|

ps2013-059-05-003-064.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-07-11 ps2013-059-05-003-064 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

64. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé /sněmovní tisk 1000/ - prvé čtení

Date2017-07-11
Meetingps2013/059
Agenda Itemps2013/059/064
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/059schuz/s059141.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   7 < Page 8 > 9

Proto je důležité - cituji dále -, aby se i Česká republika angažovala již prostřednictvím svých profesních a zájmových sdružení a komor, národních certifikačních orgánů, ale samozřejmě i na úrovni státní správy a diplomacie v implementaci opatření dohody a aktivně usilovala o zastoupení ve výborech CETA. V tomto ohledu je důležité sledovat aktuální problémy výzvy mezinárodního obchodu s Kanadou etc., etc. by zajímalo, jak se česká exekutiva snažila zapojit do vyjednávání dohody CETA, tato profesní, zájmová sdružení a komory, národní certifikační autority a podobně. Protože pokud se doposud v tomto nepodílely a ve výjimkách z této smlouvy nejsou uvedeny, tak mají smůlu. A pokud si myslíte, že smlouva CETA se týká pouze otevření trhu Kanada - Evropská unie, tak ano, tak to v názvu zní. Ale v rámci globálního obchodu nic nebrání jakékoliv firmě, i české, mít matku v Kanadě a využívat výhod smlouvy CETA ve svůj prospěch. A ty nevýhody půjdou na stranu státu. Protože ten je dle smlouvy CETA partnerem investora, který uplatňuje své nároky na státu, a ne na tom, kdo mu způsobil tuto škodu. Tolik částečná citace z Technické univerzity v Liberci. Vřele doporučuji si to přečíst podrobně. Je tam velice hodně grafů, tabulek, výpočtů. Stojí to za to a ta analýza opravdu je docela zajímavá. A možná každá obchodní smlouva, pokud to není vyloženě o přátelství, by měla být vybavena takovýmto doprovodným materiálem. Děkuji tímto Technické univerzitě v Liberci. Doufám, že to není polibek smrti. Výzva k férovému obchodu. O tom jsem tady hovořil. Jistě chápete, proč je tady tolik malých firem, které se bojí CETA, protože oni obchodují s komoditami, kdy jim ta CETA udělá velké problémy. Nyní přikročíme k tomu hlavnímu, co se týká komplexní hospodářské a obchodní dohody s Kanadou. To je ona. (Ukazuje silnou složku.)Tato dohoda, ke které se máme vyjádřit a v prvním čtení ji poslat - škoda, i zahraničnímu výboru, jehož jsem členem. Přenechal bych to rád jinému výboru. Jsou zde výhrady. Výhrady ke smlouvě a se pokusím upozornit na některé výhrady, které možná jsou aktuální, a jak jsem hovořil o těch ochranných známkách, které pro jsou jedním z takových problémů in natura, protože se týkají i mého regionu, a takové štramberské uši a oblíbené olomoucké syrečky, na ty můžu zapomenout. Co je ale zajímavé, je, že většina evropských států - s výjimkou České republiky - si chrání svůj dopravní trh. Přednedávnem jsme tady projednávali, docela bouřlivě, jestli si pamatuji, nový zákon o taxislužbě a podobných. Není to můj obor, kolegové z dopravy mi jistě řeknou, o co se tam vcelku jednalo. Ale jednou z věcí, která tam byla docela silně diskutovaná, je tzv. sdílená ekonomika. Docela moderní výraz, docela oblíbený výraz v ekonomice a hodně souvisí s Průmyslem 4.0. Nové způsoby chápání ekonomiky, nové způsoby využívání práce strojů na úkor práce lidí, nové způsoby finančního postupu, nové způsoby oceňování práce. A při projednávání tohoto zákona byla docela vážná diskuse o tom, jak se bránit proti - v uvozovkách - nekalé konkurenci. V uvozovkách proto, protože ona vlastně není nekalá, ona vychází z principu uvolnění ekonomiky, uvolnění trhu v možnostech. My to nějak máme v zákoně ošetřeno a nyní se hovoří o tom, že by se to mělo jasně definovat a upravit, aby se nemohl vykládat ten zákon různě. Tady chci upozornit milého pana ministra dopravy, anebo Ministerstvo dopravy spíše, si pospíší. Protože pokud tento zákon neudělají včas před platností smlouvy CETA, mají smůlu. Nebudou moci regulovat. A společnosti, které dneska na tom trhu působí, a nebudu je zde citovat, ale které využívají princip sdílené ekonomiky, budou na koni. Protože stát nebude moci regulovat, když začne - a na to jsem se úmyslně ptal, kde mají sídlo tyto společnosti. A ony jsou to většinou zahraniční, obvykle nadnárodní, a pro není problém to sídlo přesunout do Kanady a využívat výhod CETA, aby mohly žalovat Českou republiku pro bránění ve svobodném podnikání. A to bude problém. A to je jeden z oborů, který je aktuální. Protože říkám, před 14 dny jsme o tom docela výrazně debatovali. Tento problém se ukazuje jako nový problém. CETA tím, že vznikala sedm let, tak jistě uznáte, že problémy Průmyslu 4.0 regulovat nemohla, neznala je. To je logické. Proto zaráží, že předkladatelé této smlouvy vůbec neuvažují o tom, že by stálo za to tuto otázku otevřít. Dneska sociální partneři v tripartitě vedou velice vážné debaty o tom, jak regulovat Průmysl 4.0. Jak zabránit tomu, aby se lidé nedostávali jako nepotřební pod hranici chudoby, ale měli nějaké principy kooperace nebo spolufungování na Průmyslu 4.0. Hledá se cesta daňových systémů, uplatnění. Hledá se cesta, řekněme, regulace v určitých oborech a oblastech. Pokud vstoupí v platnost smlouva CETA, milí přátelé, můžete na to zapomenout. Bohužel. Jedním z těch, kdo to vcelku pochopil, jsou některé státy Evropské unie, které si, nám předkladatelé říkají, že toho se to netýká, nebojte se, to je jiné, tak si to dali do výjimek. Třeba tu taxislužbu si některé státy daly do výjimek. Raději. Kdyby náhodou. Oni asi tak úplně hloupí nejsou a vědí, jelikož tu zkušenost s těmi sdílenými službami mají, tak si ji tam dali, že je budou i nadále regulovat, a velice tvrdě, a testovat, jestli jsou potřebné, anebo ne. Dokonce hlavní město Brusel šlo tak daleko, že si to dalo přímo, že chce testovat potřebnost těch služeb na množství občanů a obyvatel využívajících tyto služby. O to více je zarážející, že naši představitelé nekonzultovali při předkladu tohoto materiálu, popř. při jeho přípravě, tuto problematiku v rámci europarlamentu. To byla půda, kdy se tato smlouva docela obšírně ve výborech Evropského parlamentu diskutovala a docela podrobně se probíraly výhrady. A mnohé, které jsou v těchto výjimkách, znovu zdůrazňuji, obsáhlá bichle, vznikaly právě z podnětů, které vzešly z evropských komisí a z projednávání v europarlamentu, jeho výborech a orgánech. Je docela zajímavé, že po prostudování těchto materiálů dospěli levicoví europoslanci napříč frakcemi Evropské unie k názoru, že CETA ne. Že je to proti sociální chartě levice, že je to proti sociálnímu vnímání světa tak, jak je levice vidí. Ale Česká republika přece nejsilnější levicovou stranu ve vládě.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities