|

ps2013-059-05-003-064.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-07-11 ps2013-059-05-003-064 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

64. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé /sněmovní tisk 1000/ - prvé čtení

Date2017-07-11
Meetingps2013/059
Agenda Itemps2013/059/064
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/059schuz/s059141.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   5 < Page 6 > 7

Další, kdo bude mít problém, jsou cestovní agentury a delegáti. Mnohdy se říká, že tato Sněmovna řeší hlavně problémy Prahy. Pražský okruh, výjimka Prahy. No, Praha je hlavní město, nejlidnatější město. své specifické problémy. A jeden z velkých problémů Prahy je, že to je opravdu turistická velmoc. To mi tady všichni dáte určitě za pravdu. Co je problémem Prahy jako turistické velmoci, je poskytování služeb delegátů, jinými slovy průvodců, po Praze neškolenými průvodci. V těch výjimkách jsou země, které si to hlídaly. My ne. Jinými slovy, na základě této smlouvy budou moci delegáti z jiných zemí, aniž by museli splnit nějaké podmínky znalosti místopisu, historie a dalších, prostě poskytovat tyto služby delegátů. Zase jedna drobná oblast podnikání, v Praze velice významná, v ostatních regionech republiky méně významná, která padne za oběť smlouvě CETA. Ale asi pro nás, pro Prahu, pro republiku nepodstatná. Co se týká definice investic, hovoří se tady, že podpora investic musí být součástí pouze investora. Jinými slovy, nemůžete být zastoupeni v investici. To znamená, že pro kanadské firmy podnikající v České republice napřímo se nic nemění. Pokud by česká firma chtěla podnikat v Kanadě, musí tam být zastoupena sama sebou, svojí matkou. Může si tam sice zřídit pobočku, ale nebude podléhat těm možnostem, které prý smlouva CETA nabízí. To, k čemu mířím a co je jedním z největších problémů v mých očích spojených s CETA, je ochrana investic. To je to, co se ta příslovečná červená nit line celým tímto materiálem. Explicitně vyjádřeno, samotná skutečnost, že strana provádí regulaci, a to i prostřednictvím změny svých právních předpisů způsobem, který negativně ovlivňuje investice nebo zasahuje do očekávání investora, i pokud se týče jeho očekávání zisku, nepředstavuje porušení podle tohoto oddílu. To jsem si zvlášť zdůraznil, protože tohleto vypadá jako argument proti mým slovům. Ale je to explicitně vyjádřeno. Duplicitně, když se podíváte do detailů, zjistíte, že tomu tak dalece není. Zvlášť když si nastudujete v dalším materiálu postup, kterým se to bude řešit. Řešení investičních sporů mezi investorem a státem v CETA. Zdůrazňuji investorem a státem, protože dle této smlouvy bude tím negativním partnerem v soudní při, nebo tedy v obchodní při bude stát. Nebude to kraj. Nebude to obec. Bude to stát, který bude muset vzít to riziko. Investor, když bude chtít investovat, nebo když je to domluveno, obec si postaví změnu územního plánu, nebo nevím čím, co obce mají ze zákona v rámci možnosti regulace, tak ten investor nebude žalovat je za zmařenou investici, ale stát. To je ta výjimka, kterou ta CETA přináší, že partnerem investora je stát. Doposud to tak není. Řešením sporů mezi investorem a státem bude pověřen tribunál, případně odvolací tribunál složený ze soudců jmenovaných smluvními stranami. Spor by měl být řešen smírně. Pokud se strany nedohodnou do 60 dnů od podání žádosti, soud uskuteční konzultace. Ottawa, Brusel. Hlavní město členského státu Evropské unie. Konzultace lze vést i prostřednictvím videokonferencí. Strany se mohou kdykoli dohodnou, že využijí zprostředkování, mediace. Prostředník je jmenován po dohodě stran sporu, nebo mohou strany požádat, aby prostředníka jmenoval generální tajemník Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů Světové banky. Tento článek, nebo odstavec zní docela dobře, než si uvědomíte obchodní praxi. Základní praxí amerických firem, evropských firem méně, ale hlavně těch zaoceánských je, že ten spor probíhá na jejich území. Setkal jsem se s více menšími firmami v České republice, které si řekly ano, my ten spor stoprocentně vyhrajeme. Ale ty náklady, které máme spojené se zastoupením a cestováním, jsou tak velké, že když to vyhrajeme, tak ten zisk z toho je pro nás nulový a jsme ve ztrátě. Jenom máme čestný pocit, že jsme měli pravdu. Je to docela častá obchodní praktika v obchodním právu. Pořádal jsem na půdě této ctěné Sněmovny seminář k tomuto tématu, kde právě právník mezinárodního práva, obchodní zastoupení, který provádí pro české firmy tyto služby, o tom jako o velkém riziku hovořil. A bohužel pravdu. Málo se to ale diskutuje, protože těch odborníků, kteří tohleto v mezinárodním obchodním právu reálně dělají, je velice málo a jejich hlas mnohdy na Ministerstvo průmyslu a obchodu nedozní. Jinými slovy zůstává na volnosti smluvní strany, aby třeba dovolila videokonferenci. To je ten problém, protože ta videokonference sice ušetří, ale když ta strana ji nedovolí, tak ji nemůžete udělat. A to je ta smůla, kterou tato CETA zavádí. Kdyby to tam bylo nařízeno v rámci efektivity řešení sporů, ono by to teoreticky asi bylo dobré, ale tím, že je to postaveno na tomto základě, dostáváme se do slepého koutu. V souladu s článkem 8.18 dohody CETA mohou být žaloby související s rozšířením investice podávány jen v míře, v jaké se daná opatření vztahují k nastávající podnikatelské aktivitě. Pokud se spor nevyřeší smírně, žaloba může být podána podle pravidel ICSID, rozhodčího řízení UNCITRAL nebo jiných pravidel, na nichž se obě strany dohodnou. Smíšený výbor CETA jmenuje po vstupu CETA v platnost 15 členů mezinárodního tribunálu s patřičnou kvalifikací, 5 členů z řad členských států Evropské unie, 5 členů z Kanady, 5 členů z třetích států. To je ten prvek, na který upozorňoval právě kolega právník, který se tím zabýval. Smysl tribunálu a jeho postavení, který je daný touto smlouvou, vylučuje domoci se práva rychle, protože oni jsou placeni od času. Čím déle to projednávají, tím více jim jdou prostředky a nic je nenutí k tomu, aby tyto spory urychlovali, ba právě naopak. Jsou jmenováni mimo ty členy toho sporu, čili ti sice mají zájem to urychlit, ale oni ne, oni jsou mimo, nemůžou je ovlivnit. A jsou placeni velice dobře. Jsou tady dokonce součástí smlouvy i tabulky, kolik si takový soudce přijme, tedy vydělá. Kdybych byl právníkem, asi bych se ucházel o takovýto byznys. Tak tito soudci se stanou ti arbitři, kteří budou říkat: milý státe, zaplať, protože jsi porušil CETA v ochraně investic, porušil jsi CETA svou regulací nějakého oboru, který jsi regulovat právo neměl. A to je jeden z hlavních problémů této smlouvy. Součástí dohody CETA je zajištění přísnějšího vymáhání práv duševního vlastnictví včetně odpovědnosti poskytovatelů internetových služeb a zákazu technologií, které mohou být použity k obcházení autorských práv. Evropské unii se podařilo prosadit následující prioritní oblasti. Nebudu je předčítat. Ale to je další důvod, proč ta CETA byla po krachu dohod TTIP a ACTA dávána do souvislosti a protlačována Evropou. Jinými slovy ACTA se nám vrátila do této smlouvy v trošku jiném podání, mírně zamaskovaná, ale je zde. A pokud si pamatujete celoevropské manifestace mladých lidí proti dohodě ACTA, ano, byly tam zapálené automobily, ano, byly tam jiné nepřístojnosti, ale přesto milionové demonstrace, které procházely evropskými městy, o kterých Česká televize ani nereflektovala, ani je nekomentovala, prostě byly pouze na okraji zájmu, se tady do této smlouvy vrací. Vrací se, zůstávají sice v zákrytu, ale jsou zde a je to budoucna docela velký problém.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities