ps2013-059-05-003-064.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-07-11 ps2013-059-05-003-064 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(17.30 hodin) Takže toto CETA převede do logiky volného trhu , tedy co nejrychlejšího uvádění výrobků na trh . Pokud se zjistí , že škodí zdraví , tak člověk se bude pouze moci soudit s nadnárodní korporací . Vám nezbude nic jiného než se soudit , ale ten soud už dopředu prohrajete ve velké většině . Samozřejmě existují různé výjimky , samozřejmě se už také potvrdily , nicméně je to běh na dlouhou trať . A proto tady apeluji na to , aby určitý typ regulace byl v té CETA zachován . Nicméně on tam není zachován , proto tu CETA já osobně nemohu přijmout . Další věcí , kterou způsobuje CETA , je vyvedení pracovních míst mimo území třeba celé Evropy . Opět vycházím ze zkušeností smlouvy NAFTA , zóny severoamerického volného obchodu , kdy došlo k tzv . outsourcingu , to znamená , společnosti právě soukromé korporace nadnárodního typu vyvedly určitá pracovní místa nebo některé pozice do míst s levnější pracovní silou . A ve Spojených státech nastalo to , že některé třeba telefonní korporace udělaly to , že svoje ústředny přemístily do Indie , takže například když jste volali patřičného toho jednoho operátora , tak se vám ozvala samozřejmě operátorka v Dillí . To je ten outsourcing , tedy vyvedení pracovních míst mimo území národních států . Na to je potřeba také upozornit . Nyní se dostanu k té teorii nadnárodní kapitalistické třídy . Transnacionální kapitalistická třída může být analyticky rozdělená do čtyř hlavních frakcí . Za prvé majitelé a správci transnacionálních kapitalistických korporací a jejich dceřiných společností , protože jakákoliv matka má své dcery ve světě . Typické je to například u mcdonaldizace společnosti . To tady máme také jasné . Za druhé se jedná o globalizaci byrokratů a politiků . Za třetí je to globalizace odborníků a za čtvrté globalizace spotřebitelské elity , obchodníků a médií , která jsou často v rukou právě transnacionální kapitalistické elity . A můžeme to převést i do naší logiky , do našeho pojetí českých podmínek , kdy víte , že někteří politici nebo miliardáři vlastní určitá média . To je úplně jasné . Když se podíváme na to , co nadnárodní kapitalistická elita je , tak je nadnárodní nebo globalizující , chcete - li , v následujících ohledech . a ) Hospodářské zájmy svých členů jsou spíše globálně spjaty právě v té velké globální úrovni než výhradně místní anebo národní původ . To znamená , jakýmkoliv smlouvám , které jsou nadnárodního charakteru , nejde o národní ekonomiky . Vždycky jde o nadnárodní zájem , nadnárodní zájem soukromých korporací . Můžeme se podívat , že v té globalizující společnosti díky bezprecedentní mobilitě kapitálu , kterou vytvořily nové technologie a nová globální ekonomická politika , dochází k tomu , že od dcer veškerý kapitál odchází k matce , aniž by byl nějakým způsobem progresivně daněn na území národního státu , kde ten kapitál vznikl . Jako vedoucí pracovníci globalizující korporace podle čtyř kritérií se v podstatě globalizují . Je to zahraniční investice , o čemž už tady mluvil kolega Leo Luzar , je to dále firemní občanství , tedy příslušnost k dané firmě . Tedy ti pracovníci pracují jenom pro tu firmu a nehledí na nějaký národní zájem , to jde o to , že se to globalizuje a nikoliv lokalizuje . A dále je to globální vize , tedy zavedeme nekonečný růst na konečné planetě s konečnými zdroji . Budu o tom mluvit ještě v pařížské klimatické dohodě , kdy poukážu na tento jev . Tento jev totiž spěje k tomu , že naše společnost , a nejenom - podotýkám , dámy a pánové , nejenom naše společnost , a berme to globálně , tak začíná vznikat poměrně chudá třída veprostřed , kde byla dříve střední třída . Dneska se to nazývá prekariát , kdy ti lidé jsou nuceni pracovat v prekérních situacích . A smlouva CETA povede k tomu , že ještě více budou očesávána práva právě zaměstnanců . Bude omezován ještě víc vliv odborů . To samé bylo ve smlouvě TTIP , takže smlouva CETA je pouze trojským koněm smlouvy TTIP . Analýza toho , jak nadnárodní kapitalistická elita vybudovala níže uvedený globalizační diskurs , se bude zaměřovat na tato kritéria - ta , co jsem tady právě před chvilkou zmínil . Nadnárodní kapitalistická elita se snaží vykonávat ekonomickou kontrolu . Z toho je zjevné , proč ty smlouvy vznikají . Oni chtějí mít ekonomickou kontrolu nad jednotlivými národními státy . To si také musíme říci na rovinu tyto věci . Když se vrátím k tomu , tak vlády se dostaly pod tlak korporací zejména v daňové oblasti . Já jsem to naznačil , že daňová oblast je poměrně problematická . To , že národní státy těžce dokážou regulovat tyto korporace , resp . korporace posléze lidově řečeno drží pod krkem národní státy , národní politiky , s tím , že nadnárodní korporace si mohou vybírat , kolik na daních zaplatí a kde je budou platit . Zde vyvstává problém daňových rájů , že často tyto nadnárodní korporace vyvádějí svoje zisky do daňových rájů . A co na to Evropská unie ? Evropská unie o tom furt jenom mluví , ale pak mě vysloveně zaráží , že právě například pan Juncker byl jeden z těch , který vytvářel daňový ráj ve své zemí . A tito politici a jiní chtějí , aby se zavedla smlouva CETA . Jak tristní . Takže nadnárodní korporace si tedy mohou vybrat , kolik na daních zaplatí . To mimo jiné brzdí harmonizaci daní právě v rámci Evropské unie . Hlavně však to podlamuje schopnost vlád zajistit žádoucí financování veřejného sektoru . Korporace svou činnost přesouvají do zemí s nižší daňovou zátěží , na druhé straně však požadují od států dotace . V USA se ročně odpustí například korporacím až 75 miliard na daních . Zájmy korporací diktují rovněž zahraniční politiku . A je to patrné například ve Spojených státech , kde například hospodářské sankce se uvalují podle toho , zda budou , či nebudou postiženy zájmy korporací . To samé se vyskytovalo v Německu ještě před velkou finanční krizí . Ale dodnes se to vyskytuje prostě , když se uvalují nějaké sankce někam , tak se to dělá velice opatrně , aby se nepoškodily nějaké zájmy určité korporace . Obchodním zájmům ustupují i lidská práva . USA podporují liberální přístup k lidským právům jen potud , pokud je to spojeno s rozvojem tržní ekonomiky , uvádí Noreena Hertzová . Vládu Spojených států zajímá hlavně vláda zákona , ochrana veřejného sektoru , rozvoj tržní ekonomiky a ne už tolik participovanost , aktivní občanská společnost a regulérní volby . Často si tak pleteme demokracii s kapitalismem . To je dost častý jev . Dnešní politika je podle Noreeny Hertzové drahá a kapitálově náročná . Politické strany nabízejí v podstatě stejné řešení - systém založený na laissez - faire v ekonomice , o tom jsem tady také mluvil , kultuře konzumu , moci kapitálu a volném trhu . A právě volný trh , který tady ustavuje smlouva CETA a navazuje na smlouvu NAFTA - ono se to právě zdá , že jako budeme jen tak jako navazovat jakýsi přátelský pakt nebo přátelskou smlouvu s Kanadou , ale ve finále jaksi navazujeme přátelské styky , ve finále by se dalo říct nepřátelské styky , s NAFTA , protože NAFTA bude potřebovat někam kapitál dále vyvážet , vyvážet své výrobky . To je logika volného trhu - prostě vyrábět a spotřebovávat , co to nejvíc jde a co nejrychleji , tak aby se ty korporace ještě více rozrůstaly a pohlcovaly samozřejmě náš svět . To je alfa a omega nadnárodních korporací . Jde o to , aby ovládly celý svět , a utváří si tyto obchodní dohody . A samozřejmě řada politiků jim hrdě kýve . Já mezi ně nepatřím , já jsem jejich neustálý kritik a vždycky budu kritik z marxistických pozic , protože opravdu se ukazuje , že kapitalistická globalizace má velké vady . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
