těch, kteří už konečně řekli dost. Kteří po dvanácti letech neustálých změn, neustálých pokusů o vylepšení školského systému řekli dost. Víte, učitelé jsou hodně konzervativní. Já jsem ve školství 33 let a vím, že učitel pokaždé ohne záda a úředníkovi splní, co si přeje. Ale pravděpodobně už ten pohár přetekl. A já si za to učitelů vážím. A musím říct, že budu raději negramotným učitelem než arogantním ministrem. To, pane ministře, za tím si stojím. V reakcích, které mi ředitelé ke konci školního roku posílali, byla nejenom jednoduchá, stručná odpověď, jak bych očekávala, ale byla tam spousta důvodů a zdůvodnění, proč učitelé či ředitelé tento skvělý kariérní řád, který je klackem žene do ráje, nechtějí. A tak mi dovolte, pane ministře, abych vám jeden ten dopis se souhlasem autora přečetla: "Víte, jsem ve funkci ředitelky teprve od září a k 31. 7. z této funkce odstupuji. Ještě minulý rok jsem patřila k těm bláznům, kteří se těší na pondělí, protože zas půjdou do práce. Byla jsem řadovou učitelkou a svou práci jsem milovala. Jeden jediný rok stačil na to, aby se můj postoj k českému školství otočil o 180 stupňů. Poprala jsem se s inkluzí a s obrovskou administrativou, která se k ní váže. Na začátku školního roku jsme měli v naší malé škole sedm dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, na konci roku jich vykazujeme třicet. Řešili jsme stravování podle pamlskové vyhlášky. Vylepili jsme cedulky se zákazem kouření včetně dodatkové tabulky o elektronických cigaretách a vydali jsme odpovídající vnitřní předpis. Několikrát v tomto roce jsme s preventistou doplnili minimální preventivní program a preventivní strategii, aby byly oba dokumenty stále aktuální. A že těch změn v oblasti prevence v jednou roce bylo. Řešili jsme revize zařízení, aby odpovídaly vyhláškám, sháněli jsme nové přihlášky na střední školy, protože některé střední školy strašily naše žáky, že pokud nebudou mít přihlášky podle nové vyhlášky, nebudou moci přijít k přijímacím zkouškám. Vykazovali jsme, testovali a implementovali legislativní změny do provozu školy. Moji kolegové neustále něco podepisovali, vyplňovali, vykazovali. A k tomu všemu jen tak mimochodem také učili. A už jsem u toho, co mě přivedlo k rozhodnutí vrátit se zpět tam, kde mě moje práce těší. Tam, kde je mi dobře. Z ředitelny do třídy mezi děti. Při představě, že od září dojde k další změně školského zákona, zákona o pedagogických pracovnících, vyhlášce o základních školách a úpravě přímé a nepřímé pedagogické činnosti, mi není zrovna dobře. Paní exministryně v jednom rozhovoru řekla, že sníží administrativní zátěž škol a za každý nový papír dva zruší. Jeden den toto řekla, druhý den jsem se dozvěděla o tom, že novela školského zákona obsahuje povinnou výuku plavání a s ní souvisí i dotace na dopravu. Dotace je skvělá věc, nicméně devět stran papírování, které jsou povinností s tímto související, je přece jenom trochu moc. Zejména tehdy, kdy člověk čeká, že podle slov paní Valachové, bude někde 18 papírů ubráno. A takto můžeme pokračovat, až se dostaneme ke kariérnímu řádu. Jsem ráda, že už to nebudu já, kdo v naší škole oznámí mým skvělým kolegům, že musí zpracovat a následně vyhodnotit plán pedagogického rozvoje. Že nové učitelky, které jsou první rok v praxi a perfektně fungují za pomocí všech kolegyň a uvádějícího učitele ve dvanácté platové třídě, propadnou do jedenácté a za rok budou muset svůj návrat mezi normální učitelky obhajovat před komisí, na kterou vezme škola peníze bůhví kde. Jsem ráda, že nebudu ta, která jim řekne, že všechno jejich dosavadní vzdělávání nad rámec svých povinností bylo zbytečné, a že pokud budou chtít, aby jim v atestačním řízení bylo uznáno, musí ho pečlivě okomentovat. Že učitelky s mnohaletou praxí, s obrovskými pedagogickými zkušenostmi budou muset pro to, aby dostaly za několik let možnost získat mizerné tři tisíce k platu, absolvovat postupné roční atestační řízení a budou se muset obhajovat před komisí složenou z rychle proškolených členů. Zároveň budou muset zpracovat několikastránkové portfolio, ve kterém opět budou obhajovat a vysvětlovat to, že chtějí svoji práci dělat správně. Ať mi nikdo netvrdí, že tady nenaroste stoh papírů v ředitelně alespoň o půl metru. A to ani nezmiňuji fakt, že peníze, které by měli dostat právě zmiňovaní učitelé, bude stát utápět v proškolování nových školitelů a při podpoře vzniku nových vzdělávacích organizací.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities